takovej krásnej zážitek a zůstal zde viset bez komentářů, to je škoda, patrně většině při čtení omrzly prsty, ale kdo to poznal, ten už přes leto skoro nejezdí....

ale já jsem si zvykl na zimní výpravy tahat naštípané třísky z pěkně vysušeného domácího dřeva zabalené do novin. Tradicionalisti se asi osypávají hrůzou, ale považuji to za výrazně praktičtější, než si posilovat svoje ego suchého roští v beznadějně mokrém lese... Koneckonců mezi českými indiány se traduje historka, jak do naší kotliny jednou zavítal čistokrevný americký rudokožec, kterému hoši předváděli zapalování posvátného ohně křesadlem a troudem. Vinnetou se na ně chvíli díval a pak se zeptal, proč to normálně nezapálejí zapalovačem ..... :-) A jinak souhlasím s autorem, že zimní pádling (a čundry vůbec) mají nesrovnatelně větší kouzlo, než ty letní....

"posilovat svoje ego HLEDÁNÍM suchého roští"atd.atd. tam má být. Koneckonců třetí komentář si tenhle článek opravdu zaslouží... :-)

Jo, má to nesporně svoje kouzlo. To ticho, ta uklidňující samota... Akorát teda v zimě ani na přehradu nejedu bez plovačky. Ne že by to v tý kose vytrhla, v zimě se prostě krysit nesmí... Ještě přesněji - na chladný období, v kterym pádluju po přehradách rád jsem si koupil PLOVACÍ BUNDU. Jachtařskou, že se to nepere plovačka s teplou bundou. Ale normálně to má certifikát a vztlak 50N. Akorát se v tom nedá pořádně pádlovat při teplotě přes cca 5°C, moc hic... A díky Václave za připomenutí, že si mám zejtra přihodit do lodě trochu přezový kůry. A taky pár třísek z tý lodi na podpal. (Tedy odřezků z výroby)

Chobotnice, oproti tobě a autorovi článku už jsem spíše čundrák-teoretik (když pominu epizodní loňské mrazivé tábořené v týpí), postel je holt postel. Ale i jednodenní zimní plavby nebo výlety s ohýnkem na zahřátí či opečení buřtů mají své obrovské kouzlo. Ještě mě napadá, že ty máš navíc zálesáckou výhodu, protože v případě opravdické nouze můžeš zpopelnit svoji kánoi, kdežto plast z kajaku hoří blbě...

Dokud nedojde na lámání chleba, tak nevim, jestli bych radši nezmrznul, než spálit tu loď. Navíc u nás, kde bývá civilizace na dosah. (Krom okolo přehrad, tam bývá v zimě k první obydlené chýšce až překvapivě daleko) Navíc epoxid strašně smrdí a sklo blbě chytá, čili snadno spálit by šly borty, šprajc a lavička. Ještě s tim sháněnich chrastí - vzpomínám na zlatokopeckou akci před lety takhle v lednu, údolíčko, dříví dost i suchý, pila taky, ale sekera ne a byly tam jen suchý silný akáty. Z dálky jsem pak táh malou smrkovou soušku na rozdělání vohně. Mezitim jsem cejtil, jak mi přimrzaj rukavice k pile, teplota padala k -20°C. Ale akát, když se roztopí, tak hřeje jak uhlí.

Diskuse mi připoměla jednu extrémě vymrzlou Vánoční Sázavu (2001, 2002?). Vody bylo dost, teklo to, ale řádně přituhlo a voda před očima krystalizovala na pádlech i lodích. Roxton tehdy pořídil fungl novýho Travellera a Sázavu spíš skutálel než sjel. Na společný fotce z Pikovic je hezky tuhej - tehdy jsem konečně viděl, jak vypadá zmrzlej úsměv na rtu. Doslova.
Pikantnější to bylo o to, že Roxton tehdy něměl suchý hadry - předpokládal, že zatopí v autě a za jízdy domů uschne. Jen dostat ho z plovačky znamenalo oloupat čtyřcentimetrovou vrstvu sbsolutně čirýho ledu, aby šly rozepnout přezky. Pálavu jsem taky loupal z ledu, aby šla nějak vypustit, zvukový efekt odledování připomínal vjezd kamiónu do obchodu s křišťálem skrz výlohu...