Po příletu se doma nestačím ani rozkoukat a další den jsem dostal zprávu od Voryho "Kurňa drát, teče to. Opravdu to teče!"

No je to tak. Dva dny po příletu z tropů valíme rovnou do Kořenova, kde jsou hromady sněhu a ještě víc běžkařů. Po rychlé Jizeře na rozpádlování se potkáváme s Honzou Kolářem a jedeme do Polska na Kamiennou. Krásná voda a slunce, jen na tu zimu nejsme moc připravený. Svižnou jízdu narušil jen strom kousek pod peřejí motocross. Když ale do vody pošlete obětavého Davida v sucháči, tak vám rád pomůže strom překonat v lodi. Další strom je těsně nad nejtěžší peřejí (4 válce v soutěsce), kterou jednoznačně prohlížejte a případně přenášejte z pravé strany. My jsme si peřej prohlídli a nasypali to tam. Za vody jakou jsme měli je peřej krásně jetelná, za větší vody dávejte majzla.

Jako večerní run jsme si dali ještě jednou Jizeru z Kořenova, kde jsem si při nastupování dal lehkou kulturní vložku pro diváky když jsem se po skočení v kajaku ze závěje zaryl špičkou lodi do hlubočáku (hluboký sníh) a nemohl jsem vůbec nic dělat, jen poslouchat smích kamarádů. Dopadlo to dobře, nezahynul jsem pod sněhem a dopádloval až pod Ostrov hrůzy. V této části je Jizera od stomů čistá, takže jakmile zase poteče, uvidíme se na vodě.