Jak se zvednou hladiny řek, splaší se mi srdce, dostávám se do fáze distresu, pozitivního stresu, který mi gumuje mozek od všeho, co se netýká pádla a lodi. Nejinak tomu bylo tento víkend, kdy šla hladina řek ve středních Čechách nad zdravou mez.

Co dělat, když vás přestanou bavit klasiky, které váš rodný kraj nabízí. Chce to něco pořádného! Již dlouho se mi honí hlavou myšlenka na Klabavskou kaskádu nedaleko Rokycan. Ještě k tomu přičtěme fakt, že to má nakoupíno nad 50 kubíků a je vystaráno. Kaskáda se skládá ze třech lagun, v každé číhá válec a pod posledním je ještě Hohepunkt v podobě dvoumetrové jámy, podle stavu vody zakončené vlnou, či válcem.

Za 50 kubíků se laguny mezi válci zmenšují a proud vyhání hned do další. Ač jsou tedy válce čistší a lepší na surfing, tak je kratší doba na eskymáka. Za 40 kubíků na odtoku z klabavské přehrady je času na zvedání mezi lagunami již podstatně více, ale válce ztrácí na čistotě a o surfingu se již tolik nedá mluvit.

Stále musíme mít na mysli, že se jedná o nevídanou možnost parádního WW IV big wateru, který neteče každý den. A co je lepšího, než si v našich končinách nechat nakrmit hubu pořádnou masou vody. Závěrem chci jen dodat, že Klabavská přehrada vypouští poměrně často po větších deštích, ale jen za pořádné vody má kaskáda grády.

text a foto: Mikuláš Heger