20. 6. 2005 - Hydro - ďż˝eky

vytisknout

�hlava � z�pado�esk� alternativa

TURISTICK� PR�VODCE	HYDRO
�hlava � z�pado�esk� alternativa Z�padn� �echy; d�lka: 93,5 km, obt�nost ZW Dal��m �netradi�n�m� tokem pro ��ely letn� dovolenkov� vody je �hlava, jeden ze �ty� zdroj� vod�cky mnohem zn�m�j�� a nesrovnateln� vyu��van�j�� Berounky. Je to �eka disponuj�c� t�m�� v��m, co m��e na�inec o�ek�vat � najde se tu p�r p�kn�ch pe�ejek, tu a tam i sj�zdn� jez, �eka neprot�k� industri�ln�mi m�sty a v jej�m okol� nen� nouze o turisticky atraktivn� pam�tihodnosti v�eho druhu. Pokud se tedy nestala Mekkou v�ech �ervencov�ch turist�, je to proto, �e k �pln� dokonalosti p�eci jen jedna podstatn� n�le�itost sch�z�. Stejn� jako v�t�ina dal��ch �ek podobn�ch rozm�r� nem� ani �hlava zpravidla v l�t� dost vody. Pokud budete m�t ale �t�st� a zjist�te, �e p�ehrada v N�rsku z jak�hokoliv d�vodu vypou�t�, nev�hejte a vyra�te na �umavu. �hlava m��e nab�dnout jak p��jemn� v�kendov� svezen�, tak i zaj�mav� t�denn� program. Cel� tok od n�rsk� p�ehrady a� do m�sta piva m��� toti� 93,5 kilometru, a pokud jste milovn�ci dlouh�ch denn�ch etap, m��ete samoz�ejm� nav�zat i splouv�n�m Berounky. �eka je dopravn� velmi dob�e dostupn�, a to jak po silnici, tak i pomoc� �eleznice, kter� v dlouh�ch �sec�ch �eku prov�z�. Tradi�n�m m�stem pro zah�jen� plavby je N�rsko (�. km. 88,8, nasednout lze ov�em ji� p��mo pod p�ehradou o p�t kilometr� v��), pro st�edn� �sek Klatovy (�. km. 64,4) a pro spodn� P�e�tice (�. km. 31,3) � v�echny tyto lokality jsou dostupn� i vlakem. S ohledem na dobrou dostupnost lze plavbu skon�it v podstat� kdekoliv. V Plzni � Slovanech �st� �hlava do Radbuzy, ta se pak o dal��ch 4,7 km d�le st�k� se M�� a vznik� Berounka. Jako limit sj�zdnosti cel�ho toku se uv�d� 60 cm na vodo�tu ve �t�novic�ch, respektive 40 cm v N�rsku. Za vod�cky nejatraktivn�j�� b�v� obvykle ozna�ov�n horn� �sek �eky mezi n�rskou p�ehradou a Janovicemi nad �hlavou (�. km 75,9). Zde se tak� na po��tku z��� pravideln� kon� jednodenn� vod�ck� akce, pro ni� je zaji�t�no pou�t�n� vody. Lze ale konstatovat, �e s v�jimkou n�kolika posledn�ch kilometr� si �eka udr�uje pom�rn� stabiln� a velmi p��jemn� charakter. Je dostate�n� �irok�, tak�e nehroz� nafackov�n� od pob�e�n�ch vrbi�ek, a i kdy� si tu a tam zameandruje, je koryto neust�le dostate�n� p�ehledn� a nen� nutno um�rat strachy, jak� �e zrada vybafne ze zat��ky. Ob�as se proud tro�ku zrychl� a objev� se p��jemn�, nez�ludn� pe�ejky � p��kladem mohou b�t t�eba tzv. ��ick� proudy v doln� ��sti toku. Po�et jez� je na �esk� pom�ry standardn�, ocen�n� nicm�n� zasluhuje skute�nost, �e procento sj�zdn�ch je podstatn� vy��� ne� u v�t�iny dal��ch �esk�ch tok�. Jednak se jedn� pom�rn� �asto o klasick� �ikm�ky, kter� lze za dobr�ho vodn�ho stavu bez nesn�z� a v�t��ch �jem na lodic�ch p�ekodrcat, jednak o n�zk� stupn�, kter� j�zdu p��jemn� zpest�� a rovn� neohroz�. N�kter� z nich mohou poskytnout i p��le�itost k lehk�mu pocvi�en�, co� za slunn�ch dn� nepochybn� ocen� zejm�na nesehran� pos�dky a rozhodn� mlad� mu�ov�, tou��c� p�edv�st rozsah sv�ch schopnost� sli�n�m partnerk�m, pop��pad� i jin�m �en�m. Za zm�nku stoj� p�edev��m j�zek pod zbytky Kok��nsk�ho hr�dku (�. km. 51,8), kde se na prav�m b�ehu z�rove� nab�z� velmi p�kn� m�sto k p�esp�n�. A propos t�bo�en�. Stejn� jako jin� vod�cky m�n� vyu��van� toky je i �hlava na ofici�ln� kempy pom�rn� chud�. Jeden najdeme v N�rsku, druh� u Be�ov, mo�n� je i p�esp�n� u lod�nice v P��chovic�ch. Jinak je nutno nocovat, jak se d�. Sp�e ne� lesy je �eka obklopena lukami a poli, hezk� m�sta se v�ak tu a tam p�esto najdou. V�hodou je, �e okoln� obyvatel� nemaj� s vod�ky �patn� zku�enosti, tak�e domluva je zpravidla mo�n�. Tu a tam se najde i zcela odlehl� m�ste�ko jako ji� zm�n�n� louka pod Kok��nem, jde ale sp�e o �estnou v�jimku. �hlava v ��dn�m p��pad� nezklame ani milovn�ky pam�tek. Jedine�n�m skvostem, kter� nesm� b�t v ��dn�m p��pad� pominut, je p�edev��m p�ekr�sn� vodn� hrad �vihov, n�kdej��ch pansk�ch s�del je v�ak kolem �eky rozeseto mnohem v�ce. Nam�tkou lze jmenovat z��ceniny hradu Pajrek, zbytky hr�dk� Janovice nad �hlavou, Komo��n, Kok��nsk� hr�dek a vesnickou z�stavbou pohlcenou tvrz v Dolanech. Z Janovic se lze vypravit i na velmi zachovalou a turisticky atraktivn� hradn� z��ceninu Klenov�. Perlou �esk�ho baroka je m�ste�ko P�e�tice, jemu� v�vod� chr�m Nanebevzet� Panny Marie, postaven� podle Dientzenhoferova n�vrhu; na barokn�m z�mku v nedalek� Doln� Lukavici p�sobil v 18. stolet� jako kapeln�k Josef Haydn. A ve v��tu by bylo mo�no je�t� dlouho pokra�ovat� Ka�dop�dn� je �hlava �ekou, kter� pot�� srdce vod�kovo a na kterou se ka�d�, kdo ji poznal, r�d znovu vr�t�. Text: Marek Star� Tento pr�vodce vy�el v HYDRU 2/2004

Autor: -hydro-

Oti�t�no: 22.3.2004 - Hydro