VRCHLICE
Hráz Velkého rybníka – centrum Kutné Hory . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 km, WW I - II(IV)
Vodočet: hráz Vrchlice: minimum 4 m3/s, optimum 7 m3/s, maximum doposud nepoznáno.

Vrchlice pramení v nadmořské výšce kolem 485 m u vesnice Štipoklasy ve středních Čechách. Napájí mnoho rybníků, protéká hlubokým údolím pod zříceninou hradu Sion a zklidní se v údolní nádrži stejného jména, která napájí Kutnou Horu pitnou vodou. Asi 500 m pod přehradou leží Velký rybník. Pozitivem přehrady je vodočet dostupný na internetu www.povodi.cz. Jakmile se přehoupne přes tři kubíky, stává se Vrchlice s největší pravděpodobností sjízdnou, lepší je kubíků šest a řekl bych, že pro Vrchlici platí, že čím víc kubíků, tím víc kubíků. Kde je maximum pro sjetí dále popisovaného úseku, jsme zatím nepoznali.

Dobře si pamatuji svůj úžas, když jsem prvně spatřil skoky, kterými popisovaný úsek pod Velkým rybníkem začíná. Jsou tři. A famózní. Asi by se dalo napsat trojkombinace, kdyby se psalo třeba o Schwarzbachu. Ale první skok od druhých dvou odděluje dostatečně velká laguna na zvedání a ostrá pravá zatáčka. Tak je to taková česká dvojkombinace, která následuje za úvodním největším skokem, tím je skluzavka končící fálem s celkovým převýšením kolem pěti metrů. Obtížnost nájezdu tady roste se silou větru. Jede se totiž přímo z rybníka. Dříve obtížnost prvního skoku výrazně zvyšovala dlouhá roura o průměru 20 cm vedoucí středem skluzu. Roura zmizela, obtížnost výrazně poklesla, takže při letošní jízdě skákal i singlíř na Igu. Druhé dva skoky od sebe dokáže separovat zavěšením miniaturního vracáku jen duchapřítomný a zkušený jezdec, a to ještě za menší vody. Za větší vody je to let přes dva skoky do propasti zvící odhadem 4 – 5 m. Oba dva stupně dvojkombinace jsou přibližně stejně vysoké, s měkkým dopadem do hlubokých vývařišť. Celý úvod má cca sto metrů a spád 150 ‰!

Pro adrenalinové sportovce však Vrchlice jako řeka tímhle skončila! Určitě se půjdou ještě podívat na druhou stranu hráze Velkého Rybníka. Odtud se z rybníka do stejné hloubky valí levé rameno. Přibližně třetina průtoku Vrchlice mizí levou zatáčkou a extrémně úzkou skalnatou rýhou. Teoreticky jsem ji kdysi sjel celou. Prakticky je nesjízdná, nebo alespoň nevím o nikom, kdo by se o to vůbec pokusil. Potom se seberou, navážou lodě, vyndají z auta lezečky, lana, sedáky... a půjdou si zalozit na nedaleké nově zajištěné skály. Přímo na břehu Vrchlice mezi přehradou a Velkým rybníkem se zdvíhá rulová stěna plná nýtů do dvacet metrů vysokých cest s obtížností 4 – 6. Dál po proudu je ještě několik menších lezeckých lokalit.

Pro ostatní vodáky je tu dalších pět kilometrů velice příjemné WWI – WWII. Nejobtížnější je kličkování mezi vzrostlými olšemi a občasné zastavování před padlými stromy. Při posledním splutí v březnu 2009 jich v korytě pár bylo, ale ne nijak nebezpečných. Jednou je potřeba přenést cestu, protože potok se pod ní protáhne potrubím, do kterého se vodák nevejde, a jednou je dobré prohlédnout jez. Ten je sjízdný po několika nekolmých „plotnách“. Za jezem následuje silniční most (silnice č. 3377 směr Zbraslavice) a pak už se Vrchlice přimkne k vysokému a břečťanem porostlému náspu Královské procházky na pravém břehu.

Z té pozornému pozorovateli pokyne na pozdrav vousatý kamenný básník Jaroslav Vrchlický. I nepozorného pozorovatele uchvátí levý břeh gotickou nádherou chrámu sv. Barbory, strohým monumentem kostela sv. Jakuba a zahradou s letním kinem pod Mincovnou Vlašského dvora. To je Kutná Hora. Krásné historické město pod chranou UNESCO, které určitě stojí za vidění. Výčet památek je mimo rozsah průvodce. Všechny, od Kostnice v Sedlci po Chrám sv. Barbory na severu města, svědčí o bohatství stříbra, které se tu v minulosti těžilo v hlubokých úzkých štolách. Dnes z velké části zatopených, jak se můžete přesvědčit v dole Osel, kam vás za svitu karbidek odvedou z Městského muzea Hrádek. Vrchlice nabízí i přírodní krásy – poletující ledňáčky a skorce, geologické zvláštnosti i broučky. Bikery, fungující coby fotografická část vodáckých expedic po Vrchlici, potěší velmi dobře sjízdná cesta (i na trekovém kole), která vede podél celého splouvaného úseku. Ostatně výlet na kole údolím Vrchlice z Kutné Hory přes Sion až na Vidlák a dál třeba na poutní místo s kaplí v Sudějově je další z mnoha lákadel okolí Kutné Hory.

text: Pepíček Beneš
foto: Snížák a JKB