Na oslavu Silvestra volíme celodenní surfing s následným grilováním na našem grilu vytvořeném z nákupního košíku. Na Nový rok znovu měníme naše pozice a vracíme se zpět do Turrialby, kde máme naplánován náš vrchol akce, kterým je multiday trip na Rio Chirripo Atlantico. Řeka teče ze stejného kopce jako Chirripo Pacifico, jen jak je podle názvu zřejmé, na opačnou stranu, do druhého oceánu. Jeden den věnujeme přípravě a řešením detailů odjezdu. Průvodce nám dělá místní slalomář Arnaldo a díky němu nám jde vše podstatně rychleji. Dvoudenní sjezd kaňonu dlouhého přes 40 km WW IV-V začíná stáváním ve 4:00 a dlouhou cestou do hor. Jedno z našich aut odmítá prudké kopce vyjet, a tak se skládá deset lidí do jednoho auta a pokračujeme až na místo nasedání.

To je uprostřed hor v indiánské rezervaci. Konečně máme štěstí na vodu. Stav je perfektní. Po několika desítkách metrů se řeka začíná uzavírat do kaňonu a v našem okolí není široko daleko nic jiného než džungle, která je úplně neobydlená. Hned na prvním prohlížení potkáváme našeho prvního hada a po řádném prohlédnutí proužkování se shodujeme, že to prostě tentokrát rozhodně byla jen korálovka. Cestou potkáváme ještě spoustu dalších „kámošů“ a to včetně toho nejjedovatějšího, kterého zde můžeme potkat. První den nás čeká lehčí část řeky, která je ale vcelku kontinuální, jen s několika těžšími peřejemi.

V podvečer se již dostáváme do těžší části kaňonu a začínáme hledat místo na spaní. Bohužel na jedné peřeji si po přenášení Bartosz nešťastně vyhazuje rameno (naštěstí mu ihned skáče zpět), a tak zastavujeme hned u břehu a rozhodujeme přespat na malinkaté písečné plážičce. Stavíme plachtu, rozděláváme oheň a po večeři, vcelku unaveni, uleháme ke spánku. Ráno vstáváme brzy za úsvitu a rychle se balíme, jelikož nevíme, jak to bude s Bartoszovým ramenem, a před sebou máme minimálně osm hodin na vodě.

Naštěstí rameno je jen trochu zatuhlé a přes bolest je Bartosz schopen sjet lehčí úseky mezi peřejemi a zbytek přetáhnout. O několik hodin později na vydatné vodě se konečně stěny kaňonu otevřely a nás už čeká jen posledních pár kilometrů „voleje“ na vysedací místo, kde nás už čekají auta. Pocity po vysednutí jsou úžasné! Dva dny na krásné, těžké řece s partou kamarádů uprostřed „ničeho“. Prostě paráda.

Poslední dny trávíme opět v Karibiku a navštěvujeme zde tropický deštný prales v blízkosti města Manzanilo, jeho část -25 hektarů- vlastní Slovák, který zde již 15 let žije. Uprostřed pralesa se mu povedlo postavit unikátní treehouse ve výšce 25m nad zemí. Zde si můžete objednat nezapomenutelný nocleh se stravou a celodenní procházkou po džungli. Cestou můžete potkat opice, hady, tropické žáby a spoustu dalších zvířat. My jsme tento „dům na stromě“ navštívili a strávili zde celé dopoledne. Atmosféra je tu pohodová a nikomu se nám tento skvělý objekt s krásnými výhledy nechce opouštět.

Nicméně čas se naplnil. Z džungle vcházíme zpět do civilizace a poté po celém měsíci opouštíme dne 10. ledna 2014 nádhernou Kostariku a odlétáme zpět do zimy.

Kostarika gopro from pirtate-production.cz on Vimeo.

text: Ondra Křivánek
foto: Matej Boďa