Od středy hlídám průtok a ten jednou leze nahoru a druhý den dolu. Sakra, pokud ho nešmikneme do pátku, nevím – nevím zda bude dost vody. O čtvrtku večer rozesílám po netu echo a očekávám odpovědi. „Kamyl“ se hlásí téměř okamžitě a po hodině se ozývá i Kejml. Do rána se již nikdo nehlásí a tak je malá partička ucelená.

V pátek v 9:15 se setkáváme u čerpací stanice Shell, to aby nám každému kajáček skvěle Shell. Vyrážíme dvě auta s tím, že jedno necháme v Lahošti (kde končíme), a druhým dojedeme na start do obce Hrob-Křižanov.

Některé válečky se zdají za tohoto vodního stavu celkem výživné, ale díky značné rychlosti je všichni později prostřelujeme jako nic. „Přátelé, až semky dojedeme, navrhuji zde u čtyř-skoku postavit záchranu s házečkou“ – navrhuje Kejml. Na to není žádných námitek. Jen zda se nám tu někde podaří včas zastavit. Žádný vracák tu není kam oko dohlédne. Budeme se tedy muset chytit nějaké „haluzky“.

Nic nic, přátelé. Čas běží jak splašená herka a diváka již dávno nezajímá zápletka z prvního aktu! Je čas dojít pro kajaky a usednout za pádla – hlásám a pobízím společníky k návratu. Cestou ku startu ještě demonstruji rychlost vody na vhozeném klacku do toboganu. Kamyl jej hází proti proudu a tím mám dostatek času nabrat svou maximální rychlost s vodou. Než se naději, je klacek pět metrů přede mnou. Nechci nijak nasazovat na některé super-běžce, ale troufám si odhadnout, že by ten klacek natrhl žaket i Zátopkovi. Doma po výpočtu času dle videa vypočítáváme rychlost Křižanovského toku na 18,78 km/hod. Celkem slušné. Konečně sedíme v kajakách a připravujeme se ke startu. Jedu jako poslední a nahrávám. Jak se po dojezdu ukazuje, držák na kvalt vyroben ideálně nedrží a tím je video nepříliš vydařené. Jo, vše chce svůj čas a nic se nemá podcenit. Tož příště budeme chytřejší, staroušku! Kejml, náš host si to očividně užívá. Ani nečekal, že to bude takový mazec. Před dvou-skokem kluci zastavují v levém vracáčku, ale já se tam již nestačil vetřít a tak mažu rovnou do nich. Po průjezdu se snažím zastavit, chytám nějakou tu haluzku a čekám na ostatní. První se jde podívat Kejml a tak mu signalizuji, že je to čisté. U čtyř-skoku stavíme záchranu a nahráváme.

Včíl už nás čekají pouze malé stupně, čtyři tobogany, mlýn, meandry s jízky a dojezd do Lahoště. Vše je čistě průjezdné a než se stačíme pokoukat po okolí, jsme v cílové obci. Přesto si tok stále udržuje svou slušnou rychlost. Místní krasavice na nás mávají. No, asi tu zatím není taková tlačenice vodáků.

Přirážíme při pravé stěně regulace a vystupujeme na horní koryto. Kamyl nám ještě k naší radosti předvádí ukázkového břehuláka. Jdu se číhnout na stav vodočtu a ten ukazuje poctivých 66 cm.

Mnoho fotek ze samotného sjezdu nemáme. Nebylo až tak jednoduché v těch echt pasážích zastavovat a tak máme alespoň ta videa od Kejmla a mé maličkosti. Ty jsou k prohlídce na www.bandita-kajaky.estranky.cz.

Bylo to krásné poetické dopoledne! Tak krásný pracovní den jsem již dlouho neměl. Někdy i v pátek je svátek.