Již dlouho předem nám Venca Jezvina, z oddílu Loko Trutnov sliboval, že závod na Labi bude fenomenální a že se rozhodně musíme zůčastnit. Nikdo ale nečekal, že to bude až taková pecka a kdyby v sobotu přálo ještě počasí nemohlo by to snad být lepší.

Prvním kladným bodem byla možnost trénovat na závodní trati již v pátek a to po dobu tří hodin. Očekával jsem davy trénujících závodníků, ale nedočkal jsem se. Ti, kdo se nedostavili neví o co přišli, protože na celém Labi téměř nikdo nebyl a krásně jsme si ho v pátek užili, o závodní trati nemluvě. U trati pak pořadatelé připravovali nutné vybavení na nadcházející závod. Večer jsme se přesunuli do campu na loděnici Harta, kde byl připraven super kempovací plac a stánek s občerstvením. Vhod přišel i stan, který měl původně sloužit jako podium pro sobotní koncert, ale nakonec všem posloužil i jako nocležna, když v noci přišla přeprška.

Trochu smutnější byl fakt, že přeprška trvala i druhý den a ustala bohužel až v odpoledních hodinách. Nicméně závodu to nijak výrazně neubralo. Po klasickém pomaličkém procitnutí všech závodníků a po registraci nás Venca uvítal a ihned vyhlásil program dne. První budou na pořadí sprinty, potom slalom a na závěr si to ti nejlepší z těchto disciplín rozdají v kayakcrossu. Takže hurá do mokrýho a závodit.

Sprint byl poměrně jednoduchý, prostě to pálit co nejrychlejc dolu a snažit se být na tom líp než ostatní. Již prvních pár jízd ale ukázalo, že stěžejní místo trati - Vrchlabská soutěska, bude hodně míchat pořadím. Kdo netrefil průjezd ihned ztrácel cenné vteřiny v pravém vracáku, či v horším případě bidlováním ve válci. Dokonce si občas i někdo zaplaval, což ale nebyla výjimka ani u ostatních disciplín. Po skončení sprintu se na trať rychle umístily bannery, proběhl výklad a už se startoval slalom.

Systém slalomu byl touch-the-banner a bannery byly celkem čtyři. První visel ihned pod jezem a kdo přesně netrefil stopu, tak aby to napálil do banneru, byl ztracen a čekala ho penalizace 10 vteřin. Další bannery již byly jednodušší a proto zde byla penalizace 50 vteřin. Slalomová trať byla dost zábavná a taky zde několik závodníků předvedlo, že Vrchlabská bude rozhodovat. Navíc se pomalu blížil kayakcross a začínaly panovat obavy co se stane, až do soutěsky najedou závodníci čtyři a ne pouze jeden.

A obávaný okamžik záhy přišel. Po sečtení výsledků sprintu a slalomu se objevil rozpis na kayakcross. Všichni se šli dívat na první jízdy, co se soutěsce semele. Musím uznat, že místy to vypadalo až hrozivě a nikdy bych nevěřil, kolik lodí a jakým způsobem se může do jednoho válce poskládat. Ale abych to zbytečně nedramatizoval, nic vážného se nikomu nestalo a pár horších okamžiků zajistili dobře připravení záchranáři. Soutěska opět nejvíce míchala pořadím a vyřadila i několik favorizovaných jezdců. Výsledky závodu si můžete shlédnout ve videu na konci článku.

Kayakcrossem však závod zdaleka nekončil. Po vyhlášení výsledků a vylosování bohaté tomboly následovala párty spojená s koncertem tří vynikajících kapel a jednoho DJ. Počasí se na večírek umoudřilo a tak mohl probíhat až do ranních hodin. Já jsem se šel radši vyspat, protože jsem se těšil ještě na závěrečnou disciplínu a sice nedělní team race od Esíčka do Vrchlabí.

Nedělní ráno nás uvítalo modrou oblohou a pálícím sluncem. Ideální den na team race. Program sice opět nabral malý skluz, ale nijak dramatický a nakonec jsme se v počtu osmi teamů sešli na startu. Start probíhal přímo na břehu a dost nečekaně. Ale byl to super nápad, jak takovou disciplínu odstartovat. Start také často rozhodoval o pořadí. V cíli proběhlo ihned vyhlášení a Krakonošovo Labíčko tak bylo definitivně ukončeno. Nezbývá než poděkovat chlapcům z Loko Trutnov za vynikající závod a těšit se na další závod, tentokráte až koncem srpna na Lipně.

foto: Tomáš Mähring a Terka Svobodová