Přístupy na vodu:
Ideální místo k nástupu je pro seakajakáře pláž s parkovištěm, kterou najdete za jachtklubem mezi Černou v Pošumaví a Jestřábí. V sezoně tam bývá plno, ale vždycky jsem se tam na vodu dostal. Plážičku můžete sledovat on-line na webkameře- odkaz „Webcam“, také tu najdete zajímavé informace o teplotě vzduchu a rychlosti větru.

Nebo můžete na vodu poblíž přívozů v Horní Plané, Dolní Vltavici (v sezoně může být problém parkování) a Frymburku (lodě složte u vody a zaparkujte na náměstí). Jedete-li od Vyššího Brodu, zkuste to nad hrází na pravém břehu, kde cesty vedou až k vodě.

Nocoviště
Nejvíc kempů je v Černé v Pošumaví. V létě tu nepádlující členové rodiny najdou stánky se zmrzlinou, kolotoče, lanové centrum a letní kino. Přímo na břehu jezera je tábořiště u obce Nové Chalupy (kde se konalo seakajakové sympozium) a kempy Jenišov, Frymburk, Přední Výtoň a Olšina. Nakonec ještě Lipno nad Vltavou, kde je opět spousta zábavy – cyklostezka do Frymburka, bazén a rozhledna „Stezka korunami stromů“.

Kdo chce jet „nadivoko“, může na vlastní nebezpečí přespat kdekoli na pravém břehu. Místa jsou tu krásná a opuštěná, ale je třeba počítat s tím, že se nacházíte v NP Šumava. Z NP vyjedete až za Frymburkem (levý břeh) a Přední Výtoní (pravý břeh).

Tři části přehrady

Vzdutí – Černá (15 km)
Na začátku jezera jsou zajímavé meandry, jen bych je kvůli hnízdícímu vodnímu ptactvu vynechal na jaře. Dál vás čekají sevřené břehy, hladina jezera se rozšíří až za přívozem v Horní Plané. Tuhle část ukončí po 3 km ostrov Tajvan. Ignorujte zašlé cedule se zákazem vstupu a vykoupejte se na jedné ze tří plážiček, přitom ale mějte na paměti, že podle starých povídaček je tenhle ostrov plný hadů. Pokud si to nenamíříte hned dál na jezero, můžete před Černou podjet „hráz“ a projet se po „Malém Lipně“, kde je malý ostrůvek, zaplavené grafitové doly a charakter krajiny je trochu jiný než na jezeře.

Černá v Pošumaví – Frymburk (14 km)
Za Černou najdete pro seakajakáře nejzajímavější, protože nejširší část jezera. Kratší cesta vede podél levého břehu přes Radslav, ale doporučuju nešetřit síly a sledovat pravý břeh. Ten je opuštěný a nádherný. Po cestě můžete projet dvě velké zátoky (Račínská a Kyselovská). V nich jsou ještě rozlehlé plochy plné pařezů, takže romantikům se tu bude jistě líbit. A s trochou štěstí tu narazíte i na ostrovy tvořené plující rašelinou, na které se dokonce dá i vylézt, což ovšem moc nedoporučuju.

Odsud už uvidíte Dolní Vltavici. V ní najdete několik hospod nevalné pověsti, přívoz a stanici Vodní záchranné služby (v sezoně telefon +420 606 116 001). Pokud by vás zdejší pláž vlevo od přívozu při pohledu z vody lákala k vystoupení na břeh, tak si to rozmyslete a vraťte se o kousek zpátky. Je tam cedule se zákazem a převozník to vážně nemá rád.

A pak konečně přijde to úplně nejlepší – největší kus vodní hladiny, co na Lipně najdete, tedy vodní plocha mezi Vltavicí, Hrušticemi a Kovářovem. Tuhle část můžete přejet prostředkem, podél zelených bójí (nechte si je po pravici a nemusíte hlídat parníky), anebo po krajích. U pravého břehu jsou sice krásné zátoky, ale levý je zajímavější. V Rakovské zátoce, které ale všichni říkáme Rakouská, můžete pod mostem podjet pravobřežní silnici. Pod tímhle mostkem byly za minulého režimu česla proti „kopečkářům“, kteří chtěli prchat za železnou oponu pod vodou. O pár metrů dál už můžete při příhodném stavu vodní hladiny dojet na lodi až do Rakouska. Objíždění hraničních kůlů na lodi je opravdu zážitek.

Při cestě dál se nezapomeňte u poloostrova Hruštice naposledy otočit a vychutnat si pohled na jihočeské moře a dál se rozhodně držte pravého břehu. Zdejší zátoky přímo vybízejí k odpočinku a koupání a vyhnete se i chatami zamořenému břehu levému. Pokud máte turistické choutky, můžete lodě schovat na břehu a pěšky se vypravit na hrádek Vítkův kámen, odkud je na jezero pěkný výhled. Pak už vám zbude jen pár kilometrů do Frymburka, který bezpečně poznáte podle kostelní věže.

Těsně před Frymburkem můžete zahnout vlevo a projet si zdejší dlouhou zátoku, která se ale na konci bohužel blíží až k silnici. Prohlídku téhle části Lipna nejlépe ukončíte zmrzlinou, kterou prodávají u přívozu.

Frymburk – Lipno (8 km)
Úsek od Frymburka do Lipna moc rád nemám. Podél břehu vede cyklostezka a nad ní silnice, takže klidu tu moc neužijete. Po dvou kilometrech jízdy z Frymburka narazíte u levého břehu na zjevení – ve vodě stojí bronzová socha Lipenské víly.

Pokud jste se nenajedli ve Frymburku, máte další možnost v Přední Výtoni, kde toho ovšem jinak k vidění moc není. A zbývá poslední úsek cesty. Zastavte na ostrůvku mezi Kobylnicí a Novými Domky. Je vhodný hlavně pro návštěvu s malými dětmi, které se tu skvěle zabaví krmením volně žijících králíků.

Kdo chce navštívit turistický ráj (nebo peklo, to podle toho, jak se na věc díváte), dojede do mariny v Lipně nad Vltavou, kde je hlavně spousta turistů. Pokud si tohle potěšení odepřete, můžete jet až k hrázi, kde je nejlepší zastavit těsně před žlutými bójemi na pravém břehu. Tady vystoupíte a pěšky se projdete po hrázi (výška 25 m, délka 296 m.)

Varování
Nadmořská výška kolem 730 m n. m. způsobuje, že je na Lipně většinou o pár stupňů méně než jinde a často tu prší a fouká vítr, takže se dobře oblečte. Počítejte i s možností náhlé změny počasí!

Důsledně si hlídejte provoz na vodě – téměř všechna plavidla před vámi mají přednost (přívozy, plachetnice, parníky…). A chcete-li předejít zbytečným konfliktům, hlídejte si i rybáře.

Zvláštní pozornost také věnujte tomu, že Lipno patří do CHKO Šumava (od vzdutí až k Frymburku) – takže případné nocování podléhá zvláštnímu režimu a mohli byste být popotahováni. Je ale třeba dodat, že mezi tábořícími rybáři se nejspíš ztratíte. Alespoň my jsme zatím vždycky měli kliku.

Článek vyšel v magazínu Hydro číslo 3/2014.

Text a foto: VPJ