Jako nadšený kanoista-amatér, který nemá za zadkem trpělivého trenéra udělujícího rady "co to tam proboha ty v..e provádíš!", jsem přesně tento typ informací obsažených v HYDROškole potřeboval.
Kvanta "nudné" teorie, která však podrobně vysvětluje nejen CO a JAK, ale hlavně !PROČ! se to dělá tak a tak, upozorňuje na chyby...

Možná to někoho odradí, protože je to dlouhý a člověk se v tom za chvíli ztratí. Však to taky není čtení na jeden večer. Spíš na týdny až měsíce proložené nutnou praxí.

Nejdřív jsem měl spoustu otázek, ale když jsem si v poslední době publikovaný text znovu pomalu přečetl, mnohé se mi vyjasnilo a na další se budu postupně vyptávat.
Už se těším na aplikaci teorie do praxe :-))

Citace z textu:
"... zadáky bez háčka, kteří přehazují pádlo přes trup metr široké nafukovačky bych zařadil do vodáckého folklóru."

Proč tak jezdím(jezdil) a k čemu to je dobrý.
1. sehnat kvalitního háčka na WW je problém
2. jezdit WW na pevný kanoi je problém (technika, vhodná loď,...)
3. nafukovačka je lehce dostupná

A řešení je nasnadě. Jelikož je vzducholoď mrcha točivá, dalo to dřinu. Ale zárověň díky této nepříjemné vlastnosti jsem se postupně naučil vhodně načasovat a jemně umístit záběr tak, že nafukovačka jezdí i při intenzivním pádlování rovně, resp. mi v peřejích příliš neuskakuje špička. Moje oblíbený pádlování přes ruku je taky dílem vzducholodě. Výsledkem jsou ty sjetý Čerťáky.

Singlování na nafukovačce je taková z nouze cnost, ale hodně se při tom člověk naučí a navíc loď odpustí spoustu začátečnických chyb