Letos jsme už třetí rok po sobě dali dohromady tým Hannah H2Omaniaks, abychom zkusili změřit síly s ostatními v amatérské kategorii. Do rakouského Lienzu jsme dorazili pár dní předem, abychom si stihli odpočinout po cestě a potrénovat každý na své trati. Do pátku se v Lienzu a okolí sešlo celkem 111 týmů celého světa, hlavně ale z Rakouska, Německa a ČR.

Po páteční registraci nás čekal úvodní briefing, promítání dokumentu o závodě v kině a jako vždy bohatá večeře. Následovala párty a pro nás celkem brzy odpočinek na sobotní start… V sobotu v 10 hodin na náměstí odstartoval již 22. ročník závodu starosta města Lienz výstřelem z pušky a běžci vyrazili na svůj 12 km dlouhý běh. Tedy možná spíš výlez, protože po úvodních 3km běhu přes město podél řeky je čeká 9 km do kopce. Na pár místech má výběh dokonce blíž k horolezectví a výstupu po žebříku. Běžci z Lienzu, který má výšku přibližně 670 metrů nad mořem, vystoupají až do neuvěřitelných 2 450 m.n.m. Nejrychlejší toto zvládnou za neuvěřitelnou hodinu a půl. Ti pomalejší ale nemají moc prostoru na zdržení, musejí se totiž vejít do časového limitu 2 hodiny a 15 minut.

Náš Kuba Kořán se s tratí vypořádal parádně, udržel se v přední skupince a štafetu padáčkářovi nahoře na vrcholu předal na skvělém 34. místě. Nejrychlejší čas 1 hodinu a 23 minut měl držitel rekordu na této trati, Novozélanďan Jonathan Wyatt. Svůj vlastní rekord 1 hodinu a 20 minut však nepřekonal. Padáčkáři kvůli drobným organizačním problémům měli na poslední chvíli zrušené oblétání nafukovacích pilonů na vedlejších dvou skalnatých vrcholcích a rovnou tak po doběhnutí na startovní kamenné pole odlétali směrem na protější stranu údolí, kde přistávali na sjezdovce. Tam je i s padákem čekal cca kilometr dlouhý běh, další start a dolet dolů do údolí s přistáním na fotbalovém hřišti v Amlachu, kde předali štafetu kajakářům.

My měli padáčkáře ze Slovenska, Tomáše Zelinu, který nejen skvěle létá, ale má i dobrou kondici, protože trénuje výstupem na Chopok a následně letem dolů. Ještě naše umístění posunul o pár míst dopředu a já na kajaku startoval mezi profíky a favority.

Ovšem ještě před pádlováním mě čekal běh a přeplavání studené řeky, kde člověku ztuhnou všechny svaly. Pak ještě asi sto metrů běh, rychle čapnout kajak s pádlem, nasednout a hurá skočit z 6 metrů vysoké rampy dolů do řeky Leisach. Pak už jen těžká dřina na následujících 5 km, brankoviště tuším s celkem 37 slalomovýma brankama a 4 značně silově náročné výjezdy proti proudu. Zhruba v půlce úseku ještě povinné podeskymování stromu. Po závěrečném výjezdu proti proudu řeky Isel za soutokem k poslednímu brankovišti jsem sebral poslední síly na vynesení 17-ti kilového kajaku nad peřej a průjezd posledních 4 branek. S vidinou předání štafety bajkerovi jsem doběhl s kajakem po pěšině nahoru, plácl Roberta Šimice, našeho bajkera, a vyčerpáním jsem padl na zem.

Roberta čekala poslední část štafety, 15 km do kopce a pak 13,5 km dolů po sjezdovce. Celkové převýšení mají bajkeři také úctyhodné – 1 400 m (to jen my kajakáři máme převýšení pár metrů a to ještě povětšinou dolů). V poslední části výjezdu kola musí dokonce nést, protože ten terén prostě není „výjezdný“.

Ani při sjezdu sjezdovky si však ani chviličku neodpočinou, celou dobu je nutné naprosté soustředění na terén a obtížný sjezd. Robert dojel do cíle na celkovém 35. místě v amatérské kategorii, což je tedy i umístění našeho Hannah H2Omaniaks teamu. Udělalo nám to upřímnou radost, protože jsme si závod jeli především užít a opět si šáhnout na dno svých sil. Což je ostatně myslím hlavní důvod, proč se závodníci na tuto akci vrací další a další roky – atmosféra, lidi kolem, náročnost a v neposlední řadě i sobotní „champions night“.

Uvidíme, jak se zadaří příští rok. Za sebe vím, že musím pořídit jiný, rychlejší kajak a určitě s celkovým pořadím dokážeme ještě pohnout kupředu. Na závěr díky ostatním klukům z našeho týmu za super výkony a skvělé společné zážitky, firmě Hannah za podporu a Tomášovi Rendlovi za fotky, doprovod a podporu.

Další info a hlavně velkou fotogalerii z Dolomit najdete u h2omaniaks.
Reportáže, které se zabývají ostatními českými výpravami jsou na www.xstream.cz a obsáhleji, včetně výsledků, na www.trekking.cz.