Krajinu změnil v množství údolí a skalisek. Drak se pomalu ponořil do mořských hlubin. Jeho cesta se zalila vodou, a vznikla tak oblast několika tisíc ostrovů, ostrůvků a skalisek. Legenda dala podnět ke vzniku názvu téhle nádherné oblasti. V překladu se zátoka nazývá Zátokou zanořujícího se draka.

Že patří mezi nejkrásnější oblasti světa, potvrzuje její zařazení na seznam světového přírodního dědictví UNESCO v roce 1994. Nachází se v Tonkinském zálivu v severním Vietnamu, nedaleko čínských hranic. Zátoka Halong je největším turistickým lákadlem Vietnamu. Každoročně sem přijíždějí tisíce návštěvníků. Kdo zavitá do hlavního města Hanoje, má to do oblasti 150 km, a jak se uvádí, nikdo nevynechá příležitost zátoku Halong navštívit. Má rozlohu kolem 1500 km² a je tu víc než 2000 ostrovů.

S kamarádem Sluníčkem jsme už několik let uvažovali, že by bylo dobré Vietnam navštívit, dřív než ho turisté „objeví“. Úvahy trochu utichly, až jednoho dne mi Slunce volá: „Choroši, co bys říkal Vánocům ve Vietnamu. Mám možnost získat letenky a sedni si, letěli bysme v business class.“

Taková nabídka se nedá odmítnout, a tak po několika schůzkách a telefonátech jsme si připravili klidné Vánoce. Odlet byl 22. prosince. Pro klid v rodině jsem to oznámil „už“ týden před odletem. Nechtěl jsem narušit předvánoční atmosféru. Je rozhodně lepší poslouchat výčitky o nezodpovědnosti týden, než několik měsíců. Dokonce to vypadalo na rozvod. Rada pro podobně postižené: Je třeba ten týden vydržet a po návratu je zase všechno při starém.

Když se dva pitomci jako my dva hrnou do sektoru pro business class, budí to hned pozornost. Na mezipřistání v Moskvě na nás hned při nástupu do letadla vystartovaly letušky a chtěly nás nasměrovat mezi obyčejnou „lůzu“. Tak trochu jim vyrážíme dech, když kouknou na naše letenky. Velké omlouvání, usazují nás do pohodlných křesel v přední části letadla. „Šampaňskoje“, zní otázka. „Igristoje vazmožno“, s úsměvem dáváme najevo svoji znalost ruského sektu. „Tolko francuzskoje“ odpovídá letuška a hned s provinilým pohledem nalévá skleničky. Po chvilce nám přinášejí jídlo, další pití, a kupodivu i růže.

Bydlíme v centru Hanoje. Do Halong City odjíždíme brzy ráno autobusem, který nám přijel před hotel. Jsou to tři hodiny jízdy. V přístavu nás malým člunem odvážejí na tradiční dřevěnou hotelovou loď, kde budeme dva dny bydlet. Kajuta předčí všechna očekávání. Prostě luxus s koupelnou, teplou vodou, elektrikou na 220 V. Oběd na palubě byl úžasný. Vietnamská kuchyně je pověstná. Jen to pivo je na místní poměry drahé.

Zakotvili jsme v zátoce mezi ostrůvky, které jsou pro oblast typické – vápencové homole porostlé bujnou zelenou vegetací. Jdeme si prohlédnout jednu z řady jeskyní, které se tady nacházejí. Po prohlídce pokračuje program zastávkou u plovoucí vesnice.

Tady máme připravené kajaky. Jsou to laminátové deblkajaky, které mnoho pamatují, a i když byly nové, nebyl to žádný zázrak. Pádla – to je stejná kvalita. Sotva ho unesu. Půjčování kajaků je tady obvyklé a mají jich opravdu hodně. V programech nabízí každá cestovka možnost zapádlovat si. Nasedáme každý do jednoho kajaku. Ten můj má v přídi poměrně velkou díru, ale naštěstí je nad vodou, tak se snad nepotopím.

Vyrážíme na vodácký průzkum mezi okolní ostrůvky. Netrvá dlouho a jsme mezi domy postavenými na vodě. V těchto plovoucích vesnicích žijí rodiny místních rybářů celé generace. Ženy se tu navíc snaží vydělat peníze obchodem. Na rákosových člunech objíždějí hotelové lodě a nabízejí pití, ovoce, sušenky a jiné potraviny, které jsou ale na lodích drahé. Lodníci je odhánějí a snaží se hostům namluvit, že tenhle prodej je zakázaný.

Hned si představuju, jak úžasně by se tady dalo pádlovat mezi ostrovy, na několik dní odjet od navštěvovaných míst. Koupání a táboření v krásných a opuštěných místech. Tyrkysově modrá voda je většinou klidná, množství ostrovů vlny z širého moře zadrží. Oblast je to veliká. Bohužel to nejde realizovat. Máme na vyjížďku omezený čas. Kdyby nám hotel odjel se všemi věcmi, byl by to trochu problém.

Večírek máme pěkný, protože jsou tu s námi ještě dvě české rodiny. Loď je asi tak pro dvacet lidí a čeština je tu v převaze. Byla to velká náhoda sejít se s krajany v tuto dobu a tak daleko. Sedíme na horní palubě, popíjíme a vychutnáváme atmosféru. Kolem je zakotveno, kam oko dohlédne, asi dvacet podobných hotelových lodí. Jak nám bylo řečeno, v sezoně je v oblasti Halongu takových lodí tisíc. To si nedovedu představit, i když oblast je veliká a na hranicích s Čínou. Jak víme, Číňanů je opravdu hodně.

Ráno se loučíme a pokračujeme na největší a obydlený ostrov oblasti Cat Ba. Tady máme v plánu trek džunglí s výstupem na nejvyšší bod ostrova, který je 331 m n. m. Je to zajímavá cesta botanickou zahradou.

Odpoledne odjíždíme lodí na Monkey Island. Projíždíme kolem plovoucích vesnic, kde žijí místní rybáři. Naše loď zakotvila na moři a ke břehu nás převážejí na rákosovém člunu. Přístaviště tady není, a tak musíme skočit do vody a ten kousek na pláž se přebrodit. Na ostrově nás hned, když už nejmenuje Opičí, vítá skupina opic. Nejsou drzé, drží se v uctivé vzdálenosti, ale tak, aby se daly dobře vyfotit. Asi vědí, co je jejich úkolem.

Tenhle ostrov je dobrá základna pro seakajakové výlety s ubytovacím rezortem. Kajaky je možné si vypůjčit včetně pádel, která jsou opět strašná a hodně pamatují. Všude okolo vidíme ostrovy s malými písečnými plážemi. Je to obrovský labyrint s možností pádlování. Najít si svou pláž a tam strávit část dne s koupáním a potápěním, to si dovedu představit. Na naší pláži jsou mořem vyvrhnuté úlomky korálů. Korálové moře je plné ryb a jiných mořských potvor, které zajišťují rybářům obživu. Díky turistům mají zajištěn odbyt.

Další večer jsme už sami v Cat Ba City. Pobřeží je tu zastavěno množstvím hotelů a restaurací. Turisti tu vedou klasický život, jaký známe z plných přímořských středisek. Ještě že není sezona. Vietnamci jsou úžasně pohostinní a je to nádhera, jak levně se tu dá žít. Hotely jsou čisté, jídlo, to se musí ochutnat. Procházíme se po pobřeží a z restaurací zní vánoční hudba. Nikde nechybí ozdobené umělé vánoční stromečky. Připomenutí vánočního času, který bychom podle teploty nehádali.

Restaurace jsou prázdné, a tak pokaždé, když zastavíme na pivo nebo kávu (výborné jídlo máme v našem hotelu), jsme okamžitě obskakováni. Káva je výborná, připravovaná zajímavým způsobem.

Na hrníček se posadí druhý nerezový, který má jemné dírky ve dně. Do něj se nasype káva, další nerezové sítko a zalije se vodou. Takový jednoduchý překapávač. Porcelánový hrníček je v misce s teplou vodou. Rituál, na který jsme se vždycky těšili. Jak jsme později zjistili a také koupili, jedná se o cibetkovou kávu. U nás je prý dost drahá. O pivu nebudu hovořit, pivovary stavěli naši lidé a je dobré.

Náš výlet nebyla legenda, ale skutečnost. Z vodáckého pohledu je Halong určitě dobrá volba pro delší pobyt. Možností je tu spousta a z turisty navštěvovaných míst se dá uniknout do klidných zátok. Vietnam je veliká země, dlouhá neuvěřitelných 2000 km. Vodáctví, jak nám ukázal Halong, je i v téhle části světa populární. Vietnamci brzy přišli na to, že může posloužit k dobré obživě.

Článek vyšel v magazínu Hydro číslo 3/2014.