HYDROfórum

Jako nadšený kanoista-amatér, který nemá za zadkem trpělivého trenéra udělujícího rady "co to tam proboha ty v..e provádíš!", jsem přesně tento typ informací obsažených v HYDROškole potřeboval.
Kvanta "nudné" teorie, která však podrobně vysvětluje nejen CO a JAK, ale hlavně !PROČ! se to dělá tak a tak, upozorňuje na chyby...

Možná to někoho odradí, protože je to dlouhý a člověk se v tom za chvíli ztratí. Však to taky není čtení na jeden večer. Spíš na týdny až měsíce proložené nutnou praxí.

Nejdřív jsem měl spoustu otázek, ale když jsem si v poslední době publikovaný text znovu pomalu přečetl, mnohé se mi vyjasnilo a na další se budu postupně vyptávat.
Už se těším na aplikaci teorie do praxe :-))

Nafukovací debl v singlu -
Citace z textu:
"... zadáky bez háčka, kteří přehazují pádlo přes trup metr široké nafukovačky bych zařadil do vodáckého folklóru."

Proč tak jezdím(jezdil) a k čemu to je dobrý.
1. sehnat kvalitního háčka na WW je problém
2. jezdit WW na pevný kanoi je problém (technika, vhodná loď,...)
3. nafukovačka je lehce dostupná

A řešení je nasnadě. Jelikož je vzducholoď mrcha točivá, dalo to dřinu. Ale zárověň díky této nepříjemné vlastnosti jsem se postupně naučil vhodně načasovat a jemně umístit záběr tak, že nafukovačka jezdí i při intenzivním pádlování rovně, resp. mi v peřejích příliš neuskakuje špička. Moje oblíbený pádlování přes ruku je taky dílem vzducholodě. Výsledkem jsou ty sjetý Čerťáky.

Singlování na nafukovačce je taková z nouze cnost, ale hodně se při tom člověk naučí a navíc loď odpustí spoustu začátečnických chyb

Mě se velice líbí Scout, není to sice na těžší WW jako Baraka, ale ta rychlost.

No to že přehozy neumím ještě nezamená, že je to špatný :-)). Když se je naučíš, budeš je klidně používat i na nafukovačce a nebudeš je považovat za folklor :-))

Ahoj, až budu mít čas, napíšu o tom přímo na tu stránku, teď stručně
- folklór není v tom, že by někdo něco neuměl, ale v tom, co ta loď dělá a jak to ten vodák řeší.
- je to věc přístupu, o kterém píšu u raftů, a v tomto se mi líbí Žralokovy názory, necpat se (za cenu kompromisů) na co nejtěžší vodu.
- Jezdím na slalomce, na nafukovacím i pevném deblu v singlu jsem párkrát taky jel, myslím si ale, že na natrénování a užití si vody je nejlepší trochu delší plastový kajak s C1 sezením a případně Kursk, i když jsem v tom v životě neseděl :-).

Není sporu,že pořádně si užít vodu lze jen a pouze na pevné C1 :-)))

Ale pro většinu neorganizovaných (=neoddílových), avšak po WW toužících vodáků se hlavní dějová linie odehrává asi takto

otevřenka -> vzducholoď -> kajak (výjimečně C1)

a právě u nich platí ty moje 3 body ( háček, ne/dostupnost lodí).
Vzducholoď je pro ně takový dobrý mezičlánek. Málokdo ambiciozní u ní zůstane a vyjezdí se na dobrou úroveň, spíš se k ní občas vrací, když chce někoho povozit na háčku.
Ale - oproti turistické otevřence - singlování na ní je vyšší dívčí, co se techniky pádlování týče.
Člověk se naučí být rychlý a předvídat, musí mít mnohem pestřejší rejstřík záběrů, takový pádlování přes ruku je třeba v prudkých zatáčkách nezbytností…

Já na singlování nafukovačky vzpomínám v dobrém. Než folklor, je to spíš přestupní stanice, která mi ale hodně dala.

Jasně, rozumím, a beru tvoje argumenty. Ale HYDROškola je zaměřená na výcvik dětí a na cestu k co možná nejlepší technice, proto nabádám k něčemu jinému. Už jsem tam něco připsal. Ty tvoje argumenty mi připadají obecné pro singl, nejen "na siglu v deblu". No a když už povozíš někoho na háčku, tak to už jsme zase někde jinde :-)

Tak ještě přidat do výkladového slovníku pojem 'Kursk' a bude to dokonalý :-)))

Tomu moc nerozumím. Každá loď dělá v základě to samé, i když samozřejmě má jiné vlastnosti - točivost, reakci na náklon atd. Nicméně základ je pořád stejný, takže i technika pádla je v zásadě stejná, liší se podle lodi intenzitou záběru atd. Potom buď přizpůsobíš ovládání lodi tomu, že máš omezenou škálu záběrů nebo jezdíš technicky, protože to umíš - což platí pro gumu stejně jako pevnou loď. Proto bych řekl, že učit se techniku od začátku dobře se vždy vyplatí. Necpat se na těžší vodu než odpovídá tvým schopnostem a možnostem lodi samozřejmě platí, na druhé straně některé gumy prostě ujedou s horším jezdcem více než řada pevných lodí - protož jsou stabilnější, nezalévají se tolik (vylévají) atd. Jestli to učení usnaďuje nebo ztěžuje, to si fakt soudit netroufám, i když jsem jezdil skoro na čemkoli v singlu, deblu i kajaku- umím si celkem představit obojí. Stejně tak si netroufám říkat, co je na užití vody lepší - to bych řekl, že je naprosto individuální jak pokud jde o jezdce, tak o řeku :-)). Rozhodně bych ale netvrdil, že sednout do gumy je apriori kompromis. Jinak plastový kajak s C1 sezením, tomu bych říkal prostě singl :-))... ono firem, které dělají singlovky už moc není, takže většina singlů jsou právě přestavěné kajaky

UMĚT PÁDLOVAT NA OBĚ STRANY - stojí to zato?

Nemyslím přes ruku, ale regulerní přehození stran, pokud teda není ta druhá úplně levá :-)))
Lubor to v "přírůčce" doporučuje, třeba na lehčích úsecích - m.j. pro symetričtější zatěžování těla, jako přípravu na stejnorukého háčka/zadáka v deblu, v případě únavy,...

Já bych to ještě trochu povýšil. Má cenu - jako nezávodník - snažit se učit pádlovat na 2.straně i proto, abych si třeba při sjíždění náročnějšího úseku ( voda žene na skálu, proud z boku,...) mohl vybrat výhodnější stranu?
A nebo se stačí dostatečně věnovat jen té své "pravé" a sjedu to stejně dobře

Já si myslím že to smysl má,vem si třeba takový spojený rybníky Beroun.Tam jsem rád že i "moje" je obouruká na háčku.Manualně holt nemakám a tak se mi úleva v podobě přehozu i šikne.To že mám preferovanou stranu kde jsem si víc jistý je jasný.Teď už jen pilovat techniku a to jak normálně tak především tu přes ruku.Holt učit se,učit se,učit se - kurňa kde já už to slyšel :-)

Čarovat s pádlem je hezký, ale největší fígl je vo tom správným ůhlu jak tam vjedu, když se to povede akorát tak loď udělá všchno z mě...

Kmocháčku, na lehčí vodě a při jízdě dolů je lepší to střídat, to se shodneme.
Teď k tomu, jestli je lepší jet těžká místa výhodná pro opačnéo singlíře naopak. Za sebe musím říct, že přes velmi podstatnou část tréninků strávenou naopak si troufnu víc přes ruku než to přehodit úplně. V dnešním slalomu kvůli výhodnosti jet protivodu na ruku úplně přehazují jen kajakářky, jedoucí C1W, které si nestačily zvyknout. Jinak se přehazuje přes ruku. Odpověď je tedy spíš ne, ale určitě je individuální podle míry vyhraněnosti.

No já jsem obojetný (přeučený levák), pádlovat na druhý straně mi celkem jde. Ale na tuhle myšlenku měl přivedla letošní Toušická, proto se ptám.

Předloni - ještě jako ucho - jsem měl pádlo vlevo (slabší strana) kvůli přitékajícímu proudu zprava, skončil jsem na kameni uprostřed a volba tý správný strany mě zachránila :-)))

http://www.youtube.com/watch?v=TVDJanrYShs

A letos - už jako borec největší - jsem stranu neřešil, najel na ten kámen úplně stejně a ... pádlo nikde :-(((. Ale jen tím pádlem na druhý straně to nebylo, to vím.

Dokázat sjet vše bez změny strany je IMHO vstupenka do "lepší" společnosti,ale ta univerzálnost mě taky láká.

Tak to seš na tom dobře, když sjedeš Toušice naopak, než normálně jezdíš.
To úplné přehazování doporučuju trénovat, ať to v těžkých úsecích použiješ nebo ne. Ale já to dělám tak, že s pádlem na opačné straně jedu pak delší trať, na singlu i s přehazováním přes ruku. Rozhodně to přispívá k jistotě v náklonech a ke srovnání kostry :-)

Nevím, přehazovat pádlo z ruky do ruky to snad dělají jen Američani - no oni to jsou trošku idioti. V civilizovaných zemích jezdíš s přehozem, pokud jedeš na singla tak to je základní technika, na deblovce se to hodí občas taky a spíše u háčka. Čtení vody je samozřejmě základ, náklony také, ale mít dobrou techniku pádla za trochu práce stojí. Ujedeš toho více a snadněji. To neznamená, že bys neměl umět jezdit na obě strany, to se opravdu hodí třeba podle háčka. Ale přendavání pádla z ruky do ruky při jízdě zpomaluje reakci a promiň - říká to jen, že to s pádlem tak moc neumíš. Sorry.

Docela bych si rozmyslel nazývat někoho idiotem, Američani narozdíl od zdejších v turistice umějí J-záběr a to je úplný základ.

I jinak je to samý nesmysl. Úplné přehazování se ve slalomu dost používalo v 80. letech, ale zase to zaniklo, dnes tak jezdí Hočevar a to není Američan, kromě toho někteří tak ve slalomu dojíždějí delší konce kvůli únavě. A jezdí tak sjezdaři. Nikdo z toho není z kategorie "s pádlem to moc neumíš". Sorry.

každý umí co na vodu nejvíc využije američani J-záběr a češi chlastat ( abych to tu odlehčil , na to že tu není Kavol se to začíná zvrhávat )

..no není to tak úplně pravda Žraloče, když mi přijel kamarád z Rochesteru někdy v roce 1991, tak jsem ho vzal na Botič a pak mi povídá: "..tak to je stejný jako u nás..." (měl na mysli alkoholické veselí), jen nechápal, proč že jezdíme takovou stoku. V.

jj, nastal čas bořit mýty. Nedávno jsem četl v jedné knížce o trampech kolem Sv.proudů na Vltavě a musel si to ofotit:

"Mnozí místní obyvatelé nesli nájezdy těchto tzv. divokých trampů dosti nelibě. Stejně jako dnes, i tehdy se mezi návštěvníky proudů našly černé ovce a třeba Okrašlovací spolek ve Štěchovicích si v časopise Vltavské proudy z roku 1933 doslova stěžuje na neustáé ničení laviček, informačních cedulek a Altánku při cestě do Proudů."

Konec citátu :-)))

kdy si byl naposledy na Vltavě o svátkách C. a M. ? Alkoholické veselí na Botiči mi přijde bezvadné , narozdíl od toho co na Vltavě někteří předvádějí . Taková rybičkovka nabídnutá po druhé kryse hned pod trubkou aby mě rozveselili nebyla špatná .

...no máš pravdu, Vltavu jsem nejel co je park, radši jedu jinam a tam si užívám hezky osamotě... (i občas ten C2H5OH)

Omlouvám se, možná jsem zbytečně přitvrdil, ale i z toho, co píšeš ty, vyplývá, že přendavání pádla jsou naprosté výjimky. Případně řešení velmi specifické situace.... historický vývoj teď pomíjím, ale i ten šel, jak je vidět, jinou cestou. Hrotit to ale nemá smysl, každý jezdí jak mu to vyhovuje

PŘÍMÝ ZÁBĚR - TÁHNOUT LIST PÁDLA POD LODÍ?

Mám další dotaz...

Široký záběr loď výrazněji točí na druhou stranu, co takhle záběr "zúžit", více vyklonit hlavičku pádla do boku a list tak dostat trochu pod loď tedy blíže k její ose?

Mám širokou loď (85cm)a proto takhle pádluju hlavně při rychlém rozjezdu (C-záběr), kdy má kanoe samozřejmě největší snahu se točit.
O hlavní nevýhodě vím - nebezpečí zaseknutí pádla pod lodí o kámen (proud vody) = ztráta stability, popř. i pádla

Spíš mě zajímá, zda je na téhle technice záběru něco chybného nebo se naopak běžně používá? Hynku! Viléme!! Lubore!!! :-)))

..nech to na Jarmile. Sice nevidím souvislost, ale třeba se nespletu. Lubor má na mysli záběr "po lubu" se tomu říkalo. V podstatě pokud normálěn zabíráš vpřed (vynechávám řídící složku záběru) tak žerď jede kousek od lubu (boku) kanoe (u kajaku se tenhle záběr moc nepoužíval, ale taky), rovnoběžně s lodí ve směru jízdy. Pokud táhneš pádlo po lubu, tj. žerď kopíruje a "dře" pevný (i nafukovací) bok lodě od špice k sezení třeba u háčka (ale platí i u zadáka či singlu) tak vlastně část listu zabírá pod lodí a jak jede žerď pádla po tom lubu tak odtlačuje špici a ta se pomalu otáčí. Minimálně se tím strácí rychlost, protože řídící složka záběru je vlastně součástí té poháněcí složky a je to tak možný rychle použít k menším korekcím změny směru plavby bez tráty rychlosti. V.

Ten nadpis je jen můj výmysl, asi jsem to blbě napsal.
Ptám se, zda lze "vylepšit" přímý záběr (=pádlo kolmo k hladině z pohledu zepředu) tím, že bych horní ruku víc vyklonil do strany, tím dostal list víc pod loď k její ose a tedy by se při záběru míň odkláněla z přímého směru.

Zkus to třeba takhle:na stranu kde máš pádlo si víc vynes váhu.
Tím dostaneš loď do rotace a pádlováním bez utažení ji udržuješ v přímém směru.
Samozdřejmě pádlo kolmo k hladině.
Netvrdím že je to ideál na vlny,ale na klidné(né mrtvé,ale i na ni) vodě mi to funguje.V singlu :-)

něco pro názornost http://nfb.ca/film/aviron_qui_nous_mene_-_Solo_elementaire/

Hezký video - ale jak se mi zdá, Mason jezdí na tekoucí vodě tak, že loď je pomalejší než voda a klidně používá řídící záběry, které ji v peřejích ještě zpomalí, aby si našel optimální trasu a připravil nájezdy. A loď zrychluje jen když potřebuje překonat válec ...což je myslím něco dost jiného než slalomářský styl, který se tady celou dobu debatuje a jiné než se učí u nás. Současně je to ale styl, který je podle mne velmi dobrý právě na nafukovačkách, protože překonávat na plazmě rychlost vody je většinou zbytečně namáhavé a neefektivní.

1. video je určitě velmi poučný, pro WW však většinu "efektních" záběrů pro svoji nízkou účinnost nelze použít

2. B.Mason je ikonou vodáctví v divoké přírodě, nikoliv jízdy na divočejší vodě - v dalších částech filmu z tý doby můžeš vidět Masona, že svoji pádlovou ekvilibristiku předvádí hlavně v klidnějších pasážích, v peřejích se při cvaku chytá bortů, vesele přehazuje pádlo z ruky do ruky...

3. pro aktivní řízení lodi je nutnou podmínkou různá rychlost kanoe/proud, nikoliv jen být rychlejší než voda, jak to spousta lidí chápe. Opak tady myslím nikdo netvrdí. Pomalejší loď ale zas vyžaduje jinou techniku (viz Mason) - to nemůžeš po naprostý většině vzduchoplavců chtít :-))).
Ve slalomu je sil dost a jde hlavně o čas, tam je to jednoznačný.

4. Ale je to krása, když se to na kanoi umí!
http://nfb.ca/film/waterwalker/ (od 46.min)

Kmochacku, já to nezpochybňuju, naopak se pokouším ukecat vždycky a každýho, že jezdit vůbec nemusím rychleji než proud. Prostě se přizpůsobím lodi, řece a situaci způsobem jízdy i technikou pádla. Na Masona je hezký pohled. Nejsou to žádná kouzla a značná část z toho je na ww vodě minimálně méně efektivní než jiné záběry, ale jezdíme po nejrůznějších vodách a použít - takže i naučit - se dá a vyplatí skoro všechno :-)).

souhlas :-)

Tak toto by mě zajímalo. Jak chceš na deblu kličkovat mezi šutrama a nejet rychleji než voda? Zatím jsem neviděl nikoho na C2 projet tímto stylem nic kromě gumákistů, kteří do těch šutrů narážejí bokem. Kromě toho, pádlo tě stabilizuje, ale ne volně ložené ve vodě nebo nad vodou, ale když za ně táhneš silou. Rád se nechám poučit, s příliš velkou rychlostí na vodáckých akcích mám já a především děcka dost problém.

Pěkně je to vidět zde:
http://nfb.ca/film/path_of_the_paddle_doubles_whitewater/
(8-16. min)

Na odvážné kličkování to asi nebude, IMHO elegantní styl pádlování jako stvořený pro křehkou dlouhou žebrovku.

Ale pádla maj neustále ve vodě a pořád za ně tahaj, takže bys mohl být i spokojený :-)))

Kmocháčku, hezky ilustrativní :-))

Kmocháčku, ptal jsem se Honzy :-)))
Než jsem sepsal tu školu, tak jsem videa od Mansona viděl. Co oni udělají 10 komplikovanýma, podle tebe elegantníma záběrama, se dá udělat jedním. Podjíždějí vracáky třeba o 10 metrů. Chtěl bych je vidět tímto stylem jet něco rychlýho úzkýho. Hromadu dalších technických chyb nemám čas vysvětlovat. Doporučuju tyto 30 let staré romantické snímky brát jen jako exkurzi do kanadské přírody a jestli se chceš vidět jak opravdu dobře pádlovat, tak mrkni třeba na toto.

http://www.youtube.com/watch?v=x0rgjIL-Gew

K tomu bych dodal, že jet to rovně je asi 100x lehčí, než třeba projet ty brejle v 1:18-1:25

No hukot to je. Asi se chlapci (dívku tam nevidno) pěkně zapotili.
Že je tento (agresivní) styl ježdění na WW lepší snad nikdo nepochybuje. Ale pádlovat ala Mason budu zkoušet taky, samo, že na vodě tomu vhodné ;-)

Necítím se zrovna povolán vyučovat techniku pádlování, ale pokud dobře čteš vodu, v podstatě můžeš kličkovat kdekoli i tím, že loď třeba zastavíš - místo tvrdého a rychlého vyjetí oblouku ji zastavíš a tím necháš proud aby tě vlastně sám posunul do optimálního nájezdu. Není vůbec o tom, že bys pádlem nepracoval, ale používáš trochu jinou techniku a trochu jiné záběry - hodně třeba závěs atd. - prostě píchneš pádlo do vody tam, kde potřebuješ dostat loď a ona už se v závislosti na úhlu pádla atd. posune v proudu sama jak potřebuješ. Ale především je to opravdu o tom využívat samotnou vodu, neprat se s ní, nepokoušet se ji za kařždou cenu přepádlovat. To jde samozřejmě jak když jsi rychlejší, tak pomalejší než voda, je to hodně o typu lodi a mentalitě toho, kdo v ní sedí. Nevím jestli to vůbec říkám trochu srozumitelně, ono je to snažší předvádět než popisovat.

Kmocháčku: Tvoje dotazy jsou fakt na nejvyšší úrovni. Naprosto správně, při C-záběru můžeš protáhnout pádlo až pod lodí a světe div se, můžeš to udělat i přes ruku. A jak to, že se v začátcích učí, že pod loď pádlo ne a přes ruku už vůbec ne? Je to pravda a je to největší chyba začátešníků přes ruku. Zde je ale vtip v tom přitažení, které (viz kapitola o náklonech - vliv záběru) ti udržuje opačný náklon, že se přes pádlo necvakneš. Je to záběr z přitažení do přímého, používá se mnohem víc v otočkách, než při rovné jízdě - musí tam být ta kolmá síla. Mrkni na Jéžu - ten úhel pádla, i ručky: http://kristyna13.rajce.idnes.cz/Svetovy_pohar_Troja_19.6.2010/#P1120128.JPG ale fakt tam musí být ten tah k lodi, na rovné vodě to vypadá takto: http://www.insonance.com/wwwww/page17/page84/files/IMG_7674.html

No a pro ty ostatní:
Ne Vojto, nemyslel jsem nic - to Kmocháček sám takto uvažuje :-). Ty myslíš normální vylití neboli J-záběr taženej po lubu. S vylitím se jezdí ve slalomu i sjezdu pořád, normálně při rovné jízdě nikdo neulamuje.

Bootsmane - náklon k pádlu - neeee, přesně naopak! Stačí si představit tvar, který má průsečík nakloněné lodi s hladinou.

Žraloku, ten borec dělá náklony z jinýho důvodu, řídí to klasickým vylitím, místy s předržením na konci (zesílení účinku)

No Bootsman má v něčem pravdu, i když to možná funguje jen při singlování dlouhé lodě.
Mám taky vyzkoušeno na hladké vodě(laminátka Vltava), že když loď výrazně nahnu na stranu záběru až jde špička z vody, tak při intenzivním pádlování (přímý záběr bez korekce) jede rovně, dokonce i mírně zatáčí na stranu pádla.
Čím to je netuším, řekl bych možná hydrodynamikou? Ponořená část lodi má ve vodě vlastně tvar křídla-rovné dno a naproti zaoblený bok plus rychlejší proudění zčeřené vody u něj díky záběrům pádla = vztlak tahá loď "nahoru" na stranu záběru. Uff! :-)))

jo, u určité lodi je to asi možný, řek bych u typu "rohlík" - zvýšená příď i záď, někdy záleží i na záklonu a předklonu.

to jsem právě myslel tím příkladnem na videu .

VYLÍVÁNÍ = RYCHLOSTNÍ ULAMOVÁNÍ = J-ZÁBĚR
(info v části Záběr/Záběr dopředu/Srovnání směru )

Od jara poctivě trénuju a už to celkem jde. Ale...

1.oproti C2 musí být vylití na singlu intenzivnější, tak si ke konci pomáhám opřením pádla o loď a "zapáčením". Je to OK nebo chyba?

2. na trochu divočejší vodě (tak WW II) mi J-záběr přestává fungovat a musím často zdrhnout ke klasickému ulomení. Takže se učit se učit se učit anebo je to normální, protože míň účinný záběr? Z názvosloví ( rychlostní vs. slalomové ulomení ) tipuju spíš tu druhou možnost za správnou.

.. to by u toho musel člověk sedět furt. Nemyslel jsem J-stroke - vylití - slalomový řídící. Já měl ny mysli něco úplně jiného, ale to nevadí.
Kmocháčku nevadí - ideální je používat takový záběry jaký jsou ideální pro danou vodu a jdou mi. Spíš jednodušší než složitý. A protože právě každýmu to "vylití" třeba nejde, nebo resp. není vždy bez použití vhodných náklonů a odklonů, tak to singlíři řeší, buď ulomením zádi, nebo záběrem přes ruku nebo přehozením pádla. V.

njn, ale já jsem takovej šťoura a pořád se to ještě učím. A tak nevím, jestli mi to nejde, protože to prostě nejde nebo protože to pořád neumím...
Na začátku jsem se při vylívání málem utopil, teď dokonce chvilku jedu i rovně :-)))

no tak tím líp, samozřejmě se člověk furt učí, pak zapomíná, pak zas učí a nejednou to jde, fakt ale přes net se to nedá, je to třeba vidět. Pokud si člověk zafixuje blbou chybu, tak se pak špatně odstraňuje. Ale při troše přorozený šikovnosti, když člověk zkouší tak na to přijde a najednou to jde a je mu to jasný. Ono taky na Baraceš v singlu je to jiný než na jiný lodi - tady hraje roli tvar dna i délka lodě a hlavně i šířka, ono to "vylití" chce jezdit i s malým odklonem (loď je odkloněná něžným vykleknutím od záběrové strany), pak to jede rovně i dýl, ale to platí obecně při jízdě na relativně rovný vodě (tím nemyslím volej, ale i peřejnatou ale "souměrnou" vodu), jinak se pak pracuje právě s dalšími záběrovými technikami jako je přes ruku atd. V.

Kmocháčku, opět dotazy správným směrem. Pomáhání o bort není chyba, je to dobrá cesta k naučení, ale když to vyjezdíš, tak páčení není potřeba. Pomoct si můžeš i začátkem na přitažení. Hlavně list musíš točit po celé délce záběru, ne až vzadu. Na divočejší vodě - to je popsáno u vlivu záběru na náklon. Normální ulomení má dva parametry - vzdálenost od lodi a úhel listu k hladině, Obojí na divoké vodě potřebuješ občas měnit pro stabilizaci, to u vylívání nejde. Ale na úplné zatočení na ruku na singlu se snaž přitahovat vpředu a ne ulamovat vzadu.
Nenech se odradit nikým a ničím, toto se naučí každý děcko ve slalomu, jen čeští turisti raději napůl pádlují a napůl brzdí :-)))

Nemám zde na mysli úplné zatočení na ruku, ale dotaz tímto směrem už mám připravený :-)).

Jedná se mi teď o jízdu rovně, kdy v peřejnatý vodě už nestačím dostatečně "vylívat" a musím rovnat jiným záběrem. Ale zkoušel jsem to jen párkrát, takže je určitě ještě co zlepšovat.

TAKTO TO NEJDE. Pokud se někdo chce na něco zeptat, tak ať to prosím napíše do formuláře na konci Školy. Na dotazy odpovídám mailem, odpovědi zařazuju přímo do textu Školy a pokud jich bude víc, přidám sekci FAQ. Ale to, co je tady, nestíhám - někdo se na něco zeptá, někdo jiný mu odpoví přesně naopak, než jak bych odpověděl já, potom se to 5 příspěvky vysvětluje. Pak se tady řeší další věci. Přehlednější by bylo i založení nových vláken, např. "Baraka nebo Scout?", "jezdit jako Manson?", "Divocí trampové" a podobně. Takže klidně si diskutujte, ale dotazy týkající se čistě Školy prosím pište přímo. Díky.

Za ty 2 tejdny co tohle vlákno existuje, jsem se myslím ptal jen já a zatím jen 4 dotazy. Snažím se o max. přehlednost (název tématu, citace/odkaz na sekci Školy, podrobná otázka).
S dalším dotazem nijak nespěchám,pokládám ho vždy až předchozí vyšumí. Vždy si rád přečtu odpovědi nebo komentáře ostatních, i když nejsou přesně k tématu. Ale pokaždé si rád počkám na tvojí odpověď, protože je fundovaná a věcná. Už dávno jsem zjistil, že ze slalomu se naučím nejvíc.

Ale názory ostatních na veřejném fóru mě opravdu zajímají, a proto mi nevyhovuje čistě soukromá mailová komunikace.
Budu se tedy i nadále ptát veřejně, snad mi nepřestaneš odpovídat ;-)

jo a za všechno vlastně může Žralok!!! Přitáhnul jsem chlast i Masona :-)))

jo, to mi udělal za trest, jak jsem mu v článku o lodích vynachválil Kursk! :-)))

Problém je, že já všechno beru vážně a snažím se o tom přemejšlet i z druhé strany. Například to pomalý ježdění, to neuznávám. Ale protože vím, že to někdo úspěšně používá, poprosil jsem Vojtu Jančara a ten o tom napsal krásnej článek, kterej už je v HydroŠkole a objeví se na webu po vyjití dalšího dílu v HYDRU. Někdo sem napíše jednu větu a já tomu věnuju několik nočních hodin a ještě otravuju ostatní. To je taky proto, že v té škole není nic opsanýho někde z webu nebo z knih - buďto to vím sám a nebo požádám někoho, kdo to ví a umí líp, aby to napsal sám za sebe, případně to přeložím z Endicotta a taky napíšu, že je to od něj. To je dosti náročný postup.

Chvála Kursku mě těší , ale vzhledem , k tomu , že jezdíš slalomku tak by ses při vyzkoušení asi hodně divil . Určitě to není zrovna vhodná loď do těžké vody hlavně kuli těžko udržitelné rychlosti . Mnohdy po průjezdu serie vln přijdu o rychlost úplně a pak dojde na protahování pádla a ostatní záběry z tvé výuky aby se mi dopařilo udržet loď v přímém směru a případně znovu rozjet . K těmto záběrům jsem však dospěl jen ježděním , páč odborně popsané v publikacích mi hlava nebere a většinou je pochopím až když je sám dělám . Jediný důvod proč jezdím otevřenku je , že nevydržím dlouho klečet a mohu si v ní sednout . Zkrácení je jen snaha o větší obratnost na užších tocích ala Hamerák , ale s zkrácením jde ruku v ruce nevýhoda nižší rychlosti .
Co se týče přehlednosti , tak diskusi má lépe zvládnutou raft.cz díky přepínatelnému řazení ( pod články ) podle data i hierarchie a pro sledování nových přízpěvků je ideální zasílání na email .

Náročný postup to je, ale taky záslužný a myslím velmi-velmi trvanlivý počin. Až to dopiluješ, budeš mít na 10 let dopředu pokoj a budeš jen linkovat:-).
Takhle podrobný popis kanoistický techniky v ČR už dlouho nikde nevyšel, jestli vůbec. Mám povědomí o skriptech Kanoistika/M.Bílý případně Divoká voda od Kuřete, ale určitě nejdou tolik do hloubky.
Většina z toho se učí jen na bázi trenér-svěřenec a to je pro nás - líné turisty nedostupný.

DUFFKŮV ZÁBĚR - JE PŘEKONANÝ?
(Řízení/Řídící záběry/Zp. závěsu a přitažení)

Nejdřív pár citací ze Školy:
--------------------------------
1. Duffkův záběr: "Horní ruka není nad hlavou, ale ještě níž někde u brady, pádlo tak dosáhne dál, aniž by se jezdec musel naklánět dopředu. Dosáhnout tak výrazně dopředu je nutné na C1."
2. "Duffkův záběr se už v původním provedení nepoužívá, podobného efektu se docílí horní rukou dále za hlavou."
3."Čím blíž je list pádla špičce lodi, tím je přitažení a závěs efektivnější, ale také namáhavější."
4. Chyby: "Předklon a zvedání zadku ze sedačky, oblíbené u začátečníků na nafukovačkách."
--------------------------
Duffkův záběr se IMHO ve slalomu nepoužívá, protože současné lodě jsou výrazně kratší a taky lehčí - nemají takovou setrvačnost a není tedy potřeba nasazovat točící záběr tak brzy jako dřív.

Ale za určitých okolností je Duffkův záběr IMHO nenahraditelný. Vzhledem k parametrům mé lodě (350cm, 40kg) ho totiž používám v trochu upravené podobě. Na začátku se dokonce předkláním, hrušku pádla co nejníže, abych dosáhl co nejdál dopředu a od lodi. Postupně pádlo narovnávám a přitahuju se za něj. Pokud jsem v rychlém proudu a chci zastavit hned za překážkou, nevím o jiné možnosti jak toho dosáhnout s dlouhou těžkou lodí.

Má otázka:
Lze nějak jinak docílit stejného výsledku? Tedy prudkého zastavení z proudu? Horní ruku nad/za hlavou jsem ještě nezoušel, ale dopředný dosah pádla je proti první možnosti mnohem menší.

Ona ta poloha pádla (jak listu tak postavení žerdě) není nejdůležitější. Důležitý je nájezd a náklon. Zastavím na místě ve správném vracáku se správným nájezdem bez použití pádla. Samozřejmě závěs je technika, která tomu dává sílu a rychlost a v podstatě je už pokračováním nebo náběhem na další záběr, kterým pokračuji ve výjezdu. Spíš se "Dufek" dycky dělal víc do vracáku než na výjezdu, ale obé je možné (teď mluvím z hlediska turistiky), ve výjezdu náročnější na úhel a natočení listu. Zastavit v prouu můžeš buď silným kontrazáběrem a couváním zádí ke břehu, z ruky to asi jinak než závěsem přes ruku na singlu nejde a na ruku pak je ještě jedna legrační záležitost, který jsme říkali "jdnoduchej nebo dvojitej Sedlář", protože ten záb+ěr nikod jinej nepoužíval a asi nikdy jindy používat nebude. Až se někde potkáme tak ti ho ukážu a pak na něj klidně zapoměň. V.

to jo, správný úhel i náklon a jsi tam. Ale mezi mne (s těžkou dlouhou lodí) a překážku se pak ještě nacpou 2 smějící se kajakáři.
A mě jde hlavně o to, abych jim tam to místo prostě nenechal a museli si hledat něco jinýho :-)))
Jinak na Sedlář-stroke se těším ;-)

Kmocháčku, v té škole je vše popsáno a nafoceno a přidal jsem i kapitolu o tom, proč se nepředklánět. Podívej se třeba sem:
http://www.kanoe.cz/clanky/skola-kanoistiky/rizeni/pivoty/pivoty.html čtvrtá fotka (pivot na ruku)
Matěj je vzadu = stejná poloha, jako ty na Kursku, pádlo má úplně vzadu, ale má je správně = dál od lodi, protočí tu loď takto na jeden záběr. Viděl jsem jisté video Blům v Tróji a vím, v čem je problém. Buďto tady sáhodlouze budeme řešit jak to dělá ten a onen a tisíc nesouvisejících věcí nebo do závěsu na obě strany půjdeš naplno a ne, že si to jen zkoušíš, do válce pojedeš s horní rukou nahoře a za týden nebudeš mít problém - přečti si pojednání o udržování stability závěsem. Důležitý je, že všechny ty věci občas děláš dobře, takže bych se nebál, že to nepůjde.

jj, pro otočení široký záběr odzadu s přitažením taky používám, pivot trénovat budu, ale nejsem si jist jestli si Blům nechá vzhledem k výtlaku potápět záď, přizvednout špičku snad jo. :-)

To video je ze začátku mýho ježdění na týhle lodi (předtím vzducholoď), takže šlo spíš o zvykání si na sebe, než pilování techniky. Teď mi už turistické pádlování nestačí, proto tolik vyzvídám.

Ale zpět k mému dotazu. Měl jsem hlavně na mysli zastavení hned za překážkou, kvůli které nelze dělat široká gesta ( přitahování odzadu). Právě tam ten Duffkův záběr používám. V Hydroškole je to řešeno formou - ulomení-protažení-přitažení (viz Pivoty/Nejrychlejší otočka).

Ale v textu mi právě chybí vysvětlení (kromě fyz.náročnosti), v čem je horní ruka "za hlavou" lepší než Duffek-stroke, když ten dosáhne s listem pádla blíž špičce lodi.

A poslední. Jak se rychlého zastavení (za překážkou) docílí u C1 přes ruku? Napadá mě široký záběr na své a pak závěs s přitažením na druhý straně?

1) No především do toho vracáku musíš dojet, zahájit točení nad vracákem, strčit tam špičku, S rukou za hlavou to ve velkým proudu nedělej, stačí někde nad čelem, klidně i natažený ruce, abys to udržel a nevykloubil si rameno. Horní ruka dole je ale fakt chyba. Žádní kajakáři tě nenadjedou - kánoe má lepší páku v závěsu, než kajak, místa na pádlo nemají víc. Pokud chceš jet těsně, mrkni se na video slalomu, s tvou těžkou lodí se nedívej na singly, ale na háčka C2, jak jede do protivody na ruku - taky tam nemá místo a musí té tyčce závěsem uhnout. Pokud je tam šutr, zdvihneš pádlo, jako zde: http://www.dartfish.tv/Presenter.aspx?CR=p38809c12798m130267 mrkni se na čas 1:25 - sleduj úhel lodi a co dělá háček. Na singlu na ruku je to tady, opět sleduj úhel lodi: http://www.dartfish.tv/Presenter.aspx?CR=p38809

2) přes ruku přesně jak píšeš, ale i na ruku musíš tu rotaci iniciovat, ulomením nebo klidně i přitažením. Přes ruku je to lehčí, protože ten širokej záběr urychluje a zároveň točí na správnou stranu. Na ruku je to horší, protože záběr dopředu tě točí naopak, než bys potřeboval, kajakář i debl si zabere na druhé straně, ale ty ne. Časem přijdeš na to, že při správným nájezdu (rychlost, úhel) ten záběr na druhé straně nebudeš potřebovat, to ale musíš být rozjetej.

Myslím, že už v tom mám úplně jasno. Většinou totiž frajersky projedu těsně vedle překážky rovně dolů (často i bez ulomení) a začínám točit až pod ní.
A musím se pak při založení pádla těsně za překážku hodně předklánět + horní ruka nízko, pro ještě včasnější začátek záběru. Postupně pak pádlo stavím do vertikály a závěs s přitažením. Způsob je to silově velmi namáhavý, vždycky jsem rád, že mě pádlo nevytáhne z lodi :-)))

P.S. ta videa jsou poučná, zastavit přímo za Žehličkou v Tróji se mi ještě nikdy nepodařilo, takže budu zkoušet.
Jo a musím konstatovat, že kategorie C1w se proti loňsku výrazně zlepšila. Už žádné přehazování pádel, minimum vynucených eskymáků a neprojetých branek. Jen tak dál...

V čem je lepší horní ruka za/nad hlavou než Duffek? Jen v tom, že to udržíš: rozjetou loď v plném proudu do vracáku Duffkem si nedovedu představit, dřív se podjížděly branky třeba o 5 - 10 m a dnes se jede pár desítek cm. Slabé závěsy a krátké beznáklonové přitahování přes ruku, jak to dělají lidi v turistice, si můžeš dělat jak chceš, ale je to na nic. Udržet plnou sílu proudu chce mít ty síly na tělo vyvážené a vyrovnat vliv záběru na náklon pořádným vychýlením těla, tj do strany, ne dopředu.

Já ale Duffka na divoké vodě neprovozuju, jsem na to slaboučkýýý..., takže jestli někdo má jiný názor, ať ho napíše...

PÁDLOVÁNÍ PŘES RUKU - jen moje dojmy nebo realita?
(Řízení/Řídící záběry/Přitažení přes ruku)

Nejdřív zas citace:
"Na C1 se používá záběr přes ruku pro řízení téměř symetricky se záběrem na “své” straně a částečně i pro přímou jízdu."
----------------------------------------
Pádlování přes ruku mi osobně velmi vyhovuje. Přitažení na "druhé" straně se mně jeví intenzivnější, o prudkém zastavení ve vracáku ani nemluvě. Ale dokonce i přímá jízda přes ruku není problém, zdá se mi loď nějak líp vyvážená, kolikrát ani nechci přehodit zpět na tu správnou stranu...

Otázky:
1.je to jen tím, že jsem obojetný nebo to má reálný základ? ( lepší vyvážení lodě, lze se víc "zabejčit" přetočeným tělem,...)

2. je někdy výhodné dělat sérii přímých záběrů přes ruku? Nemyslím pro změnu směru, ale jako pohon?

3.(doplnění dvojky) Pokud se potřebuju mírně úhlopříčně přesunout v rychlejším proudu, pocitově se mi zdá účinější pádlovat vždy "nad" lodí ( ze strany přitékajícího proudu) a tedy klidně přes ruku. Má to nějaký reálný základ nebo jen můj dojem?

1. nevím
2. ano, určitě, v oblouku směrem z ruky (lepší než široký na své straně).
3. Tak to asi není "rychlejší proud". Rozhodně je lepší mít pádlo dolů.
Pádlo máš po proudu: Na přejezd a točení dolů závěs, na stočení špice nahoru proti proudu širokej. Pádlo máš k proudu: Přejezd a točení dolů přes ruku, stočení špičky nahoru si vzadu hodně naplocho ulomíš. Vše myšleno pro singl, ale záběry jsou stejné jako na deblu - http://www.kanoe.cz/clanky/skola-kanoistiky/rovnovaha/naklony/traverz/traverz.html od 5. fotky

S proudem 2 a 3 nemá nic společnýho, efektivnější je záběr uvnitř oblouku, promítni si to do nájezdu, výjezdu, čeho chceš.

Jestli jsem to dobře pochopil, tak nakonec máme pravdu možná oba.

U tý 3 jsem měl totiž na mysli úhlopříčný přesun, když jedu dolů s proudem (nikoliv špičkou proti) a potřebuju se dostat o pár metrů bokem.

Pokud potřebuju doprava (na ruku) - natočím špičku + C-záběr
Pokud ale potřebuju vlevo - natočím špičku + přes ruku s přitahováním. To je OK?

V obou případech tak mám IMHO pádlo uvnitř (byť nevýrazného) oblouku - a taky nahoře nad lodí, na straně přitékajícího proudu. Vlastně jakoby posouvám bokem celou loď. Je to asi spíš rovná jízda šikmo proudem, než nějaký oblouk.

P.S. používá se při přímé jízdě přes ruku i J-záběr nebo je to už úchylárna? :-)))

Aha, když myslíš po proudu, tak přesně jak píšeš, je to OK.

K zatáčení přes ruku nemá smysl J, točení dosáhneš tím, že odpředu přitahuješ a hlavně zpětným protažením vodou přitahuješ.

TĚŽIŠTĚ LODI A KLEČENÍ

Kde má být těžiště lodi v podélném směru, jakými zásadami se umístění klečení řídí a jak si tedy kvůli tomu klečení nastavit?

Lodě s dírama to mají víceméně daný, ale co my otevřenkáři? Má to být v půlce délky lodi nebo blíž zádi?

Vzhledem k tomu, že se pádluje převážně před tělem a často je potřeba se předklánět ... vychází mi, že by těžiště mělo být nějaký kus za středem lodi blíže k zádi.

Toto bude popsáno v dalším dílu HYDROškoly - rozesazení posádky na C2 (kde má sedět silnější, delší, těžší) a kde má být těžiště na jakou vodu.

Hrubej princip byl popsanej v starý knížce Stavba kanoí a kajaků, kde řešili umístění límců na míru konkrétní posádky.

ZÁVĚS - NÁKLON - STABILITA
( http://kanoe.cz/clanky/skola-kanoistiky/rovnovaha/udrzeni/stability.html )
Citace:
-----------------
* Nestabilitu směrem od pádla vyrovnáte povolením závěsu
* Nestabilitu směrem k pádlu vyrovnáte přitažením, tedy větší intenzitou závěsu.
-----------------

Sice se zdá, že je to přesně naopak, ale funguje to.

Otázky:
1. Jak ale řešit případ, kdy je náklon od začátku nedostatečný (nájezd do proudu,ve válci,...), přitékající voda začne loď převracet k proudu a závěs nelze povolit, protože díky nedost. náklonu vlastně žádný předchozí tah za pádlo nebyl?
Pokud pominu možnost opřít se pádlem o vodu na druhý straně, tak asi jedině naopak přitáhnout, což sice způsobí další náklon lodi k proudu, ale hned následně taky umožní náklon těla po proudu a tedy i srovnání lodě.

2. Čím je způsoben takový ten houpačkový efekt, kdy je loď bokem ve válci, najednou se prudce nakloní k proudu a vše vypadá na jasné cvaknutí. Chvilku balancuje na hraně, pádlo je z vody, ale pak se to jako zázrakem srovná a loď se z toho dostane.Třeba zde:
http://www.youtube.com/watch?v=7wAoGMgTeoo&feature=related
Stalo se mi to už mnohokrát, ale pořádný vysvětlení nemám. Napadá mě snad jen, že tlak vody na zvětšenou plochu lodního boku ji vytlačí z válce dřív než dojde k úplnému převrácení

1. Myslím, že ne - přitažení totiž nezpůsobí náklon těla po proudu, to je základní omyl. Když mám čas si to nachystat, tak tuto situaci řeším výjimečně pádlem naplocho pod vodou - třeba jedu s těžkým háčkem začátečníkem a on se mi nahýbá k proudu a převažuje mě. Jinak je prostě potřeba ty náklony chystat včas.

2. Jasně, je to tak, voda vytlačí loď z válce a přestane tlačit na bok = převracet, protože je to dokopce, tak tam loď spadne znovu. K tomu videu: Přes zavedenou zásadu jít do všeho pádlem napřed, tento typ šlajsny na singlu skáču bokem s pádlem nahoru, umožní to až do poslední chvíle před skokem rovnat si loď mírně špicí napřed a pak dole širokým záběrem srovnat, takže mě válec nechytne.

1. a co teda naopak, v případě převracení lodi k proudu zapáčit ponořeným listem od lodi, opak přitáhnutí. Ale asi na to nebude čas...
2. tohle bokem skáču taky pádlem nahoře. A kdy je to opačně? Když hrozí přepadnutí dopředu? Tedy vysoká šlajsna, šikmá spádovka?

Já už od doby co mě pod vysokým skokem přibil proud vody ke dnu a nešlo z lodi ven radši skáču jen s pádlem po produ . To se mi taky osvědčilo v případě málo vody na přepadu a po zadrhnutí se dá dole vylehnout a tak zvrátit převrácení . Pokud je dole kus pod přepadem válec menší jdu do něj bokem nebo pozadu . Pokud je velkej tak to nejedu vůbec .