Tento dokument je mimochodem dle vodního zákona závazným podkladem pro územní rozhodování, tedy jasně říká, kde se již nesmí nic stavět. Ptáte se proč o tom píšu? Nejdříve se vraťme do roku 2006. Vzpomenete si ještě, jaký rozruch způsobil původní návrh tohoto dokumentu? V původním návrhu se ovšem hovořilo o 205 lokalitách vhodných pro výstavbu nových přehrad. Je to jednoznačný úspěch, že po protestech dotčených obcí podpořených iniciativou Stop přehradě, ke které jste se přidali možná i vy, se počet ohrožených míst smrsknul na necelou třetinu.

Nyní je rok 2011 a územní generel již podepsali ministři Fuksa (ministerstvo zemědělství) a Chalupa (ministerstvo životního prostředí). Co se v něm tedy vlastně říká? V úvodu je popsáno, proč tento dokument vznikl a jaké si klade cíle. Zmiňovaných 65 vytipovaných míst je rozděleno do dvou kategorií. Kategorie A, čítající 21 lokalit, mají sloužit především jako zdroje pro zásobování pitnou vodou. V kategorii B je zbytek, tedy 44 území, která jsou, cituji: „ svou polohou a parametry vhodná pro akumulaci za účelem protipovodňové ochrany pokrytí požadavků na odběry vody“ a také prý pro: „zabezpečení ekologických průtoků ve vodních tocích“. U některých přehrad byly pouze přehodnoceny některé parametry, např. zátopové území, výška hráze, atd.

Podařilo se tedy zachránit dvě třetiny údolí, které měly být původně zatopeny. Nutnost výstavby přehrad ve vytipovaných lokalitách bude přehodnocována v šestiletých cyklech. Takže doufejme, že bude možno nadále ovlivňovat dění kolem zamýšlených přehrad. Generelem je přímo ohroženo i pár vodáckých lokalit. Jedná se zejména o Vavřinecký potok neboli Výrovku, kde je hráz plánovaná nad obcí Doubravčany. Dále je plánovaná hráz také na Střele u obce Spačice. Zde se pravidelně pořádá ČPV. Z těch více známých říček zde naleznete mimo jiné Šemberu, Doubravu a Mastník. Hráze na těchto říčkách však nezasahují do běžně vodáky navštěvovaných míst.

Pro zajímavost je třeba ještě uvést, že při prohlídce přílohy 3 napočítáte pouze 6 (slovy:šest) lokalit, kde nedochází ke kolizi s ochranou přírody, tedy ve 14. kolonce popisu dané lokality je napsáno: „Zájmy ochrany přírody nejsou evidovány.“. Z ostatních kolonek s číslem 14 namátkou cituji: „Je evidován výskyt silně ohrožených druhů - ouklejka pruhovaná, skokan štíhlý, ledňáček říční, vydra říční.“ (lokalita: Kuřimské Jestřabí, vodní tok: Libochovka). Proto zůstává otázka: Existují taková opatření, aby těmto (většinou) kriticky ohroženým živočichům mohl být zachován jejich prostor pro život a zároveň voda zůstala v krajině podobně jako v přehradě? Nejsem odborník na hydrologii, ale jsem přesvědčen, že nějaké řešení musí existovat.

Abych byl upřímný, tak nejpodivnější je pro mě příloha 4, o které se v dokumentu mimo jiné píše: „Do Generelu nebyly zařazeny lokality, u nichž je územní ochrana zabezpečena prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny.“ To je moc pěkné, ale proč příloha 4 vůbec existuje, když jiných 140 lokalit úplně zmizelo? Osobně v tom tuším zadní vrátka pro energetickou lobby. Například přehrada ve Vilémově na Jizeře, doplněna o vhodnou turbínu, by jistě nějakou tu GWh energie ročně vyrobila a veřejnost by mohla být opita pověstným rohlíkem v podobě protipovodňové ochrany.

Celý Generel ve formátu pdf je ke stažení z tohoto linku !POZOR má 60 MB!