Diváckou účast by této akci mohlo závidět kdejaké mistrovství pořádané v České republice.

K vidění bylo ledacos, od mistrovského vedení lodi,

až po vysloveně kaskadérské kousky. Nechyběli ani plaváčci.

Novinkou letošního ročníku se staly opakované pokusy vyjet co nejvýše na břeh.

Někteří jedinci dokázali v tomto oboru nejen vysokou techniku, ale také nebývalou eleganci.

Kromě mistrů pádel a bidel byla k vidění neobvyklá plavidla, která udivovala diváky tím, že se udrží na vodě.

Podivuhodné byly některé techniky deblových posádek. Hloubaví diváci na březích měli nejednou důvod k zamyšlení.

Bylo opravdu co obdivovat.

Zajímavé bylo sledovat, jaké pocity komu jízda na lodi přináší.

Bohužel jsme se, jako každý rok, nevyhnuli smutným zjištěním, že řada „vodáků“ podceňuje nejen potok, ale i příděl konzumovaného alkoholu. Jezdci bez přileb a vest zde snad dokonce převažovali. Bohužel, někteří účastníci této jinak hezké akce dojížděli ve stavu, kterému se odborně říká „na krupici“ případně „na šrot“! Nestáli za foto.

Příjemným zjištěním bylo, že i některé zle vyhlížející situace končily bez následků, nebo jen s nepatrnými rýhami.

Závěrem lze ještě konstatovat, že na Mastníku se nemusíte bát otočit zády k vodě!

text a foto: Honza „Pivas“ Pilát