Lammer - i v dob�ch nejv�t��ho sucha
W W PR�VODCE
|
HYDRO
|
Lammer - i v dob�ch nejv�t��ho sucha
Tentokr�t se pod�v�me na rakouskou ���ku, kter� m� vodu prakticky celoro�n�, co� ji spolu s jej� polohou � nen� daleko od �esk�ch hranic � p��mo p�edur�uje k tomu, aby se stala prvn�m �i posledn�m pr�skem v�letu do Rakous.
V jarn�ch m�s�c�ch �i po de�t�ch je Lammer sj�zdn� v d�lce 33 km. Horn� �sek, pod Lungotzem, je �zk� a rychl� � WW II. Dva a p�l kilometru za Annabergem ��haj� dva pom�rn� vysok� stupn�, prohl�dn�te a je�te. N�sleduje kr�tk� pe�ej � WW III. Brzy se ale Lammer zase zklidn� a nab�dne za��te�n�k�m n�dhern� svezen� v p�ekr�sn�m �dol�. Silnice vede tak�ka nep�etr�it� po lev�m b�ehu, a tak nen� probl�m j�zdu skoro kdekoli p�eru�it. Pravostrann� p��tok Russbach a levostrann� Schwarzenbach p�idaj� n�jak� ten kub�k a ���ka d�le svi�n� te�e. A� k Voglau se nen� �eho b�t. Pod Voglau n�sleduje obt�n�j�� Voglauschlucht, prohl�dka ze silnice neb�v� nutn�, ale je snadno mo�n�. Podle vody tu uvid�te WW III � IV. O n�kolik set metr� d�l �st� zprava Aubach, obt�e se sni�uj�. Po necel�ch dvou kilometrech p�etnou Lammer dva silni�n� mosty, pod t�m druh�m by m�li vystoupit v�ichni, kte�� necht�j� pokra�ovat splut�m Lammer�fen. Pozd�j�� vystoupen� je mo�n�, ale rozhodn� ne tak pohodln�.
Lamer�fen, �esk�mi vod�ky p�ek�t�n� na �Kamna�, je z cel� ���ky bezkonkuren�n� nejkr�sn�j��. Nejsou-li podm�nky pro j�zdu nebo pokud se na ni nec�t�te, stoj� za to se i jen proj�t pod�l �eky po turistick� stezce. Cesta m�sty vede na visut�ch d�ev�n�ch l�vk�ch, v�echno je z n� kr�sn� vid�t a proch�zka v�s vyjde na dv� eura. Prohl�dku alespo� kl��ov�ch m�st lze obecn� jedin� doporu�it � padl� stromy �i unesen� kmeny obvykle zataras� cel� pr�jezd a vzhledem k charakteru koryta je p�en�en� �i �t�k opravdu dlouhodobou z�le�itost�, a bez pot�ebn�ho vybaven� nav�c zna�n� komplikovanou a ne pr�v� bezpe�nou. Alespo� spodn�, t잚� polovinu Lammer�fen lze prohl�dnout zdarma, p�jdete-li odspodu z m�ste�ka Oberscheffau, kde je p�i j�zd� od Salcburku prvn� most p�es Lammer. Z d�ev�n�ho most�ku vysoko nad �ekou si prohl�dn�te stupe� s v�lcem nad n�m � tzv. Popeln�k. Za MV a SV se jedn� o kl��ov� m�sto. S rostouc�m pr�tokem kles� v��ka stupn� a roste v�lec pod n�m. Za VV tu zpravidla ji� neb�v� ani jedno � ani skok ani v�lec. Kl��ov�ch m�st je potom spousta u� cestou k Popeln�ku, nejobt�n�j�� je ale asi Vstupn� katarakt.
Chceme-li splout pouze Lammer�fen, nasedneme nejpohodln�ji pod prvn�m mostem p�es Lammer cestou z Oberscheffau (kde budeme plavbu obt�n�ho �seku kon�it). Tady jsme zhruba kilometr nad sout�skou. Zprvu snadn� WW II. Jakmile se k �ece za�nou p�ibli�ovat sk�ly, je t�eba zbyst�it. Po dvou leh��ch pe�ejk�ch p�ijde vstup do sout�sky � metrov� stupe� l�pe sj�zdn� za MV zcela vpravo, za SV a VV rad�ji zcela vlevo. N�sleduje pe�ej s v�lcem, kter� napov�, co n�s �ek� na dal��ch cca dvou kilometrech � WW III+. Pe�ej kon�� v p�vabn� sout�sce, kde voda jen klidn� proud�. Za VV pozor na karfioly, kter� n�s u� budou prov�zet celou cestu. Po n�kolika des�tk�ch metr� se sout�ska otev�e a nab�dne jednu z posledn�ch mo�nost� ji rozumn� opustit. Z cesty na lev�m b�ehu u� si v�s fot� n�kolik turist�.
N�sleduje kr�tk� pe�ej, l�pe sj�zdn� vpravo, a ostr� lev� zat��ka. Pro prohl�dku mo�no p�ist�t vlevo. Tady je Vstupn� katarakt. Kamenit� pe�ej se rychle ced� k ostr� prav� zat��ce, kterou znovu vstoup�me mezi vysok� sk�ly. Na jej�m konci je stupe� s v�lcem � WW IV. Na n�kolik des�tek metr� se pak Lammer znovu uklidn� a naposledy nab�dne mo�nost opustit jej bez lan a horolezectv�.
To jsme ji� v p�lce Lammer�fen. N�sleduj�c� polovina je za MV a SV asi o p�l stupn� obt�n�j�� ne� polovina horn�. Po dvou snaz��ch pe�ej�ch p�ijdou dv� obt�n�j��, kde m� voda s�lu i za ni���ch vodn�ch stav�. Obzvl druh� z nich, esovit�, prov��� na�e schopnosti. Pom��e, zvl�dneme-li udr�et lo� vlevo. To u� vid�me p�� most vysoko nad �ekou. Ano, Popeln�k se bl��. N�kolik men��ch vrac�k� u obou b�eh� dovol� skupin� vyj�d�t po jednom. Za MV a SV je Popeln�k nejl�pe sj�zdn� st�edem doleva. Ji�t�n� je zde komplikovan�, nicm�n� sehran� parta by je m�la zvl�dnout; obvykle ale nen� zapot�eb�. Posledn� pe�ej �ek� po p�r des�tk�ch metr� klidu a je sj�zdn� zcela vlevo.
Sout�ska se otev�r� a p�l kilometru k silni�n�mu mostu jen klidn� proud� v �irok�m koryt�. Pod mostem p�it�k� Schwerbach a a� k �st� do Salzachu nab�z� Lammer pohodovou �krajinovku� � WW I. Kilometr a p�l p�ed �st�m je t�eba d�t pozor na jez, kter� po prohl�dce b�v� sj�zdn�. Obvykl� konec je v�ak je�t� d��ve. Silnice vede po prav�m b�ehu a zpravidla nen� daleko.
Lammer m� vodu t�m�� celoro�n�. V srpnu 2003, v dob� nejv�t��ch veder a celoevropsk�ho sucha, st�le je�t� st�lo za to Lammer�fen sjet. Za vy���ch vodn�ch stav� nen� Lammer tak technicky obt�n�, ale voda m� velkou s�lu a �eka je pln� nep��jemn�ch karfiol� a v�lce dr��. Plav�n� v sout�sk�ch je potom opravdu velmi nebezpe�n�! Na Lammeru je vodo�et 1 km p�ed �st�m do Salzachu, v�t�ina vod�k� ale vodn� stav odhaduje. Pro sjezd Lammer�fen hodn� napov� prohl�dka. Nedejte se pod mosty m�st t�m, �e je vody m�lo, v sout�sce bude ���ka t�ikr�t i v�ce u���!
P��jezd: od d�lnice ze Salcburku (A10), sjezd km 28 (Golling). Pot� po silnici �. 162 na Abtenau, Voglau.
Span�: Sp�t se d� nouzov� pod mostem, kde nased�me na Kamna. Ofici�ln� kempy jsou ve Voglau.

text: Ros��k
foto: Ros�a Star� sen.
|
|
Autor: -hydro- | Oti�t�no: 14.1.2005 - Hydro |
|