7. 12. 2008 - Hydro - ďż˝lďż˝nky

vytisknout

P�epady rybn�k�



�Nov� �seky divok� vody za humny? To p�ece nen� mo�n�!� �ekne si ka�d� vod�k. V�dy� na�e hory jsou u� skrz naskrz pro�pikov�ny vod�ck�m pr�zkumem. V�echny B�l�, �ern�, Desn�, Kamenn�, K�emeln�, Bystr� a jim podobn� u� byly n�k�m sjety, nebo alespo� objeveny a odlo�eny na pozd�ji. V�� u� to v na�ich hor�ch nejde, pod nimi se �eky uklid�uj� a jen tu a tam si pror�ej� cestu n�jakou pahorkatinou se sp�dem v�t�inou nep��li� valn�m a v n�in�ch se opravdu jen v�jime�n� najde n�jak� sp�dov� zlom, kde se ���ka na chvilinku odtrhne od proklet�, v na�� placce ov�em hojn� roz���en� zkratky ZW. Ale neztr�cejte nad�ji! Je tu zcela nov� dimenze � p�epady rybn�k�!



Za vznik p�epad� vd���me Kr��novi a jeho p�edch�dc�m �i n�sledovn�k�m. Jeliko� ke vzniku rybni�n�ch syst�m�, na kter� je na�e zem opravdu bohat�, doch�zelo v dob�, kdy hlavn�m krit�riem staveb nebylo �proinvestovat�, sna�ili se na�i prap�edci naj�t pro budouc� hr�z rybn�ka nejvhodn�j��, pokud mo�no tedy neju��� m�sto �dol�, kter� b�v� v�t�inou tak� skalnat�. Hr�z zadr�uje vodu, ale pr�tok zdrojnice rybn�ka mus� tak� n�kudy odt�kat, tud� p�et�kat. T�m�� pravidlem bylo, �e stavitel� nasm�rovali p�et�kaj�c� vodu na bo�n� skalnat� svah, ��m� vhodn� zamezili vym�l�n� hr�ze, ale p�edev��m nev�domky vystav�li prvn� um�l� ter�ny divok� vody na sv�t�!

Toky s p�epady hledejme tam, kde je mo�n� p�edpokl�dat v�skyt podm�nek pro ten spr�vn� typ p�epadu. T�m z�ejm� mus�me prakticky vylou�it na�i ba�tu rybn�k� � T�ebo�skou p�nev. Tam asi nebudou ty spr�vn� bo�n� skalky, po kter�ch by to mastilo dol�.

Dal��m podstatn�m krit�riem pro hled�n� je velikost toku. Na velk�ch �ek�ch toti�, jak zn�mo, rybn�ky nejsou, a jsou-li na v�t��ch potoc�ch, b�vaj� nap�jeny bo�n�mi kan�ly kv�li odveden� p��valov� vody hlavn�m korytem mimo rybn�k. Lze tedy shrnout, �e ty prav� p�epady najdeme na mal�ch potoc�ch nebo na horn�ch toc�ch zn�m�ch, v kilometr��ch popisovan�ch ���ek. Opravdov�m r�jem p�epad� je kupodivu St�edo�esk� kraj! Tak u� v���te, �e m�me nov� �seky divok� vody za humny?



Sj�zdnost p�epad� je trochu probl�m. Mnohdy vyu��v�me vypou�t�n� vody z rybn�ka ke splouv�n� n�jak�ho toho podzimn�ho bah��ku, ale bohu�el... voda val� z v�pusti (v klukovsk� hant�rce �punt) a p�epad je zcela such�. Jedin� mo�nost tedy z�st�v� za p��rodn� (jarn�) velk� vody, ale rybn�k mus� b�t zcela napln�n, co� zase mnohdy po podzimn�m v�lovu je�t� nen�.

Obt�nost je t�k� vyjad�ovat klasickou stupnic� WW. Po vzoru hodnocen� americk�ch vod�k�, kde �daj vyjad�uje i okolnosti mimo vlastn� vodn� obt�nost, jsme zvolili trojznakov� hodnocen�. Prvn� �daj (A-B-C) vyjad�uje n�ro�nost n�stupu (lezen� p�es �esla, seskok odn�kud atd.), druh� je klasick� stupe� WW, vyjad�uj�c� obt�nost p�epadu, a posledn� �daj (1-2-3) je �tvrdost� dopadu. V�ce o na�em hodnocen� p�epad� naleznete na na�ich webov�ch str�nk�ch www.vodaci-qak.borec.cz, kde najdete tak� kompletn� evidenci n�m zn�m�ch p�epad�. Pokud se v�m tato nov� alternativa zal�bila nebo m�te u� n�jak� ten p�epad za sebou, dejte n�m pros�m v�d�t, abychom mohli roz���it databanku. Nebo vezm�te v zim� psa nebo horsk� kolo na vych�zku k n�jak�mu rybn�ku ve va�em okol� a zkontrolujte, kudy �e to ta voda odt�k� A jestli n�co objev�te, pod�lte se o to s n�mi.