Eva Hanzalová
Zahradnice.
Jezdím na všelijakých kajacích skoro 30 let, momentálně na lodi Magnum 75.

1. Vltava – z Loučovic k hájovně
Nejvíc se mi líbí úsek Schody, kdy můžeš jet pokaždé jinudy a pokaždé to stojí za to, zvlášť, když vás jede víc najednou …

2. Tanvaldská Kamenice – z Plavů do Jesenného
Je to super řeka na jarní rozježdění. Spousta cvičných vracáků a kaskádek, žádné záludnosti. Třeba poslední levý vracák nad vjezdem do tobogánu je dobrá výzva.

2. Safírák - z Jizerky na soutok s Jizerou
Průskoky mezi oblými kameny, krajinovka, padáš jako po schodech někam do údolí a je to paráda.

Tereza Svobodová

Jezdím od roku 2000, kajak, kanoe, raft, seekajak,..., občas průvodcuju, avšak stále se věnuji dětskému vodáckému oddílu v Praze-Libni.

1. Vltava (Loučovice – vlaková stanice Čertova stěna)
-Čerťáky u mě patří do špičky české divoké vody. Sice se na ně dostanu jen jednou za rok, ale ta teplá voda a skvělá dopravní dostupnost mi dovolí jezdit tento úsek dokolečka, do vypnutí vody. I přes to, že se to jezdí masově, řeka je dosti široká pro všechny slušné a ohleduplné lidi.

2. Mumlava / Jizera (Harrachov-Mýto-Vilémov)
-Na tomto úseku, i přes to, že jsem ho nejela jinak než za velmi nízkých teplot, miluji technické pasáže, slajdíky, Podkovu atd. Je to taková moje srdeční záležitost.

3. Labe – horní soutěsky (Špindl-Vrchlabí)
-Labskou jsem sice už dlouho nejela, ale mám živé vzpomínky krásných rolád a vln. Kdysi jsem si to moc užila. Doufám, že si brzy opět dám celý úsek s partou fajn lidí.

4. Hodonínka – (do Olešnic, asi)
-Hodonínka mě vloni příjemně překvapila (nejen kmenem přes řeku), vážně to bylo příjemné poježdění. Je to takový tobogán s krásnými vlnami, kdy vám neustále cáká do obličeje a vy musíte máchat pádlem dosti instinktivně. V dolní části, u vesnice Olešnice, se mění v soustavu schodů, kde si osvěžíte techniku boofování.

Míra Kodada

Děkuji za Vaši důvěru a pokusím se o napsáni pár vět o našich nejlepších řekách z mého pohledu. Pro mě 3 je asi málo. Číslo jedna je pro mě složité, protože obě řeky jsou si velmi podobné. Bílé Labe od mostíku na soutoku s potokem zprava a Mumlava do Harachova - Tyto 2 řeky jsou největší pecky, řekl bych klidně světového významu. Slidy a vodopády na skoro 4 km dlouhých úsecích je prostě fantazie. Má to ale samozřejmě háček, že se nesmějí jezdit a to pod velmi tučnou pokutou!!!! Takže doporučují zvážit nejenom své jezdecké schopnosti, ale zejména finanční... a potom k sjetí těchto úseků je třeba spousta důvtipu, znalosti místních poměru. Je to náročná operace s nejistým výsledkem!!!

2. Vydra - úsek z Antýglu na Čenkovu pilu, je dobře sjízdný mezi 8 - 15 kubíky tehdy je to příjemně těžká jízda, kde chce vždy dobře vědět kam jedu, jelikož prohlížet se moc nedá. Pokud je vodní stav nad 15 kyblíků, tak náročnost prudce stoupá, nejvíc sem to jel asi za 24 a nejsem si jist, jestli bych to jel znova!!!

3. Safírák s Horní Jizerou - krásnej dlouhej run s optimální náročností pro příjemnej výlet.

4. Horní Kamenice - taková ta klasika pro všechny.

Jarda Zeman
Něco málo o mě:
Jmenuji se Jarda Zeman, věk 47 let, aktivně na vodě jezdím již 39 roků. Kdysi dávno jsem koketoval s vodním slalomem. To už je ale tak dávno, že si to ani nepamatuju a sám pro sebe se cítím především jako čistokrevný vodák - turista. Jezdím na všem od raftu až po kajak. Nejvíc mne to baví na singlu a nejméně na kajaku a jak to tak v životě chodí, tak nyní jezdím na kajaku protože po dlouhých letech klečení mi odešla kolena.

NOMINACE: (Nezkoumám obtížnost ani úchvatnost místa beru to hlavně pocitově.) 1. Řeka Jizera - Mýto - Jablonec nad Jizerou. Jizera je řeka, která je v horní pasáži vodácky velmi zajímavá a umí potrápit. Tím, že je poměrně rozlitá, tak se vzrůstajícím průtokem výrazně mění nejen svou obtížnost,ale také charakter. Na Jizeře je zajímavé, že během jednoho jarního víkendu můžeš jet na jednom poměrně krátkém úseku hned několik opravdu různých variant řeky. Připadá mi, že na ostatních Českých řekách není změna vodního stavu tak markantní. Řeka samotná je posazena mezi dvěma významnými pohořími a její okolí je krajinově velmi vydařené, lesnatá krajina, která se cestou dolů po proudu pomalu otvírá pouze umocňuje zážitek z hezké vody.

2. Řeka Labe - Od přehrady ve Špindlu až do Vrchlabí. Tahle řeka V Čechách určitě patří mezi vodácké lahůdky. Krajinově to není nijak velký zážitek, ale zato na vodě není o zajímavá místa nouze. Po několika opravdu těžkých místech se Labe trochu rozlije a svižně sype k Vrchlabí. Tahle řeka mne baví především proto, že je na ní stále co řešit a voda tě nutí být ve střehu.

3. Řeka Vltava - úsek od hráze přehrady až na vyrovnávačku do Vyššáku. (slangově"Lipno") Nejraději bych dal tenhle úsek řeky na první místo, ale nějak se mi za posledních pár let zošklivilo. Na "Lipně" mě bavívalo úplně všechno. Krásná a obtížná voda, která opravdu stojí za to a okolí je také super. Za posledních několik let však z něho mám trochu rozpačitý pocit. Podle mne je neštěstím této vody, že "Lipno" se v Čechách stalo měřítkem vodácké prestiže. Na opravdu těžké vodě jsou tady v mnoha případech k vidění vodáci, kteří sem evidentně nepatří, ale jedou si jenom něco dokázat a to mě na vodě nebaví, takže jsem na tuhle vodu tak trochu zanevřel.Přesto je to super úsek, který je v Čechách asi absolutní TOP vodácký terén.

Honza “Suki” Soukal
Něco o mě: jistě máte v paměti Hydro o Singlířích, kam jsem měl tu čest taky přispět, takže jsem především SINGLÍŘ. Na “kudrnatou” vodu jezdím již více než 30 let a kromě divoké vody na siglu mám zkušenosti i s raftingem v Nepálu, na Zambezi v Africe či Altajských řekách Čuje a Katuni. Společně s manželkou Štěpánkou jsme propádlovali na Pálavě řeky ve Venezuele, Laponsku, Kanadský Yukon nebo řeky Ruské Karelie. Cizí mi není ani mořský kayak.

Dle mého skromného mínění nejkrásnějšími úseky divoké vody a mými oblíbenými v ČR jsou:
1. Labe mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím
Labe je podle mě jedinou typickou alpskou řekou u nás. Jediná škoda je v omezených možnostech jejího splouvání a věčných tahanic s KRNAPem. Jinak svým charakterem, obtížností I čistotou směle konkuruje zahraničním tokům.

2. Lipno / Čertovy Proudy alias "Čerťáky"
Lipno a zejména jeho spodní část pod Loučovickým "Voknem" je skutečná perla mezi vodáckými terény. Ačkoliv si na tento úsek troufá stále více a více vodáků, přeci jen zvládnutí těchto peřejí již vyžaduje jistou zkušenost a odvahu a osobně považuji úspěšné sjetí za takovou malou "vodáckou maturitu". Vzpomínám jak jsem s úctou vždy obhlížel obrovské balvanité řečiště a poslouchal se zatajeným dechem historky "prvojezdců", nejednou poznamenaných kdejakým tím šrámem, zejména z pověstné "škvíry".

3. Kamenice (Tanvaldská) mezi Plavy a Jesenným
Kamenice je nadruhou stranu méně vodnatá (až na výjimky) a technicky náročnější nejen zablokovanějším korytem, ale nejednou I objektivními podmínkami danými časně jarní sjízdností. V nedávné historii pamatuji dokonce ojedinělou situaci, kdy jsme Kamenici jeli pár dní po Novém roce, díky oblevě a následnému tání. Kamenice se dá jezdit téměř za sucha, ale I za 1 SPV. A pokaždé je to super zážitek. "Držkovské schody, Okýnka, Prádelna, Soutěska, Tobogán". Při vyslovení těchto jmen proslavených peřejí, mě vždy zamrazí a při průjezdu těmito místy se v duchu vracím do let, kdy co by ještě vodácké embryo, sjezd těchto peřejí předcházely silné stahy zadního stehenního svalstva spojené nejednou s žaludeční a mnohdy i střevní nevolností.

Petr Ptáček
- netřeba představovat, zkrátka Vodácká škola záchrany a www.raft.cz

Všechny nominované úseky spojuje společná věc: krásná příroda, opuštěná lesnatá údolí a hezké peřeje:

1. Divoká Orlice úsek Neratov - Klášterec - krásný jarní úsek, kdy mezi peřejemi máte možnost dívat se po lesnatém údolí a kolem sebe vidět ve zbytcích sněhu rozkvetlé záhony sněženek a bledulí. Pak přijde úsek Zemská brána, kde si voda razí cestu mezi skalními bloky.

2. Sázava Stvořidla - v krásném a opuštěném údolí se řeka Sázava proplétá mezi velkými kameny a vytváří zde nejtěžší peřeje na své dlouhé pouti.

3. Kamenice - z Plavů, říčka, kterou v létě přejdete suchou nohou se na jaře promění v hučící a divokou řeku protékající v opuštěném a hlubokém údolí.