Sto třicet čtverečních kilometrů povodí Vrchlice není vodákům příliš nakloněno. Tedy – nakloněno je do sklonu čtrnácti promile, což je dost na to, aby všechna voda z tajícího sněhu v povodí stekla do koryta rychle a brzo na jaře. A chudák vodák, aby skoro spal v neoprénu a čekal na poplach! Stav vody na Vrchlici napráská online vodočet v Malešově. Ale kdo zaváhá, nežere, chci říct nejede. Zatímco dolní úsek je ovlivňován a regulován vypouštěním vody z vodárenské nádrže Vrchlice, horní úsek ovlivňuje a reguluje jen příroda a Melounek. Při stavu 36 cm (2,3 m3/s) na LG Malešov byla horní Vrchlice sjízdná bez větších problémů, ale pod dva kubíky už to bude slabota.

Vrchlice se v Chlístovicích spojuje s Chlístovickým potokem, který její korýtko rozšiřuje na dvojnásobek, tj. na dobré dva metry. Nepochybuji, že se dá Vrchlice jet i výš, zvláště v případě použití zkráceného pádla a lodi po zeštíhlovací dietě. Ale my začínali tady. Do vzdutí přehradní nádrže v Malešově odtud zbývá asi tři a půl kilometru.

Plavba je to aspoň na hodinu, koryto není pročištěné a i lávek je dost. Nejhezčí je začátek skalnatého údolí kolem hradu Sion. Potok skáče po ostrých kamenech v maximálně dvojkových peřejích. Zkušeného borce nepřekvapí, a tak má čas podívat se i na chudáka Jana Roháče, v kameni vytesaného.

Zpočátku sleduje vodu turistická červená, později je údolí opuštěné úplně. Potok metelí dolů údolím a pořád je co dělat a na co koukat. V místě kde říčka opustí lesní údolí, čeká zničený jez, kde se voda vydává na průzkum okolí, opustí koryto a nabídne slalom mezi stromy.

V druhé polovině úseku, asi tak na posledním kilometru před rybníkem Rákosovák čeká nepříjemné překvapení v podobě sedmi jezů, z nichž pět je svislých stupňů. Navíc je tu řeka stažená mezi šikmé navigační kamenné břehy, takže se špatně zastavuje i nasedá. Stupně jsou vybaveny komfortními válci první kategorie s masážními účinky, které jsme s díky odmítali. Ve chvíli, kdy dojedete k prvnímu (sjízdnému) stupni, vyplatí se pozdvihnout oči dál po proudu. Pozorné oko spatří nenápadný zlom asi sto metrů po proudu bez voleje, z kterého se zblízka vyklube zmíněný rotátor. Prohlídky a jištění se vřele doporučují. Kousek pod posledním stupněm a za poslední lávkou už čeká vzdutí Rákosováku, nebo-li Hamerského rybníka. Tenhle dvoj-jmenný rybník je vlastně přehrada, stejně jako nádrž Vrchlice. Voda říčky jde přes nesjízdný přepad, navíc nádrž byla v našem případě napůl zamrzlá. Kousek pod mostem v Malešově voda mizí ve vzdutí vodárenské nádrže, kde je plavba zapovězena, a tak je Malešov konečnou splutí horního toku.

text: Šakal

(některé údaje jsou převzaty z Vodáckého průvodce Česko, Vojta Jančar, Ivan Novák, 2005)