Posílám příhodu z povodňového pádlování, na které mě Zoidík vytáhnul. V textu je Zoidberg označen jako Narušitel B, což je pochopitelně označení čistě rozlišovací, neboť na místo činu dorazil jako druhý v pořadí.

<b>Zločincem snadno a rychle</b>

Veškeré postavy a události jsou smyšlené. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, nebo událostmi je čistě náhodná. To jen aby nedošlo k nedorozumění, na jehož základě by bylo možné vyvodit trestněprávní postih, nebo přinejmenším zahájit přestupkové řízení.

18:45 - Nic se neděje, vůkol vládne klid a mír.

18:46 - Objevuje se narušitel A, nepozorován parkuje vůz a obhlíží vodní dílo. Vodní dílo má tři hydraulicky ovládaná pole, z nichž pravé je zcela uzavřené, zatímco levé a střední jsou zcela otevřená. Ve středním se tvoří nízká vlna, v levém se tvoří luxusní vlnoválec s jazykem u krajů, který je podle narušitele B ideální platformou k narušitelské činnosti.

18:48 - Vedle vodního díla sedí skupina místních občanů a nezávazně komunikují.
18:55 - Narušitel A informuje narušitele B o současné situaci a dohaduje podrobnosti dalšího narušování.

18:59 - Narušitelé se převlékají, aniž by jim kdokoli věnoval pozornost. Narušitel A dokonce již převlečen zdraví náhodného kolemjdoucího občana. Náhodný kolemjdoucí občan však oprávněně narušitele A nepovažuje za narušitele, neboť narušitel A ještě nezapočal svou narušitelskou činnost.

19:00 - Spořádaný občan sedí na zápraží a hledí v paprscích zapadajícího slunce do vln Vltavy, jež se svými 775 metry kubickými za vteřinu plyne v prvním stupni povodňové aktivity (SPA 1 - Bdělost) do Severního moře. Spořádaný občan je bdělý.

19:01 - Spořádaný občan spatřil narušitele B, kterak se blíží k vodnímu dílu.

19:05 - Narušitel A se blíží k vodnímu dílu po prostředním břehu zespodu - velmi zákeřné a matoucí.

19:06 - Narušitelé páchají přestupek porušením Plavební vyhlášky č. 2/2003 Státní plavební správy čl. 9.07 bod 2 písmeno l. Řádu plavební bezpečnosti (zákaz plavby v úseku Vltavy Praha - Holešovice ř. km 46,00 až Mělník ř. km 0,00 při vodním průtoku v profilu vodočtu Praha: 450 m3.s-1 a vyšším - všem plavidlům). To však Spořádaný člověk netuší, prostě ho narušitelé z principu serou.

19:07 - Spořádaný občan spořádaně informuje místní samosprávu, když nutí starostu, aby zjednal okamžitou nápravu.

19:10 - Starosta volá Policii ČR, aby neprodleně přijela pomáhat a chránit všechny spořádané občany.

19:15 - Narušitelé nerušeně narušují.

19:16 - Narušitel B sází krásné blunty a airloopy, paráda. Dokonce se mu občas daří krásný backloop. Víc narušitel A přes kozu nevidí.

19:19 - Policie ČR doráží na místo a začíná pomáhat a chránit.

19:20 - Policie ČR vyzývá správce vodního díla ke zpřístupnění oploceného prostoru vodního díla, aby se k narušitelům dostala co nejblíže.

19:21 - Narušitelé nerušeně narušují dál.

19:21 - Policie ČR gestikuluje směrem k narušitelům toto sdělení: „Jménem zákona se vzdejte a neprodleně opusťte prostor vodního díla!“ v souladu s § 9 bodu 3 zákona č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky (Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.)

19:21 - Narušitelé se dopouští přestupku dle § 47 odst. písm. 1 přestupkového zákona: neuposlechnutí výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci s možnou sankcí až 1000 Kč.

19:22 - Narušování narušitelů nicméně není narušeno, takže stále narušují. Je nicméně pravdou, že narušitel A je z přítomnosti Policie ČR nervózní tak, že se mu přestává dařit a ani nadále se nezmůže na více než roundhousy a spiny. Narušitel B nerušeně sází pěkné blunty.

19:29 - Narušitelé přemýšlejí, zda policisté přistoupí k zadržení podezřelých osob (tedy narušitelů) v souladu s ustanovením § 14 bodu 1 odst. a) č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky (Policista je oprávněn zajistit osobu, která svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek), neboť osobám bez dostatečné erudice v oblasti provozování adrenalinových vodních sportů by se tak narušování narušiteli mohlo zcela zjevně jevit. Opomenout nelze ani vnitřní neklid Spořádaného občana.

19:39 - Policie ČR správně usuzuje, že ve věci zadržení narušitelů se bez plavidla nelze dále posunout. Zavrhuje též přivolání jak Říční Policie, která disponuje dostatečnými prostředky pro zadržení narušitelů, tak Městské Policie Praha, která disponuje fungl novým vznášedlem, na kterém by se oba narušitelé jistě rádi svezli.

19:42 - Policie ČR událost sepisuje. Svědkem zločinu je evidován správce vodního díla, který protokol stvrzuje svým podpisem.

19:46 - Policie ČR odjíždí, neboť na rozdíl od Spořádaného občana již dávno pochopila, že se v podstatě nic neděje.

19:53 - Narušitel B se ptá narušitele A, zda neví, co se děje s narušitelem C. Narušitel C však celou dobu sedí ve vracáku nad vodním dílem, skryt pozornosti Policie ČR i zraku Spořádaného občana.

19:56 - Narušitel B v doprovodu narušitele A signalizuje narušiteli C, že může bez zbytečného prodlení začít s narušitelskou činností.

19:57 - Narušitel B ztrácí trpělivost s narušitelem C, neboť jej stále nevidí narušovat (narušitel B je krátkozraký, takže si nevšiml ani Policie ČR), a pádluje do zmíněného vracáku.

20:02 - Narušitelskou činnost narušitelů narušuje soumrak.

20:04 - Narušitel C konečně vyráží v doprovodu narušitele B, bohužel se vzápětí ukáže, že musí narušitelskou činnost ještě pořádně trénovat, neb byl z vlnoválce vypláchnut a nedokázal se do něj již vrátit.

20:11 - Narušitelé A a B dále narušují ve vlnoválci, narušitel C surfuje ve vlně.

20:19 - Narušitel A děkuje narušiteli B za tip na super pádlovačku a loučí se.

20:21 - Narušitelé B a C ještě pokračují, zatímco narušitel A pluje dále po proudu, aby unikl pozornosti Spořádaného občana.

20:21 - Spořádaný občan vidí odplouvajícího narušitele A a rozhoduje se zjednat spravedlnost.

20:27 - Narušitel A přistává v křoví u břehu, nechává hydro s lodí ve křoví a jde pro auto.

20:27 - Spořádaný občan startuje motocykl a vyráží po proudu.

20:32 - Narušitel A za běhu, bosky a celý mokrý potkává protisměrně jedoucího Spořádaného občana, který si může hlavu ukroutit, jak se rozhlíží.

20:35 - Spořádaný občan přidává plyn a s hlavou otočenou do řeky mizí za zatáčkou.

20:44 - Narušitel A se vrací pro loď, bleskově se převléká a odjíždí pryč.

Z protokolu: Pachatelé tohoto ohavného zločinu nebyli dopadeni, věc je ve vyšetřování Policie ČR. Spořádaný občan si hnul krkem.

Zapsal narušitel A

Lokace: Jez Klecany, Srpen 2011, průtok cca 775 podle Chuchelského vodočtu. Voda tekla dvěma ze tří polí jezu. Věnujte rovněž pozornost logistice, z pochopitelných důvodů je lepší vozit lodě v autě a převlékání nijak neprotahovat. Přístup možný z obou břehů. Pomáhalo a chránilo se doposud pouze na pravém břehu.
Spot: Vlnoválec byl velmi pravidelný a stejný po celé šíři, dobře držel a nepulzoval. Na požádání pustil. Po výplachu lze dopádlovat pod prostřední kozu, na kterou se vcelku v pohodě vyleze. Nájezd je výborný. Místo bylo navštíveno dvakrát, jiné vodní stavy a podmínky vyzkoušené nemáme.
Bezpečnost: Pozor na náhlou změnu podmínek (průtok, manipulace na jezu - kdyby měl někdo náhodou tak blbej nápad, jako zvedat klapku s lidma v jezu)! Protože je vlnoválec sevřen z obou stran betonovou stěnou, lze jej opustit jen směrem dolů. Co by pak z náhlé změny tvaru a síly válce mohlo vyplynout, si domyslíte sami, takže je dobré dávat pozor. (Ten jez vypadá skoro stejně jako ten v Tróji…) Vzhledem k tomu, že měla Vltava průtok stabilní po několik dní a pan hrázný stál opřený u zábradlí, byly podmínky optimální.

Chodila jsem se Honzou na gympl, kde byl i vodácký kroužek, jehož jsme byli oba členy. Pravidelně se vyjíždělo na různé vodácké akce a patřil k nim samozřejmě i Vavřinečák. Jeden rok jsme na sebe tak nějak vyšli s Honzou jako posádka deblovky - oba už v šestnácti nebo kolik nám bylo celkem zkušení vodáci, oba se svým (odlišným) názorem na čtení vody a nutno přiznat, že oba celkem mohutných postav. Loď tedy byla těžká a dost zmatená :). Nejdřív jsme se zhádali o to, kdo pojede na zadáku, což Honza vyhrál. Počet následujících cvaknutí (doteď jsem přesvědčená, že za všechna může on :)) jsem přestala počítat asi v první třetině potoka, kdy jsem naprosto zmrzlá, ubrečená a zoufalá, protože nebylo cesty zpět, skončila u čísla 16. Někdo do mě nalil panáka něčeho tvrdýho a pak už jsem se při každém cvaknutí, vylévání a znovunastupování mohla smát :). Pamatuju si hlavně jeden incident, kdy jsme se blížili k zatáčce doleva, vpravo byla zátočina se stojící vodou a před náma vysoký břeh, na kterém stála parta lidí, kteří nám mávali. Nakouřili jsme to špičkou lodi přímo do blátivého břehu, čímž jsme vytvořili efektní kráter, samozřejmě se cvakli a při vylévání lodi a doprovodné hádce poskytli celkem dobrou zábavu těm lidem nad náma. Když jsem se ptala, proč jsme do háje nejeli normálně po proudu, odpověděl, že si myslel, že lidé ze břehu na nás mávají, abychom jeli k nim. Nejspíš čekal nějakou super zábavu :).
Příští rok jsem jela na kajaku a Honza myslím už na singlovce :).

Rybářskejch výletů jsme s Honzíkem (pro mě byl prostě Honzík, no a já byl Kubík, a když jsme se trochu připili, viděl ve mně Honzík hobita, takže pak sem byl hobit) zažili za tu krátkou dobu co jsme se znali spoustu. A vždycky to stálo zato. Nikdy nezapomenu mojí premiéru na kajaku. "Noo hele tady si sedni a v pohodě jeď, hehehe." Fu, jedno mocné mávnutí ruky obra a už jsem se houpal na vodě. Honzík stál na břehu a smál se, jak to uměl jen on. Měl na spoustu věcí nos a asi věděl, že právě stvořil dalšího kayakfishingovýho magora. Jedna z dalších výprav směřovala do Norska. Já měl zajistit, no tak jo. Naší károu se pro tuhle výpravu stal starej trojkovej golf variant. Den před odjezdem neměl Arnošt, (tak jsme golfa později pojmenovali) ani motor a sedačky jsme do něj cpali pět hodin před odjezdem. Nakonec jsme s Arnoštem cestu zvládli celkem bez problémů. Když pominu, že se nám hned nad Všenorama rozpojil, špatně spojenej vejfuk, což jsme provizorně opravili a drží to dodnes, a nikdy jsme nevěděli jestli zařadíme jedničku nebo trojku. No byli jsme na místě a bylo třeba ještě někam popojet, k tomu už ale nedošlo, po cca třech kilomtrech Arnošt vypověděl službu a my ho ještě pokusem o roztažení dorazili, motor byl v pi.či. Moje zoufalství gradovalo, jenže byl tam Honzík a to co z něj vypadlo, mě tehdy a pak ještě mnohokrát uklidnilo. Tenkrát mi řekl: "Kubiků buď v klidů, to se vyřeší, víš proč, protože se to vyřešit musí!" Měl pravdu. Přijel strýc z Čech (nějakých 2500km) s jiným motorem v kufru, motor vyměnil a Arnošt toho pak s náma odjezdil ještě spoustu. S Honzíkem opravdu nešlo někam vyjet, bez toho, aby se neudálo něco nezapomenuteného. Tak dám ještě příhodu z naší loňské výpravy do Norska, o čemž jsem chtěl vlastně psát na začátku, ale mozek mi někam utekl jinam. Vyjeli jsme ven z fjordu, s jasnou představou kam se chceme dostat, jenže nám v cestě stála překážka v podobě počasí. Zvedaly se docela slušný vlny, vítr se opíral do našich naloženejch kajaků a po chvíli váhání a jakési telepatické rozepři, kdy ani jeden z nás nechtěl udělat rozhodnutí, ze mě vypadla totální kravina: "To dáme, větší vlny stejně už nebudou!" Byly a do toho ještě přišly kroupy. Nevím jak jsme to tenkrát přežili ale zvladli jsme to, u ohně z mokrýhonebo strochnivělýho dřeva kterej vůbec nehřál, jsme si pak prohlíželi ruce a řešili, od čeho je máme tak rozsekaný. V tom afektu jsme ty kroupy nějak nevnímali. Tři dny jsme pak hnili v mokrejch hadrech a čekali až se otočí vítr a my se mohli dojet usušit na chatku. Ryby jsme vyvěšovali do průrvy ve skále a tak nějak si žili jako Robinsoni. Z čtrnácti dnů nám deset dní pršelo a prvně na vlastní kůži i nos, jsem zažil to, o čem mi Honzík vždycky vyprávěl a v žádný vodácký historce to nechybělo. Za živa jsme zahnívali v mokrejch hadrech :-D Ale bylo nám to jedno protože nám bylo krásně a mohli jsme chytat ryby a když už nějaká ta trudomyslnost přicházela, dali jsme si čaj. To bylo takhle. Vítr byl takovej, že sme na vodu chodili tak na jeden dva drifty. Člověk pět minut chytal a pak půl hodiny pádloval proti větru ke břehu. V mezičase jsme zevlovali po břehu a já si při ohledu na rašící břízy vzpomněl, že sem babičce jako malej sbírával lístky z břízy na čaj. To jsem trochu předběhl ale. Totiž protože se mi otevřel na kajaku vylejvací otvor a dovnitř mi postuně nacamralo, díky vlnám asi sedmdesát lirů vody, což málem byl taky průser :-D, vzali naše pytlíkové čaje v útrobách kajaku za své. Natrhal jsem tedy čerstvě rašící březový lístky a že si čaj prostě uděláme. Byla zima a čaj chutově byl víc než ucházející, dopřávali jsme si. Po nějaký době čumění do ohně, možná tam ani oheň nebyl, jsme se na sebe podívali a takřka současně konstatovali: "Ty vole, já jsem z toho čaje snad nějakej sjetej." Od tý doby jak byla možnost, dělali jsme čaj, vřele doporučuji. Až asi před měsícem jsem od nějaké psycholožky zjistil, že to doporučuje svým pacientům na sklidnění, obzvláště čerstvé lístky. Takže pijte březovej čaj a zvládněte to, protože musíte. A kdo to ještě neví tak 22.1. ve Všenorech poslední rozloučení.

Jeli jsme tehdá dodat novej kayak jednomu doktůrku na jakousi vísku..manželka se netvářila vůbec nadšeně (žárlila na manželovu novou hračku…) ..a doktůrek prý, že si rovnou vyjede. Tak jsme se zpakovali a vyjeli na řeku. Kousek jsme tak korzovali, já se Zoidíkem na jednom korábu, doktůrek se svým pidi jezevčíkem na druhym. Po chvíli ujišťování, že doktůrek, ví co a jak, a vše šlape jak má, jsme se odpojili a přirazili k břehu. Jen z dálky pak vidíme, že doktůrek v jednom úseku musí kayak přenést, aby mohl dál pokračovat… a jak tak s tím lomcoval a kayak různě nakláněl, přetáčel, vyvažoval a přitom ještě hlídal prcka jezevčíka, aby mu ho voda neodnesla, započali jsme přemýšlet, proč to dělá tak složitě a proč to nezapře o ty kolečka, co k tomu má … po půl hodině, co si doktůrek fakt musel máknout, aby kayak posunul, kam potřebuje, zazvonil Zoidíkovi mobil. Ten hovor přijal a jak tak trpělivě poslouchal volajícího, začal koulet očima a škrábat se na hlavě. Nasadil lítostivý úsměv a přátelským tonem se omluvil a popřál příjemnej zbytek ´plavby´. Po ukončení hovoru rozhodil ruce k nebesům a zvolal: JÁ JSEM TAKOVEJ ČŮŮŮRÁK, TY KOLEČKA SE MAJÍ NAFUKOVAT! .. :D :D :D

Je to už hodně let, ale pamatuju si ho jako dneska, jak nám v Mlejně s vášní sobě vlastní vyprávěl, proč se nemá maso před grilováním nakládat do oleje (musela jsem si teď připomenout proč tomu tak je, protože obsah sdělení byl oproti formě nepodstatný ;)). Ten radostnej zápal byl naprosto typickej pro všechno, co dělal.