Zrušení ČPV Střela, o kterém jsme se dozvěděli o několik dní dříve, posílilo naše pochybnosti o konání akce Lomnický potok. Rozhodnutí z Povodí, že se voda na splutí Lomničáku nebude pouštět, padlo až den před uskutečněním plánované akce Teplá.

Pouštění vody z březovské přehrady do koryta Teplé nám povodí potvrdilo dlouho před akcí. Věřili jsme, že ke změně nedojde, ale začali jsme se obávat, zda přijede alespoň uspokojivé množství závodníků a zájemců o splutí. Obavy to byly nakonec zbytečné, na akci se i přes ne zrovna nejlepší počasí dostavilo neskutečné množství vodáků.

Franta Košina – ředitel závodu a zároveň výběrčí poplatků nakonec zaregistroval přes 360 vydaných závodních čísel. O dalších neregistrovaných vodácích, kteří se nezúčastnili závodu ale pouze splutí, nemáme takový přehled. Většinou však tito jednotlivci narušují svou nedisciplinovaností.

U registrace bylo neskutečně živo už od časných ranních hodin. Počasí nám letos nepřálo, přestože předpověď mluvila o slunečném a teplém počasí, bylo chladněji, ale nepršelo.

Vodáci, kteří se nezúčastňují závodu si většinou pořizují tak zvané splutěnky, na které si mohou vyrazit do koryta Teplé. Vždy nás potěší, když se mezi nimi najde hodně těch, kteří dodržují pravidla a nepletou se závodníkům do cesty.

Naše výběrčí poplatků za splutí bedlivě střežila oddílovou kasu a v momentálně celostátně vyhlášeném zákazu prodeje alkoholických nápojů v celém státě z důvodu podvodů s lihem, hlídala i pravost bankovek a to i přes veselé ujištění, že barva už určitě zaschla.

Výklad trati započal, tak jak je zvykem, hned po desáté. Přestože jsme letos postrádali megafon, za což se omlouváme těm vzadu, doufáme, že seznámení s tratí bylo nakonec každému zřejmé./p>

Tak jako vloni, tak i letos nás velice potěšilo, že je o vodní sport velký zájem hlavně mezi dětmi a mládeží.

Pavel Berounský – hlavní rozhodčí a hospodář Klubu vodáků Karlovy Vary rozdal mezi zájemce samolepky od sponzorů závodu, a ty většinou skončily nalepené na jejich plavidlech. Jak je vidět, byl o ně velký zájem.

Krátce po výkladu trati se začalo s losováním sponzorských darů a dlužno říci, že domácí výrobci i prodejci vodáckého zboží se i letos ukázali v tom nejlepším světle.

HIKO, BOATPARK, HG SPORT, TNP, PROFIPLAST, VŘÍDLO KARLOVY VARY, PORCELÁNKA KARLOVY VARY, HOTEL STARÝ MLÝN, POVODÍ OHŘE, VODÁK SPORT...

Pádel od firmy TNP se rozdalo značné množství ke spokojenosti nejednoho vodáka, který se zaregistroval a tím pádem i získal možnost se losování zúčastnit.

Značné množství sponzorských darů, které potěšily nejednoho vodáka, bylo i letos od firmy HIKO.

Mnoho sponzorských darů se dostalo hlavně do rukou těch nejmladších a také nejmenších./p>

Tak jak bylo v propozicích plánováno, čas byl program dodržen a úderem 11:00 odstartovala na trať závodu první loď, letos to byla dívka z pražského vodáckého oddílu.

Protože voda z přehrady byla vypouštěna s více než hodinovým předstihem, aby se nemohlo opakovat dojetí vody závodníky, které se už jednou nedopatřením stalo, koryto Teplé zaplnilo obrovské množství neregistrovaných vodáků. Ti pak mnohdy narušovali klidný průběh závodu. Mnoho závodníků se potýkalo s problémem, jak zdolat brankoviště s čistým kontem.

Miloslav „Kuře“ Svoboda – učitel vodní turistiky a raftingu, trenér kanoistiky, přeborník ČR....také letos nechyběl na trati naší akce a mezi prvními zasedl do svého singlu.

Pro příjezd do brankoviště číslo 8 s povinným přistáním bylo třeba zvýšit pozornost a využít hbitě volného prostoru a počkat než z přistání odjede delší plavidlo zabírající celý prostor.

Nakonec se většinou vše podařilo vyřešit a to hlavně těm šikovnějším, kteří v dlouhodobém tréninku dosáhli jistých zkušeností.

Další brankoviště v březovské zatáčce, které skýtá mnoho možností manévrování mezi velkými balvany v řečišti, ukázalo i letos mnohým své „zuby". Ti zkušení měli většinou čisté průjezdy i v předem rozhoupaných brankách, pokud si však počkali nad brankovištěm, až se prostor uvolní od předešlých plavidel.

Ti kteří se bezhlavě vrhli mezi klubko už najetých plavidel, měli většinou plné ruce práce a čistý průjezd každému nevyšel tak, jak by si přál. Pakliže se v místech brankoviště sešlo tolik závodníků, jako je na tomto snímku, bylo většinou o nezdaru čistého projetí rozhodnuto.

Také tady nechyběly ani tzv. přehrady v řečišti, kde se najednou sešlo i několik plavidel a to buď na potopené lodi nebo na překážejícím balvanu.

Po balvanech následovalo poslední brankoviště v zatáčce u Březové, které potrápilo nejednoho vodáka.

Na řadu přichází třetí brankoviště pod březovským jezem, kde vodáci po zdolání branek opouští horní a peřejnatou část Teplé a pokračují dále směrem do města, kde na vodáky každoročně čekají vysoké zdi s mnoha diváky.

Karlovy Vary město a klasický pohled do řečiště. V pozadí se rýsuje Vřídelní kolonáda, pod kterou musí každá loď proplout tunelem. Do tunelu vyvěrají teplé prameny léčivé vody a ohřívají vodu řeky Teplou.

V následných prostorách kolonády, kde lázeňští hosté korzují s pohárky teplé léčivé vody, se můžeme setkat s mnoha přihlížejícími a v řečišti s korzujícími vodáky, kteří mají palmy nad hlavou. Z převážné části se však jedná o neregistrované sportovce.

Čtvrté brankoviště s nezvykle vyhlížejícími brankami je postavené ve středu města. I tyto branky daly pár závodníkům zabrat. Vyhnout se brance č. 16 a dostat se do branky č. 17 hodně z nich mnoho nedokázalo splnit bez potíží.

Branka č. 17 byla na válečku, kde se s jistou zkušeností a odvahou dalo dobře manévrovat a projet s čistým kontem.

Zde to ale neplatilo v plné míře, ale většinou se jednalo jako v této situaci, o volně splouvající neregistrované závodníky, kteří si zkouší svou dovednost.

Pomalu opouštíme prostory centra města a dostáváme se k obávaným stupňům s vývařišti u hotelu Thermál. Hned ten první stupeň každého osvěžil a probral z letargie, i když řeka plynula zcela líně.

Nejeden turista na otevřené lodi řešil kde vylít své plavidlo, aby další stupeň absolvoval s prázdnou lodí a většinou i s čistým štítem.

Pro většinu závodníků vše dobře dopadlo, i když voda v ústech by byla jistě lépe přijata z místních zřídel.

Střední stupeň s posledním brankovištěm dělal větší problém těm na velkých lodích, kdy se po projetí brankou přední část lodi dostala do vývaru. Často musel pomáhat záchranář.

Po tomto dramatickém zážitku ve vývařišti se některým následně ani nechtělo do přejezdu k druhé protivodné brance č. 20 na opačné straně stupně.

Kratší lodě vše zvládaly s větší rutinou a s menšími problémy. Záchranáři jim pak bezproblémový průjezd jistili a dlužno podotknout, že měli často o práci postaráno.

Poslední a cílová branka však ještě neznamenala pro většinu konec všem útrapám. Někteří odpočívali a připravovali se na průjezd posledního stupně s největším vývařištěm.

Poslední stupeň, poslední vývařiště.

Nakonec vše dobře dopadlo a vodáci se mohli pustit do posledních metrů klidného toku směrem k soutoku Teplé s Ohří, kde se následně jen splouvalo k výstupu z lodi.

Drahovice – pro někoho konečná. Někteří opět navázali, aby stihli další jízdu po Teplé. Letošním nešvarem však bylo, že si mnozí ze závodníků ponechali navlečená startovní čísla i pro následné splutí, čímž ztížili práci rozhodčím na brankách, kteří pak udělovali nejednu diskvalifikaci./p>

Aby nedošlo k mýlce, pro tyto závodníky, kteří jsou v záběru to jistě neplatilo.

V Drahovicích všechny účastníky závodu čekalo občerstvení a posezení s kamarády.>

Pod připraveným stanem občerstvení se diskutovalo o tom, co se podařilo, nebo i co se nepovedlo./p>

Děvčata, která se zúčastnila naší akce se tváří spokojeně, možná i s přesvědčením, že příští rok přijedou určitě zase. Všichni v oddíle se už dnes těšíme a věříme, že i přes těžkosti, které v této době nastávají ve všech oborech i sportovních odvětvích, se příští ročník opět uskuteční.