Změny pro pěší turisty jsou spíše kosmetického rázu. O cyklistech se nový návštěvní řád zmiňuje okrajově, především v souvislosti se změnou režimu přechodu státních hranic, který již zohledňuje současnou mezinárodní situaci schengenského prostoru. Doslova revolučním je tento návštěvní řád pro vodáky. V kostce uveďme, že po dlouhých letech byl vodácky zpřístupněn horní tok řeky Vydry, zatímco pravidla splouvání Teplé Vltavy se výrazně zpřísnila. Mimimální vodní stav, při kterém lze Teplou Vltavu splouvat, se zvýšil na 51 cm a navíc byla zavedena registrace plavidel, mající za cíl jejich regulaci. V praxi tak nejde o nic jiného, než v českých zemích obecně populární regulační poplatek.

„Dle nového návštěvního řádu se musíte pro splouvání Vltavy při výšce hladiny 50 – 61 cm v úseku Soumarský most – most u Pěkné dopředu registrovat a uhradit platbu. Maximální počet registrovaných plavidel denně je nejvýše 100...“ Tak to stojí psáno v oficiálním tiskovém prohlášení N.P. Šumava o novém návštěvním řádu.

Ve chvíli, kdy se ochranáři vážně zabývají nápadem celou oblast Teplé Vltavy v okolí Soumarského most uzavřít, se nějaké zvýšení limitu hladiny z 45 na 50 cm, povinnost registrovat lodě, maximální počet lodí za den a úhrada registračního poplatku zdají jako vstřícný krok. Vyřešil se tak dlouhotrvající střet mezi ochranáři, kteří by nejraději zakázali splouvání řeky úplně a zástupci obcí a podnikatelů (kempy, půjčovny lodí apod.), kteří považují jakoukoli regulaci za zasahování do podmínek podnikání. Někteří podnikatelé již připravují žaloby o náhradu škody za zmařené investice, protože považují postup národního parku Šumava za bránění v podnikání.

Dříve k tématu:
27. 6. 2008 Znovu o splouvání horní Vltavy
13. 5. 2008 Vltava, jak dál?
9. 5. 2006 Jak je to s vlivem vodáků?
2. 5. 2005 Teplá Vltava – ráj vodáků (?)

Na myšlence regulace a registrace plavidel by nebylo nic špatného, kdyby tím zároveň nedošlo k rapidnímu omezení podmínek pro plavbu vůbec. Podle statistického průzkumu podnikatelů, zcela závislých na cestovním ruchu, je v celé letní sezóně obvykle jen málo přes deset dnů, kdy hladina dosáhne hranice 50 cm a to ještě obvykle po nebo při dešti. Není důvod se domnívat, že by výsledky této statistiky neměli k dispozici i lidé z N.P. Šumava. Pokud tedy chtějí vodáci splout oblíbený úsek své řeky, musí tak učinit za nepříznivého počasí. To samo o sobě mnoho lidí odradí. Dalším problémem je nutnost včasné rezervace a uhrazení poplatku ve výši 100 Kč předem, bez záruky, že ve vámi zvolený de bude splouvání umožněno. V případě, že hladina nevystoupí na rysku 50 cm, bude prý poplatek vrácen.

Přestože cílem tohoto opatření není vydělávat, nedá se popřít určitý talent ochranářů pro finanční otázky, což je vidět zejména na službě vodáckého průvodce. Toho si lze objednat nejpozději 24 hodin předem a bude turistu informovat o hodnotách Vltavského luhu. Průvodce po Vltavském luhu bude muset nepochybně být někdo z ochranářů, protože běžný komerční průvodce by při pravděpodobnosti uskutečnění výletu zemřel hlady. Takže další peníze domů...

Upřímně řečeno si nedovedu představit, jak tento systém funguje v praxi, když se v hlavní letní sezóně, čítající zhruba 80 dní, bude denně hlásit (a platit) sto zájemců o plavbu a dní, kdy bude plavba povolena, bývá podle vodácké půjčovny Votus asi patnáct. Pravděpodobnost, že se na vás usměje štěstí ve vámi zaregistrovaném termínu v rámci řádně nahlášené dovolené se rovná ruské ruletě. Co z této situace plyne? Nový návštěvní řád donutí místní podnikatele ke kartelové dohodě, protože nikdo z nich si nemůže dovolit být dražší než konkurence. Denní limit jednoho sta lodí si mezi sebou rozdělí a okamžitě zarezervují na léta dopředu, čímž se dostaví podobný efekt, jako na americkém Grand Canyonu. Běžný člověk vůbec nebude mít šanci v dohledné době se do systému zaregistrovat. Jestli tím vznikne i prostor pro korupci, to už nechme na tvůrcích rezervačního programu a spolehlivosti lidského faktoru.

Stáhněte si:
Přehlednou tabulku pravidel splouvání Vltavy
Studie k tématu splouvání Vltavy

Při vší úctě k ochraně přírody a ochranářům mám dojem, že se pravidla nastavená novým návštěvním řádem tvůrcům vymkla z rukou. Zkusme si to shrnout: zvýšení minimálního limitu hladiny. Početní limit sto lodí denně. Rezervace. Nezaměnitelná registrační známka na lodi. Poplatek, splatný předem, při nemožnosti vyplout se bude (zřejmě také předem?) vracet. Korunu tomu všemu nasazuje informace v oficiální tiskové zprávě cituji: „...je-li Vaše hodina vyplutí např. v 8.00 hodin, musíte si registrační známku vyzvednout v Registračním a informačním místě Soumarský Most nejpozději v 8.45 hodin, pokud tak neučiníte, Vaše registrace propadá a přechází na dalšího přítomného zájemce...“ Samé nařízení, limity a povinnosti. Působivě vojensky rázné.

Domnívám se, že každá z výše uvedených částí systému by vedla k výraznému omezení vodáků na řece. Všechny dohromady, v dojemně absurdní orwellovské diktatuře bohatě stačí na to, aby většinu vodácké populace naprosto otrávily a odradily od návštěvy regionu. A o to právě jde. Mnohem rafinovanější, než prostý zákaz, proti kterému se může zdvihnout vlna protestů a nevole, je nastavit podmínky tak, aby byly prakticky nesplnitelné.

Nový návštěvní řád N.P. Šumava odkryl mimoděk běžnou praxi ochránců přírody, fungující na jednoduchém principu odměny a trestu, nebo chcete-li, poněkud teroristickém systému výměny zajatců. Zatímco na Teplé Vltavě se pravidla razantně přiostřila, zcela nepochopitelně se po mnoha letech celkem bez dalších omezení smí splouvat Vydra v úseku Modrava – Antýgl. To by mohla pro vodáky být dobrá zpráva, kdyby zde nevyvstávala jedna základní otázka: PROČ?

Vydra byla dlouhá léta zavřená, ochranáři zde prý lovili vodáky do sítí, pokutovali je a jinak v rámci zákona šikanovali. Najednou je sjízdná od 15.3. do 31.5 bez stanovení minimálního průtoku ani maximálního počtu lodí. PROČ?

Neznáme-li odpovědi na otázky, je nejjednodušší se zeptat. Po mnoha telefonátech s velmi vstřícnými pracovnicemi správy N.P. Šumava Lenkou Dvořákovou a Janou Zvettlerovou (kterým bych touto cestou rád poděkoval za vstřícné jednání) mi byl ohledně plavby po Vydře a vodáckých otázek doporučen terénní pracovník Adam Diviš. Pan Diviš na to řekl: „Protože zde byl určitý tlak vodácké veřejnosti na zpřístupnění toku Vydry, nechali jsme udělat průzkum, kterým se zjistilo, že provozování vodáctví v této lokalitě zase tak moc neškodí...“

Ta řeka byla 15 let zavřená, aby se teď zjistilo, že jí vodáci vlastně neškodí!!!

Celý návštěvní řád i se svými tvůrci se tak staví do značně podivného světla, kdy něco tak vznešeného, jako je ochrana přírody, ponížili na obyčejné kupčení. Jakoby říkali: „Zpřísnili jsme trochu Vltavu... ale úplně jsme otevřeli Vydru, tak co chcete?!“ Pokud totiž akt zpřístupnění Vydry není projevem jakési výměny, proč není zpřístupněna i Křemelná, která má podstatně větší vodácký potenciál? Pravděpodobně proto, že kdyby byla zpřístupněna současně i Křemelná, nezůstalo by ochranářům už nic na výměnu, až budou chtít zase něco zavřít.

Zaregistrujte se:
Registrační systém pro splouvání Teplé Vltavy při stavu od 50 do 60 cm

Za důvod omezování plavby na Teplé Vltavě se léta uvádí ochrana perlorodky, které vodáci vadí v rozmnožování. Podle zbytečně optimistických informací agentury Votus proběhl loni na podzim průzkum „...podle kterého té zatracené perlorodce zřejmě skoro vůbec nevadíme. Koneckonců, to jsme tvrdili od samého začátku, jen selský rozum potlačovaly vědecké teorie. Všechny zúčastněné to stálo jen hodně práce, nervů a peněz. Nabízí se otázka, kdo a za jakým účelem provádí výzkumy...“

Abych se tedy připojil k HYDROanketě: na základě získaných informací jsem došel k závěru, že současný návštěvní řád N.P. Šumava je dobrý kompromis pro vodáky i pro přírodu, není to ideální ale přijatelné (spíše snesitelné) řešení, a zároveň je to i zbytečná buzerace vodáků.

Já mám totiž perlorodky rád. Ale nemám rád, když ze mne někdo dělá vola.

Foto: Fantomas, HYDROarchiv