Už během čtvrtečních a pátečních kvalifikací bylo poměrně jasné, že domácí prostředí našim hraje do karet. Vávra Hradilek v roli favorita kategorie kajakářů ovládl kvalifikaci už první jízdou, Jířa Prskavec i Jan Vondra ale nezůstali nijak pozadu a do páteční semifinálové čtyřicítky postoupili všichni tři reprezentanti české trikolory. I v kategorii kanoistů se našim dařilo a do semifinále po propršené kvalifikaci šli Stanislav Ježek, Michal Jáně i Vítězslav Gebas.

Singlířkám jasně ukázala, jak se má kanál v Troji jezdit, naše Kateřina Hošková. Do semifinále postoupila i Monika Jančová, jen Anně Koblencové dvacítka nejlepších unikla. Z kajakářek před brankami semifinále zůstala jen Eva Ornstová, Štěpánka Hilgertová i Kateřina Kudějová postoupily. Do postupového hattricku královské disciplíny slalomu - deblistů z první kvalifikační jízdy se sice v té druhé vmísili slovenští bratři Škantárovci, ale i v téhle kategorii bylo jasné, že se bude bojovat o medaile.

Jenže, co se zdálo být v kvalifikaci naprostou samozřejmostí, dostalo se semifinálovými jízdami pár strašidelných a nepříjemných trhlin a to nejen pro naše. Trať byla opravdu hodná mistrů, technicky i silově těžká, v některých místech záludná a nepříjemně „kousavá“. Pokud se daly dát branky na nejtěžší možné kombinace, které kanál nabízí, stavitelé trati toho využili a voda vyškolila každého, kdo si dovolil udělat sebemenší chybu nebo, byť jen na chvíli, někde zaváhal.

Válce mnohdy chytily a nepustily i nejlepší matadory vodního slalomu, i eskymáckých obratů a spadlých šprajd, případně hrdinných jízd s vodou v lodi bylo na jedno mistrovství světa až nepříjemně moc. Asi nejhorší zážitky z trojské trati budou mít některé závodnice z kategorie singlířek. Některé z nich svými nepovedenými jízdami přidaly vodu na mlýn hnutí SAVE C2, které protestuje proti rozhodnutí ICF nahradit na olympiádě kategorii C2 právě kategorií singlířek. Nutno říct, že jsou to protesty ještě stále dost oprávněné.

„Padesátky“ se během semifinálových, potažmo finálových jízd ve všech kategoriích rozdávaly jako na běžícím pásu. Celý šampionát tak připravil spoustu nečekaných nepostupových překvapení. Mezi kajakáři to byl třeba hodně početným (a abnormálně hlasitým) fanklubem podporovaný Peter Kauzer (SLO) nebo olympijský vítěz z Londýna Daniele Molmenti (ITA), ani jeden z nich se ze semifinále nedostal.

Slovenskou kajakářskou legendu Elenu Kaliskou (SVK) pak začal ve finále kajakářek v horní části tratě přežvykovat válec „Vlnka“ a pustil ji už ale s několikasekundovou ztrátou na ostatní soupeřky. Favorizovaná Jessica Fox (AUS), která bezkonkurenčně ovládá kajak i kanoi, sice vyhrála titul mistryně světa v singlu, ale ani ona se do kajakářského finále, stejně jako naše Štěpánka Hilgertová, nedostala. Naděje na obhájení titulu úřadující mistryně světa Corinny Kuehnle (AUT) zase skončilo s první padesátkou dokonce už v kvalifikaci.

Jedna nečekaná padesátka málem vzala naděje na finále favorita českých barev. V momentě, kdy Hradilkovi za „hadí krk“ u protivodné 16 zasvítila u výsledného času padesátisekundová penalizace, by se krve nedořezal asi nejen v něm samotném, ale v nikom z obrovského davu lidí, kteří ho předtím z hlavní tribuny halasně hnali do cíle. Emoce se daly v ten moment ždímat jako hydro po kryse. Z nadšeného fandění přešel celý břeh Vltavy jednohlasně do nespokojeného pokřikování a nesouhlasného bučení a ve všech byla jen malá dušička, aby byl po podaném protestu české strany hlavní český favorit ve finále. A nakonec byl. Finálovou jízdou si spravil emociální šrám na duši z předchozího dne a s nejrychlejším časem (včetně jednoho šťouchu) si za burácení tribuny dojel pro titul mistra světa. Na záď lodi mu dýchal Jířa Prskavec a česká posádka tak mohla oslavit první zlato a stříbro.

Mnohem méně štěstí měla při rozhodování rozhodčích singlířka Kateřina Hošková. Její semifinálová jízda byla skvělá, až na jeden šťouch. Jenže ze šťouchu, ve kterém ji tyčka branky obkroužila helmu, se stala neprojetá branka a další postup do finále tím skončil. Nadšení tak vystřídalo zklamání a to nejen v očích závodnice. Na druhou stranu si ale pak spravila chuť v jízdě hlídek, kdy si naše singlířky vyjely stříbrnou placku. Zlatou náplast za nevyjeté finále si v hlídkách pořídila i Štěpánka Hilgertová s Evou Ornstovou a Kateřinou Kudějovou. Snad jen trochu zamrzela nečekaná ztráta bronzu v hlídkách kajakářů, když polská hlídka nastoupila na opravnou jízdu (prý snad kvůli rozhoupaným brankám od Korejců) a předjela nejen trio Hradilek – Prskavec – Vondra, ale i původně stříbrné Francouze.

Jeden z největších „kotlů“ v Troji, která celý víkend dýchala neskutečně pozitivní a výbornou atmosférou, kdy všichni diváci hnali závodníky do cíle, zažili ale určitě Volfíci (deblisté Jaroslav Volf - Ondřej Štěpánek). Letošním mistrovstvím světa se rozloučili se svoji profesionální kariérou a to hned stříbrem v deblech a zlatem v hlídkách spolu s Karlovským – Jáněm a Kašparem – Šindlerem.

Česká výprava byla celkově nejúspěšnější ze všech zemí, které se Mistrovství světa ve vodním slalomu 2013 v Praze zúčastnily. Slalomářská sezóna tímhle sportovním svátkem v domácím prostředí oficiálně skončila. Trojský kanál a jeho okolí se po závěrečném mejdanu sportovním i tom „obyčejném“ v loděnici dává pomalu zpátky dohromady a nejen závodníci, ale i organizátoři, kteří ušli v přípravách poměrně komplikovanou cestu, si můžou říct, že to zvládli. A dokonce přímo mistrovsky.

Kompletní výsledky, včetně záznámů jednotlivých jízd, naleznete na oficiálním webu ICF.

foto: Markéta Sousedíková, Peter Praženka