SMĚDÁ
Serpentiny nad Bílým potokem – Hejnice . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 km WW III - V
Vodočet: Bílý potok: minimum 60 cm, 80 cm (=1. stupeň povodňové aktivity) zřejmě optimum.

V zimním období vede na Smědou pouze jediná cesta – od Frýdlantu proti proudu řeky. Ze směru od Desné je silnice až do doby než roztaje sníh uzavřena a pokud se pokusíte autem tento úsek projet, pravděpodobně skončíte s hůlkou v ledvinách, protože budete ničit běžkařům stopy. Nicméně má to i své výhody, protože pokud jedete od Frýdlantu proti proudu řeky, máte možnost prohlédnout si řeku z auta a zvolit si úsek odpovídající vašim silám, momentálnímu stavu vody, počasí a rozpoložení vaší mysli.

Příznivci creeků si zajisté přijdou na své na horním úseku, kde Smědá nejvíce připomíná korsické potoky jak spádem, tak i průtokem, který se při prvním povodňovém stupni pohybuje okolo 10 m3 (vysoká voda). Kde začíná sjízdný úsek lze jen těžko určit, protože to budou muset prozkoumat nějací experti na expedice. Stoprocentně lze nasednout u mostu po projetí prvních serpentin. V tomto místě řeka připomíná spíše sjezdovku a podle toho vypadá i její obtížnost. Velký spád, žádné vracáky, občas stupeň, za který není vidět, to celé ve velké rychlosti. Pokud se rozhodnete pro tento úsek, je vhodné vykonat alespoň zevrubnou prohlídku ze břehu před vlastní jízdou, protože ve chvíli, kdy si z kajaku všimnete nějakého stromu přes celou řeku, je celkem možné, že už nestihnete zastavit. Tento úsek bych ohodnotil jako souvislou WW IV - V, se stoupajícím průtokem však půjde obtížnost rychle nahoru. Nad vesnicí Bílý potok se řeka na několika stech metrech trochu uklidní, takže máte možnost trochu se vydejchat a nabrat morál do dalšího úseku, kde se nepatrně změní charakter.

Pokud nejste zrovna milovníci sjezdovek, můžete nasednout na jihovýchodním konci Bílého potoka u mostu před autobusovou točnou. Tento úsek hodnotím jednoznačně jako nejhezčí z toho, co jsem na Smědé měl možnost jet. Na rozjetí vás čeká zablokovaná peřej s několika skoky do dvoumetrové výšky. Potom se tak prostě vezete, ale ne že by se někdo nudil, až dojedete k prvnímu jezu (sjízdný vpravo). Kousek pod jezem na vás čeká hohepunkt tohoto výletu. Pět metrů vysoká, téměř kolmá skluzavka do hluboké laguny. Ale žádná třešnička na dortu není nikdy tak úplně zadarmo. Při výjezdu z laguny musíte projet nepříjemným válcem, ve kterém se záludně ukrývá kámen přes půl řeky. No, a ta laguna není za větší vody taky zas tak úplně laguna, ale spíš takovej válec pod tím skokem, takže stihnete tak tak zvednout a srovnat špičku do válce. A nebo taky ne.

Další náročnější pasáž se nachází asi sto metrů pod silničním mostem. Přímo pod mostem je jez sjízdný kudykoliv (pozor na vývařiště). Za ním je zatáčka a za zatáčkou malé překvapení v podobě několika stupňů. Tím v podstatě končí náročnější část této řeky. Příhodné vysedání je u dalšího silničního mostu na pomezí Bílého potoka a Hejnic. Další úsek je už o poznání lehčí. Jízdu vám budou zpestřovat různé stupně a jezy, z nichž některé jsou docela vysoké a dokážou překvapit při jinak celkem poklidné plavbě.

Co dodat na závěr? Snad jen to, že v řece jsou neuvěřitelně ostré kameny, takže plavání bude zřejmě značně bolestivé a za malé vody si značně odlehčíte loď. Navíc po letošní (2009) podzimní vichřici přibylo v korytě mnoho stromů, které je občas nutno přenést!