Karabiny

Karabin je mnoho druhů a asi není třeba vědět o nich všechno. To nejzákladnější, co by vám mělo stačit, si ale samozřejmě řekneme. Karabiny dělíme na ocelové a duralové. Ocelové mají větší nosnost i více vydrží, ale jsou tak těžké, že se používají skoro výhradně na práci, na vodu se spokojíme se slitinami hliníku. Dále se dělí karabiny podle tvaru (H-HMS, X-oválná, K-klettersteig, Q-mailona....). Poslední dělení, které nás zajímá, je podle druhu zámku a pojistky. Na každé karabině by měla být uvedena její nosnost, typ a popř. další informace.

Na vodě nejlépe využijeme karabiny HMS (určené k použití s lodním a polovičním lodním uzlem a pro konstrukci kladkových a záchranných systémů) a oválné (pro spojení se šplhadly a kladkami, pro konstrukci kladkových a záchranných systémů).

Základní částí karabiny je tělo, jehož součástí je také nos a zobák. Karabinu uzavírá zámek, který se otáčí okolo 1. osy. Osa 2 zapadne po uzavření do zobáku a při zatížení se do něj opře. Pojistka brání samovolnému či nechtěnému otevření zámku.

Zobák na karabinách velmi znepříjemňuje jejich používání - často se někam zahákne. Výrazně praktičtější je key-lock systém (tvary nosu se liší podle výrobce)

Rozvor určuje maximální velikost předmětu, který projde do karabiny a vymezuje prostor v karabině, který můžeme zaplnit aniž bychom přišli o možnost otevřít a zavřít zámek. Karabiny s drátěným zámkem nemají pojistku což omezuje možnosti jejich použití, jsou ale lehčí a mají větší rozvor (dobré např. pokud chcete cvaknout karabinu na žerď pádla).

Pojistek je široká škála (twist lock, ball lock, šroubovací, bajonetová,..). Pro naše účely je nejvhodnější šroubovací. Je jednoduchá, každý s ní umí zacházet a se zmrzlýma rukama těžko přemůžete pojistky vyžadující jemnou motoriku.

Kladky

Při záchraně rozhodně najdou uplatnění i kladky. Výrazně snižují tření a tím nám ulehčí práci. Na trhu je jich nepřeberně a liší se v mnoha ohledech. Pro vodáka bude hrát zásadní roli hmotnost, která je dána použitými materiály, a velikost. Parametrů je ale mnohem více. Druh ložiska (kluzné, kuličkové, kuličkové zapouzdřené) rozhodne, jaká je účinnost kladky (lepší kladky mají účinnost přes 90%), respektive kolik síly ztratíme na tření. Na vodě oceníte zapouzdřená ložiska, která jsou odolnější proti vniku nečistot.

A: Kladka s pevnými bočnicemi. Snadno se nasadí na lano. B: Kladka s pohyblivými bočnicemi. Výrazně spolehlivěji zůstává ve správné poloze i když se systém uvolňuje a znovu napíná. Při záchranných manévrech je proto tento typ kladek využívanější.

Průměr lana, na kterém se kladka může použít, nás při používání házeček pravděpodobně neomezí. Nosnost kladky udává mezní hodnotu, při které se kladka roztrhne. Pracovní zatížení je vždy uvedeno v manuálu a u některých výrobců přímo na kladce (bývá označeno WLL- working load limit). Bočnice kladky mohou být pevné, či otočné (s otočnými se pracuje podstatně lépe). Některé kladky mají bočnice zkonstruované tak, že jimi neprojde prusík, a my se tak nemusíme v kladkostroji starat o jeho posouvání.

Blokanty

Použijete-li v kladkostrojích blokanty, ve kterých prokluzu lana brání zuby (Jumar, Tibloc, Micro traction, atd..), musíte počítat s tím, že lano praskne při menším zatížení, než by tomu bylo s prusíky. Manipulace s blokanty je ale jednoduchá a rychlá.

Zuby blokantu zvyšují opotřebení lana a při zatížení snižují jeho pevnost.

Tibloc je pravděpodobně nejmenší a nejlehčí blokant. V mnoha případech může nahradit prusík a práce s ním je rychlá. V kombinaci s karabinou značně urychlí stavbu kladkostroje a třeba i nahradí kladku s blokantem. Tření v karabině bude ale nesrovnatelně vyšší, než v kladce.

Špatné použití Tiblocu namísto kladky s blokantem. Všechnu tíhu nese Tibloc a lano se láme přes ostré hrany.

Kladku s blokantem najdete u mnoha výrobců. Vbudovaný blokant máte zpravidla možnost vyřadit z činnosti a zařízení použít jako obyčejnou kladku. Pokud blokant použijete, kladka bude v jednom směru lano blokovat. Při stavbě kladkostroje, vytahování materiálu a šplhu po laně je to úžasný pomocník.

Správné využití Tiblocu namísto kladky s blokantem. Nosnou část představuje karabina a Tibloc je pouze přídavným zařízením způsobujícím blokování lana. Tibloc se při změně zatížení sám otáčí. Jedním směrem lano hladce prochází a druhým je blokováno.

Kyblík, neboli jistící a slaňovací brzdu, ocení expediční vodáci především v soutěskách, kde je potřeba hodně lézt a slaňovat. Slaňování, spouštění materiálu a jištění prvo i druholezce je díky této šedesátigramové pomůcce mnohem snadnější a i trochu bezpečnější.

A: Kyblik připraven na slaňování či jištění prvolezce. B: Kyblík v samosvorné poloze pro jištění druholezce.

A: Kladka s blokantem. B: Kladka s blokantem vyřazeným z činnosti. C: Kladka s funkčním blokantem.

Nůž

Nůž rozhodně patří do základního vybavení každého vodáka. Parametrů je u nože celá řada a je těžké se rozhodnout správně. Zavírací je skladnější, s pevnou čepelí je pohotovější. S kulatou špičkou je menší šance, že se zraníte, ale nafukovací loď s ní propíchnete jen těžko. Hladká čepel udělá hladký řez, zubaté ostří rychleji přeřízne lano.

Záchranářský nůž s pevnou čepelí a tupou špičkou. Ostří zahnuté tímto směrem urychluje řezání lana.

Materiál nože rozhodne, jak dlouho bude nůž použitelný a jak často ho budete muset brousit. Ať už zvolíte jakýkoliv nůž, musíte ho být schopni v jakékoliv situaci dosáhnout a zvládnout jednou, a to libovolnou (některé zavírací nože otevřete pouze pravou), rukou. Zároveň musí být nůž natolik bezpečný, že vám samovolně nevypadne, neotevře se a nezraní vás ve chvíli, kdy ho záměrně nepoužíváte.

Zavírací nůž s ostrou špičkou a dělenou čepelí (půl hladká a půl zubatá).

Seriál o záchraně:
5. díl: Pár slov o vybavení a uzlech
4. díl: Kontaktní záchrana
3. díl: Zachraňujeme
2. díl: Když to nevyjde, aneb jak správně zaplavat
1. díl: Hydrodynamika

Tento článek vyšel v magazínu Hydro v čísle 4/2014.