![]() |
![]() |
Hlavn� str�nka | P�edplatn� | HYDROweby | Kalend�� | Inzerce | O n�s |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]()
![]() Partnersk� weby: ![]() spolupracujeme s: ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() |
Jak zn�mo, lidsk� t�lo obsahuje pr�m�rn� n�co p�es 70 % vody. Toto mno�stv� je nezbytn� pro udr�ov�n� spr�vn�ho fyziologick�ho fungov�n� na�eho organismu a udr�ov�n� vnit�n� rovnov�hy, pom�h� stabilizovat na�� t�lesnou teplotu a v neposledn� �ad� ovliv�uje fyzickou v�konnost a odolnost organismu. P�i nedostatku vody v organismu doch�z� k tzv. dehydrataci, kter� se projevuje zn�m�mi p��znaky (v�ce o dehydrataci, jej�ch p��znac�ch a n�sledc�ch �t�te v �l�nku Pitn� re�im. Stoj� za to zd�raznit, �e subjektivn� pocit ��zn� nemus� b�t dost dobr�m indik�torem toho, �e je t�eba se nap�t. Dehydratace a jej� nep��jemn� d�sledky se toti�, za ur�it�ch podm�nek, mohou dostavit i bez toho, abychom poc�tili ��ze�. Voda se z organismu vylu�uje mo��, stolic� a v z�vislosti na okoln�ch klimatick�ch podm�nk�ch tak�, v nezanedbateln� m��e pocen�m. Vodu �lov�k p�ij�m� nejen pit�m, ale tak� v potrav� a tak� (na to se �asto zapom�n�) i povrchem t�la. I p�es tento fakt pat�� vod�ck� sport � p�edev��m letn� vodn� turistika k aktivit�m, p�i nich� hroz� zv��en� riziko dehydratace. Je dobr� na to pamatovat a dehydrataci p�edch�zet nejen dostate�n�m p��sunem vhodn�ch n�poj�, ale tak� omezen�m ztr�t vody. Kter� n�poje jsou pro spr�vn� pitn� re�im vhodn� se dozv�te z �l�nku na Svetoutdooru.cz. P�i zv��en�m pocen� nebo vylu�ov�n� se, spolu s vodou z t�la ztr�c� tak� nezanedbateln� mno�stv� dal��ch d�le�it�ch l�tek. O tom, jak� n�poje zvolit pro dopl�ov�n� nezbytn�ch miner�l�, �ete v �l�nku Jak hospoda�it s tekutinami, kter� p�inesl n� partnersk� server NaKole.cz. Kolik a jak �asto p�t? Obvykle se uv�d�, �e pro b�nou �innost pot�ebuje na�e t�lo p��sun asi 2,5 litr� vody denn�. Asi 1 litr z toho z�sk�me v potrav�. Nejm�n� 1,5 litru mus�me tedy denn� vyp�t. Jak ale vysv�tluje MUDr. Franti�ek Ko��ek v �l�nku Pitn� re�im, mno�stv� vody, kter� �lov�k pot�ebuje za den vyp�t je velmi individu�ln� a z�visl� na velk�m mno�stv� faktor�. Lze ��ci, �e p�i vod�ck�ch aktivit�ch jsou ztr�ty vody z organizmu v�t�inou pom�rn� vysok� a je proto pot�eba myslet na jejich vhodn� dopl�ov�n�. P�i letn� rekrea�n� vodn� turistice lze ztr�ty vody dob�e omezovat �ast�m koup�n�m nebo nam��en�m oble�en� v horku. Pro celodenn� v�let je vhodn� do lodi p�ihodit (a v pr�b�hu dne postupn� vyp�t) jednu jeden a p�l litrovou l�hev pramenit� vody. Naopak nejrychleji lze dehydratace dos�hnout slun�n�m se na lodi d�slednou snahou nenamo�it se, poj�d�n�m slan�ch grilovan�ch uzenin ve st�nc�ch na b�ehu a pit�m v�hradn� piva nebo sladk�ch limon�d, p��padn� k�vy. �eky frekventovan� podobn�, jako t�eba Vltava, S�zava nebo Berounka k tomu zkr�tka nab�zej� t�m�� ide�ln� podm�nky. K samotn� dehydrataci je pak v hork�m jasn�m letn�m dnu snadn� si po��dit je�t� t�eba �pal (p�eh��t� organismu � souvis� se selh�n�m t�lesn� termoregulace v d�sledku dehydratace) �i ��eh (p�eh��t� mozku intenzivn�m slune�n�m z��en�m) nebo alespo� sp�len� od slunce. Jak se t�mto necht�n�m zdravotn�m komplikac�m br�nit je, p�edpokl�d�m, v�eobecn� zn�mo. U dal��ch vod�ck�ch aktivit, jako je nap��klad j�zda na divok� vod� apod. je, p�edev��m d�ky pou��van� v�stroji, ale tak� �ast�j��mu p��m�mu kontaktu s vodou, riziko dehydratace v�razn� men��. P�esto s sebou v�t�ina p�dler� voz� alespo� cca p�llitrovou l�hev s vodou a n�jakou tu energetickou ty�inku, jako rychlou z�sobu energie pro p��pad �navy. I zde je dobr� p�edem myslet na to, �e na divok� vod� nen� nikdy nic jist� a dob�e se z�sobit, v�me-li, �e n�s �ek� dlouh� nebo hodn� fyzicky n�ro�n� �sek. A proto�e na divok� vod� je d�le�it� hmotnost n�kladu, kter� s sebou vezeme, je vhodn� p�t dostate�n� r�no ne� vyraz�me a pot� ve�er po p�dlov�n�, aby z�soba pitn� vody na cestu nemusela b�t nijak velk� a zbyte�n� n�s nezat�ovala p�i j�zd i p�en�en�. Pro p�epravu se osv�d�uj� nejl�pe nejr�zn�j�� plastov� l�hve, od b�n�ch PET lahv� os 0,3 l do 1 l nebo l�hve, kter� �asto dod�vaj� v�robci kajak� spolu s novou lod�. HYDROtip: Jak p�edej�t dehydrataci
Jak z�skat a transportovat vodu Specifickou oblast� aktivit jsou vod�ck� v�pravy do m�st, kde nen� mo�n� z�skat pitnou vodu. To se t�k� p�edev��m seakajakingu (v�prav na ostrovy, kde nen� pitn� voda apod.) nebo expedi�n�ho vod�ctv� (nej�ast�ji v�pravy do zem� s n�zk�mi hygienick�mi standardy, kde je obt�n� z�sk�vat nez�vadnou pitnou vodu p��mo z �eky nebo jej�ch p��tok�. V takov�ch p��padech je pak nutn� zajistit a p�epravovat bu� dostate�n� z�soby pitn� vody s sebou nebo m�t mo�nost nepitnou vodu upravit tak, aby byla zdravotn� nez�vadn�. Podzemn� vody jsou pro pit� v�dy vhodn�j�� ne� vody povrchov�. Pokud jste donuceni p�t povrchovou vodu, up�ednostn�te v�dy vody tekouc� p�ed stojat�mi (�eku nebo potok p�ed rybn�kem). Nikdy nepijte vodu na n� plavou, le�� na dn� �i na b�ez�ch, olejov� nebo ml��n� zbarven� skvrny a usazeniny. Voda, v n� rostou r�zn� rostliny a pohybuj� se �ivo�ichov� je pravd�podobn� m�n� nebezpe�n� ne� ta, v n� ��dn� �ivot nen�. V�skyt mrtv�ch �ivo�ich� a zetlel�ch rostlin ve vod� signalizuje, �e voda nen� k pit� vhodn� a m��e b�t zdrav� nebezpe�n�. Pitn� voda mus� b�t �ist�, pr�hledn� a bezbarv�. Nem�la by m�t ��dnou pachu� nebo zakalen�. K vodn�m napajedl�m vedou �asto paprskovit� se sb�haj�c� �etn� zv��ec� stopy. Vodu z�sk�vanou na cest�ch z nezn�m�ch zdroj� je mo�n� upravit na pitnou filtrac� a/nebo desinfekc�. a nejbezpe�n�j�� je pou��vat balen� vody, ne v�dy v�ak dostupn�. Zdroje jako studny, prameny �i potoky b�vaj� velkou nezn�mou, ve�ejn�mu vodovodu v ji�n�ch a v�chodn�ch st�tech je lep�� se vyhnout. Hlavn� probl�m, mo�nou biologickou kontaminaci m��ete �e�it p�eva�en�m vody, pou�it�m dezinfek�n�ch tablet, nebo pou�it�m kvalitn�ch vodn�ch filtr�. P�i podez�en� na chemickou kontaminaci je l�pe tuto vodu nepou��vat v�bec, nouzov� lze pou��t filtr s aktivn�m uhl�m. K tomu je na trhu pom�rn� �irok� v�b�r vhodn�ch filtr� a chemick�ch p��pravk�. Dal�� modern� a ��innou mo�nost� je �prava pitn� vody pomoc� UV z��en�. Pro p�epravu v�t��ho mno�stv� pitn� vody v kajaku se p��li� neosv�d�ily b�n� PET l�hve a kanystry. Jejich hlavn�m probl�mem je jejich neskladnost. M�kk� tenkost�nn� PET l�hve je sice mo�n� tvarov� ��ste�n� uzp�sobit prostoru uvnit� kajaku, ale zmen�uje se t�m v�razn� jejich objem. Nejvhodn�j�� pro p�epravu z�sob vody jsou m�kk� vaky na vodu z plastov�ch f�li�. Ty toti� dok�� dob�e vyplnit voln� prostory v lodi a po vypr�zdn�n� nezab�raj� prakticky ��dn� m�sto. Tak� jejich hmotnost je zanedbateln�. Je vhodn� vyb�rat vaky z n�kolika vrstev materi�lu nebo vaky s povrchem z velmi odoln�ch tkanin, aby bylo co nejmen�� riziko jejich protr�en� a ztr�ty drahocenn� tekutiny, na n� m��e z�viset v� �ivot. Vhodn� je tak�, aby m�ly dob�e vy�e�en uz�v�r pro rychl� a snadn� napln�n� i uz�v�r pro jednoduch� a bezeztr�tov� d�vkov�n�. Pro pr�b�n� dopl�ov�n� denn� spot�eby vody jsou vhodn� nejr�zn�j�� hydrata�n� syst�my (test p�ti r�zn�ch zna�ek si p�e�t�te v �l�nku na Hiking.sk), kter� lze snadno upevnit na n�kter� typy plovac�ch vest. HYDROtip: Co d�lat p�i nedostatku pitn� vody
Text a foto: Honz a Pavel Krupka, archiv Sv�ta outdooru a HYDROmagaz�nu U�ite�n� odkazy na dal�� �l�nky t�kaj�c� se pitn�ho re�imu:
Sv�t Outdooru:
|
![]() |
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
|
![]() | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Outdoor Media s.r.o. � 2003 - 2004 - v�echna pr�va vyhrazena |