Na jaře se mě Panda zeptal, jestli nechci jet o prázdninách na vodu do Norska. Jelikož jsem svoji slalomovou „kariéru“ už pověsila na hřebík, ochotně jsem souhlasila. Dlouho jsme hledali pátého člena výpravy. Nikomu se s námi moc nechtělo, protože jsme jeli v pozdějším termínu, kdy tam nebývá moc vody, ale sehnali jsme ho a tak jsme se mohli vydat úspěšně na cestu. Nakonec jsme měli celkem štěstí na vodu, tak myslím, že neprohloupil.