Tradiční odemykání Doubravy si obvykle nenecháme ujít a nejinak tomu bylo i letos. V Boatparku jsme si půjčili 2x Remix XP od Liquidlogicu a těšili se, jak zbrázdíme vlny Doubravy poprvé i s kormidlem.

Vody je zhruba stejně jako jindy, ale je o něco tepleji, než je zvykem a zdá se nám, že je i míň lidí. Žádné záludnosti nejsou, na klidných úsecích vytahujeme kormidlo a svištíme, že nám deblovky nestačí.

Vyhlížíme první jarní květenu, ale vypadá to, že se příroda kolem řeky zatím jen tápavě probouzí. Nás probudí první vlnky v peřejkách, přibývá kamení v řece a břehy lemují první plaváčci. Vyhlášený „Martin“ se blíží.

Sjíždíme pod peřej a jdeme „na čumendu“. Martinovo skóre mi letos připadá hodně vysoké. Snad polovina pálav má v době naší přítomnosti problémy a relativně dost jich skončí na balvanu uprostřed.

Některé se s odklonem zvrhnou o něj, jiné s dobrým náklonem přepadávají přes něj a plavou taky. Perfektní záchrana pod peřejí ale všechny promptně odloví.

Snad jen kdyby záchranáři ještě rozdávali letáčky, že se helma a vesta opravdu vyplatí – minimálně těm, kteří to s pádlem ještě moc neumí (tím spíš, že právě oni tu helmu a vestu nejčastěji nemají). Naši sjíždí bez problémů, tak pokračujeme k jezu.

A pod jezem konečně objevujeme to JARO! Břeh hustě osázený sasankami, mezi bílými kvítky občas ještě žlutý. Dokonalá romantika. Kocháme se.

A potom už jen vyndat kormidlo a dojet to s jarní náladou až do cíle.