Svéhlavost
Jedno září jsme tam pádlovali asi týden, zrovna v době, kdy byl takzvaný skočný příliv a přílivové peřeje byly opravdu mohutné, s vlnami a válci jako v Grand Canyonu Colorada.
Ve skupině Američanů se objevil muž, zvaný Lawson Mitchell, byl odněkud z Floridy. Pádloval jsem s několika přáteli v zálivu a chtěli jsme testovat a fotografovat nový kajak. Mezitím odjela skupina, vedená Nigelem Dennisem, trénovat do přílivových peřejí, několik kilometrů na sever podle pobřeží ostrova. Jak jsem se tak pincáskoval okolo skalisek, spatřil jsem osamělého Lawsona, jak se vydává na širé moře. Vydal jsem se za ním a on mi vysvětlil, že chce dohnat Nigela a jeho skupinu, kteří už mezitím odjeli dost daleko a zřejmě absolvovali velkou peřej, zvanou Penrhyn Mawr. Upozornil jsem ho, že Penrhyn Mawr zřejmě běží na plný céres, když je teď maximální příliv, a není dobré tam jet sám.
To na něj neudělalo moc velký dojem a sebevědomě mi odvětil, že se dovede o sebe sám postarat. Hned jsem poznal, že je to blbost, neboť on tu přílivové řádění nikdy v životě neviděl a na Floridě se zřejmě potloukal někde v chráněných teplých vodách Mexického zálivu. Trval jsem na tom, aby se se mnou vrátil, ale on zatvrzele pokračoval směrem do potenciálního průšvihu. Nebylo vyhnutí a jel jsem s ním. Když jsme se přiblížili k peřeji, uslyšeli hukot a viděli jak se moře vedle skaliska náhle propadá, tak mu to došlo. Začal se klepat, nasadil předkus a jeho ruce se posunuly směrem do středu žerdě pádla, neklamné známky, že se asi brzy sesype.
Vrátit se ale nechtěl a to už nás silný proud začal stahovat to vířícího kotle. Alespoň mě poslechl a pokusil se mě následovat do velikého véčka na levé straně proudnice, a vyhnout se tak obří díře napravo. Spadl jsem dolů, pádloval vysokými vlnami a jakmile to šlo, chytil jsem se v takřka neexistujícím vracáku vpravo a trochu bojoval s víry a vývary. Koukám upřeně nahoru, nic, dlouho nic. Tak jsem dostal strach, že Lawson zmizel, prostě zmizel v moři.
Byla to věčnost, a tu se náhle Lawson objevil. Nikdy jsem se nedozvěděl, kde byl tak dlouho. Ale s hrůzou jsem pozoroval, že vůbec nepádluje, drží se bortů, oči jako tenisáky a, samozřejmě, předkus. Bledý jako rožmberská Bílá paní, ale nepřevrátil se, zázrak. Najel jsem k němu a on se ihned chytil mojí lodě a vzápětí začal zvracet. Všude, do moře, na loď, na mě. Mořská nemoc. Ale co teď?
Držel jsem ho jednou rukou kolem pasu, druhou paží nějak máchal pádlem a silný proud nás unášel směrem do Irska, vzdáleného asi 100 km. Ocitli jsme se na širém moři, skalnaté břehy Walesu se vzdalovaly. Lawson stále zvracel a já ho nemohl pustit, jinak by se převrátil a utopil. Nemohl jsem pádlovat zpět, nemohl jsem ho táhnout, prostě nemohl jsem dělat nic, jen ho držet. Co jsem měl dělat? Nad námi přeletěla helikoptéra pobřežní stráže, zamával jsem, ale odletěla pryč. A pak jsem náhle v dálce spatřil skupinu kajakářů, byl to Nigel a spol. Mával jsem pádlem, držel Lawsona a mával, zuřivě mával.
Sláva, zřejmě nás spatřili a vydali se k nám. To už byl Lawson málem bez sebe, pořád zvracel a čekal jsem, kdy začne chrlit krev. To je poslední stadium. Naštěstí k nám dorazili, bylo jich asi 6; dva kluci zapřáhli Lawsonův kajak a já ho pořád držel jako dítě a nechával na sebe znovu a znovu zvracet. Trvalo to snad další hodinu nebo i víc, než jsme přijeli ke břehu a přistáli na malé pláži. Lawson náhle ožil, vylezl z kajaku, odplížil se pryč a neřekl ani slovo. Já jsem udělal eskymáka, abych se trochu umyl, a Nigel přijel ke mně, když jsem se otřepával, a řekl: „Stando, co bys dělal, kdybychom se nepotkali? Kdybys ho opustil a jel zpět, tak by umřel. Kdybys zůstal s ním, umřeli byste oba.” Na to jsem nebyl schopen odpovědět a dodnes nevím, co bych byl dělal. Večer jsme popíjeli v baru a ani moc nemluvili. Objevil se Lawson, už umytý a oblečený v brčálově zelených kalhotách. Přehlédl mě jako Vládní vojsko a sedl si někde jinde. Ani pivo mi nekoupil. Tak svět odplácí. Na výpravu bych s ním už ale nikdy nejel.
Článek byl uvedený ve 4. čísle 2010 HYDRA.
Lundy je ostrov, který leží v Bristolském kanálu, asi 20 kilometrů severozápadně od pobřeží severního Devonu. Jelikož jsme suchozemci, tak každý ostrov pro nás zavání ...
Každý, kdo se rozhoduje vyjet na nějakou expedici nebo cestu, k tomu má různé důvody. Někdy to může být objevování nových území, to už ale v poslední době jde těžko, ...
Tak, expedice byla ohlášena, volno na ni zařízeno a přípravy mohly začít. Mnoho lidí, se mě během těch pěti měsíců ptalo, co vlastně připravujeme, proč na to potřebujeme ...
Název je trochu dlouhý, možná i krkolomný, ale smysl má. Hned vysvětlím. homeSEAhome je název naší expedice, během které chceme obeplout pevninu Velké Británie na ...
Než jsme si začali s pádlováním, tak jsme do Cornwallu jezdili pravidelně alespoň jednou ročně. Přece jen to od nás z východního Londýna nějaký kousek je. Podstata ...
Většinu letošního podzimu jsem strávil v Norsku a doufal, že napadne sníh. Nicméně letos to se sněhem nebylo nikde nijak slavné. Do toho mi poslal Simon pozvánku na ...
Ve Skotsku na farmě Kemes na jihovýchodě Lochu Melfort se nás sešlo sedm. Sedm seakajakářů na týdenní pobyt. Naší skupinu tvořilo pět kajaků - dva debly a tři singly. ...
Pokračujeme na místo závodů směrem k řece Tay v Grandtulle. Krajina se začíná vlnit a barvy svěží zelené nás upozorňují, že už se nacházíme ve Skotsku. Míra s Mílou, ...
Přečtení článku Standy Chládka „Z průšvihu do průšvihu“ a na základě výzvy o napsání podobného zážitku mi okamžitě připomenulo moji nejtěžší situaci prožitou za dlouhá ...
Když jsem svého vodáka poznala, zdál se mi docela „normální“. Velmi brzy jsem pochopila, že to tak snadné nebude. Začal do mě hustit termíny jako vracák, válec, boofnout ...
Stojím na hraně vodopádu. Vodní tříšť mi stříká do obličeje a já se snažím zvážit všechny možnosti. Risk versus pocit zadostiučinění. Puzzle divoké vody, odvíjející se ...
Již více než rok se můžete na internetu setkat se skupinkou pádlujících děvčat, která si říkají Tits Deep. Co název Tits Deep znamená? Jak vznikl? A co Tits Deep vlastně ...
Letos na MS ve slalomu jsme opět potvrdili, že jsme vodácká „velmoc“. Jedním z těch, kdo nás v minulých letech úspěšně reprezentovali byl i závodník a později trenér a ...
Standa Chládek pádluje po celém světě už 50 let. Za tu dobu viděl kus světa, zažil mnoho dobrodružství. Kdo vyhledává dobrodružství, dostane se občas do situace, do ...
Mumlava je horská říčka pramenící v Krkonoších v 1360 m n. m. Po většinu své cesty se ubírá západním směrem, až ke svému soutoku s Jizerou. Nad Harrachovem teče údolím s ...
Pořadatelé zvou na sobotu 21. prosince 2013 všechny otužilé vodáky na vánoční splutí řeky Sázavy. Místo vánočních stresů, úklidu a chaosu si dejte dáreček v podobě ...
Přečtení článku Standy Chládka „Z průšvihu do průšvihu“ a na základě výzvy o napsání podobného zážitku mi okamžitě připomenulo moji nejtěžší situaci prožitou za dlouhá ...
Vánoce jsou svátky klidu, tak se to někdy říkalo, ale dnešní podoba Vánoc je jiná, všichni to známe. Začne to sháněním dárků, pokračuje předvánočním úklidem, pečením a ...
Pořadatelé zvou na sobotu 21. prosince 2013 všechny otužilé vodáky na vánoční splutí řeky Sázavy. Místo vánočních stresů, úklidu a chaosu si dejte dáreček v podobě ...
Když jsem svého vodáka poznala, zdál se mi docela „normální“. Velmi brzy jsem pochopila, že to tak snadné nebude. Začal do mě hustit termíny jako vracák, válec, boofnout ...
Mumlava je horská říčka pramenící v Krkonoších v 1360 m n. m. Po většinu své cesty se ubírá západním směrem, až ke svému soutoku s Jizerou. Nad Harrachovem teče údolím s ...
Taiwan je ostrov ležící nedaleko čínského pobřeží. Podnebný pás už naznačuje, že by zde mohly být dobré podmínky pro vyznavače vodních sportů. Při bližším pohledu ...
Před 100 lety se na Karlově náměstí v Praze konalo setkání zájemců o kanoistiku, které vedl Josef Rössler-Ořovský. Slovo dalo slovo, vznikl Svaz kanoistů království ...
Když nám přišlo pozvání na výlov rybníku Metel, návštěvu zámku ve Lnářích a ochutnávku čerstvě ulovených kaprů, neváhali jsme a vyrazili na jih Čech. Nelákal nás jen ...