Jako vždy zástupce kutnohorských vodníků Čochtan Čepek přivítal přítomné, kladně zhodnotil rok uplynulý a nadějně se vyjádřil o roku nadcházejícím (z fleku by mohl do vlády).

Poté nastalo pasování háčků a zadáků, křtění nové kanoe, přání všeho nej a posádky již pomalu spouštěly lodě na vodu, aby bylo možno za poslední lodí řeku zamknout.

Toho se zhostil Čochtan Čepek také netradičně, z důvodu přestavby svého obydlí nenašel totiž hodobožový zelený klobouček a kamizolku s pentlemi a tak mu nezbylo než celý ceremoniál odfláknout v člověčím. To mu budiž odpuštěno, je to přecit‘ jen vodník jako každý jiný.

Po otočení klíčem a hromovým AHOOOJ z lodí na řece se pokračovalo směrem Bojmany. Cestou se ještě na tom jednom jediném splavu cvakly dvě posádky, jinak cesta proběhla bez problémů, a za dobré nálady všech zúčastněných.

Sjížděný kus Doubravy, až na jeden menší splav (úsek z Vrdů do Bojman), je spíše samý volej a pro starého vodáka s trochou léčiva v krvi jen taková rozcvička.

Krátké asi čtyřkilometrové putování končilo na jezu Mamut, kde se dojedly zbylé potraviny, opekly buřtíky a dopily zbytky léčiv.

Poté se ještě členové AVZO vypravili na Rohozecké letiště na krátké setkání s letci, kteří jsou taktéž členy AVZO Nové Dvory.

Den se díky přejícímu počasí vydařil a máme na co vzpomínat. Ti skalní jedou ještě 27. prosince Jizeru, ale pro většinu to byla tento rok poslední voda.

Fotečky pořízené na akci je možno shlédnout všechny na Kutnohorském info webu.

Zdravím všechny vodáky a fanoušky.

Ahoooj Zdeněk

foto: Zdeněk Holec a René Svoboda