19. 4. 2007 - Hydro - Aktuality

vytisknout

AKC Expedice �The Taming of Lion IV�


Pro� pr�v� ka�on Rondu?
Ji� l�ta bl�zn� Markus Schmidt o sjezdu �eky Indus, zejm�na 20km dlouh�ho ka�onu Rondu a takhle my�lenka pohltila i m�. Kdy� se Bernhard Mauracher vr�til z expedice Nanga Parbat 2006 tak po��d dokola vypr�v�l o t�hle ��sti Pakist�nu a neuv��iteln� divok� vod�, kter� tam je. Za�alo tak� �u�k�n�, o p��prav�ch Skota Lindgrena na splut� Rondu, kter� cht�l uskute�nit n�kdy v minulosti. T�m bylo v�e rozhodnuto, jedeme do ka�onu Rondu.

P�ede�l� expedice
V dubnu 2007 cht�j� Olaf Obsommer a Bernhard Mauracher poprv� sjet Rondu na kajac�ch. V�echny p�ede�l� expedice to vzdaly kv�li obrovsk�m mas�m vody. Nikomu se je�t� nikdy kompletn� sjezd nepovedl. Rozhoduj�c� ��st� �eky je 20 km dlouh� ka�on se sp�dem a� 40 promile a s m�sty, kter� neleze nijak p�en�et. �len AKC Markus Schmidt se o sjezd pokusil v roce 1990 s expedic� National Geographic (a s rozpo�tem 1 milion dolar�). Tehdy m�l jeden z nejelp��ch team� na sv�t�. Dave Manby, Mike Hopkinson, Gerry Moffat, Roger Huyton, Markus Schmid, Mike Hewlett a Ross Purdy se pokusili zkrotit Lv� �eku a jejich �sil� se dokonce setkalo s velikou d�vkou �t�st�, ale nakonec je ka�on s v�lci, kter� by spolkly snad i d�m, odradil. O rok pozd�ji se �pan�l Antxon Azra pokusil o tot� se �pan�lsk�m filma�ks�m t�mem, ale vodn� stav t�ikr�t v�t�� ne� v roce 1990 ho donutil vzd�t se. Vjet do vod Rondu za tohoto stavu by byla jasn� sebevra�da. Dal�� t�m tvo�ili Rob Hind a Neil Taylor, kte�� m�li ide�ln� vodn� stav a byli by schopni sjet doposud nepoko�en� �seky �eky, ale nakonec je hlubok� ka�on Rondu tak� donutil se vzd�t.


Jak� jsou hlavn� p�ek�ky ��haj�c� v Rondu?
Nen� mo�n� se pod�vat na dno ka�onu Rondu. Je tak hlubok�, �e se v�s zmocn� pocit, jako by si cht�l Indus ud�lat vlastn� cestu do pekla. Je mo�n� �e nezn�m� pe�eje a slep� m�sta ka�onu budou pro kajak��e znamenat no�n� m�ru. AKC expedice, chce prozkoumat cel� ka�on a zjistit, zda je v�bec mo�no ho cel� splout. Jsou na to vybaveni a� 200m dlouh�mi lany a tajnou Tyrolskou zbran�, Bernhardem Mauracherem, kter� je schopen sl�zt jakoukoliv horu na zemi. C�lem expedice nen� jen poko�it �eku, ale tak� zachytit odvahu jezdc�. M�l by vzniknout film v kvalit� HDV nato�en� dv�ma kamerami a k tomu by se m�ly p�idat n�jak� z�b�ry z kamer um�st�n�ch na lod�ch a helm�ch jezdc�.

T�m
Expedici vede Olaf Obsommer (36) z N�mecka a Bernhard Mauracher (27) z Rakouska. Zbytek t�mu tvo�� Manuel Arnu (36), Peter Fink (33), Dirk Schwarzer (38) a Viktor Klaus (38).
Tito lid� pat�� bezpochyby mezi nejlep�� expedi�n� kajak��i sv�ta a mohli by zkusit jak�koliv prvosjezd kdekoliv na zemi. Jejich expedice do n�sleduj�c�ch zem� zajist� vypov�daj� o jejich kvalit�ch: Papua Nov� Guinea, Malawi, Sibi�, Indie, Namibie, Zambie, Zimbabwe,
Turecko, Alb�nie, �ern� hora, Honduras, ��na, Mongolsko, Rumunsko,
Argentina, Nov� Z�land, Island, P�kist�n, R�union, Norsko, Chile,
Patagonie, Costa Rica, Nikaragua, Britsk� Kolumbie, Alja�ka, Kalifornie atd.


Indus � p�kist�nsk� ��ra �ivota
Indus m� dvojn�sobn� pr�tok ne� Nil a t��n�sobn� ne� Eufrat a Tigris dohromady. Vyt�k� z Velk�ch pl�n� v Tibetu z m�sta zvan�ho Singhi Kabbab, co� lze p�elo�it jako Lv� tlama. Odtud te�e Indus (Lv� �eka) nejprve k v�chodu skrz Himal�je. Meandruje po obrovsk� plo�in� Skardu, pot� se st��� ji�n� k soutoku s �ekou Gilgit a d�le proch�z� horsk�m mas�vem Karakoram. Svoj� d�lkou 3180km je Indus nejdel�� �ekou indick�ho subkontinentu a nejd�le�it�j�� �ekou Pakist�nu. Na�e expedice za�ne ve v��ce 3300 m.n.m. na plo�in� Skardu a skon�� asi o 250 km d�le po proudu pod soutokem s �ekou Gilgit. Mezi t�mito dv�ma body le�� i ka�on Rondu, kter� je nejdel�� pe�ej� Indu a tak� je jedn�m z nejt잚�ch m�st na sv�t�, kter� by mohla j�t na kajaku splout.



P�ed t�m, ne� byla Indie rozd�lena na Indii a P�kist�n byl Indus na druh�m m�st�, hned po Ganze, v ekonomick� a kulturn� d�le�itosti pro tuto zemi. N�zev �eky je odvozen od slova Sindhu, ze kter�ho Per�an� vytvo�ili sv� vlastn� slovo Hindhu. O mnoho let po nich se v �e�tin� vypustila ze slova p�smena H a slovo Indus bylo na sv�t�. Nejprve se pou��valo pro cel� kontinent a nyn� je po n�m nazv�n st�t. U �eky Indus tak� vznikla nejstar�� zn�m� civilizace.



Splouvan� �sek
D�lka: 250km
Obt�nost: WW5 � 6
Pr�tok: 500 � 100 m3/s
Charakter: To nejdivo�ej�� co se d� sjet. Obrovsk� masy vody, ob�� v�lce a vysok� vlny. ��astn�ci expedice budou moci na vlastn� k��i poznat surovou s�lu p��rody.

Kl��ov� ��sti toku:
�sek od Mostu Kachura k za��tku ka�onu Rondu ( 20m vysok� vodop�d, vstup do podzem�)
D�lka: 80km
Trv�n�: 3 dny
Charakter: Klasick�, styl drop and pool. Mix Colorada v Grand ka�onu a St�edn�ho Oetzu. N�zk� teplota vody.

Ka�on Rondu (kl��ov� �sek)
D�lka: 20km
Charakter: Srovnateln� s pe�ej� Inner na �ece Tsangpo. Strm� rokle s leskl�mi hladk�mi st�nami. Silnice tu opou�t� �eku a stoup� do v��ky asi 500 metr� nad n�. �eka se ned� prozkoumat shora. V�e co je zde vid�t a sly�et je �Lv� �ev.� Vodop�dy, kontinu�ln� pe�eje s velik�m sp�dem, m�sta kter� nelze obn�st, to v�e na kajak��e �ek�.

Konec ka�onu � soutoks s Gilgitem
D�lka: 100 km
Charakter: N�zk� st�ny ka�onu. Dlouh� a obt�n� pe�eje, �asto na hranici sj�zdnosti.



Spr�vn� �as pro splut�
Jedinou mo�nost� kdy se lze dostat do ka�onu je na ja�e p�ed oblevou. Po zbytek roku u� Indus stoupne na pr�tok 30 000 m3/s. Na podzim pak za�ne monzun a v�echny p��stupov� cesty jsou a� do jara zavaleny sn�hem. Cel� akce je z�vod s �asem.

Sponzo�i:
Globetrotter: www.globetrotter.de
Adidas: www.adidas.com
Langer: www.kajak.de
Wavesport: www.wavesport.com
Ty Warp: www.tywarp.de

P�eklad: Sn��k
Foto: Big-O a Rob Hind

Autor: -hydro-

Oti�t�no: 19.4.2007 - Hydro