6. 9. 2004 - Hydro - ďż˝lďż˝nky

vytisknout

R�jem na mo�sk�m kajaku

Z�liv Golfo Dulce je odd�len od pevniny mohutn�m ramenem poloostrova Osa, na kter�m se rozprost�r� jeden z nejrozs�hlej��ch n�rodn�ch park� Kostariky, Parque National de Corcovado. P��mo na b�ez�ch z�livu pak le�� ��st tohoto rozs�hl�ho n�rodn�ho parku naz�van� Piedra Blancas.

Pob�e�� z�livu lemuj� st��dav� p�se�n� pl�e s p�ilehl�m de�tn�m pralesem a rozs�hl� mangrovov� porosty. Mangrovy se nach�z� obvykle v delt�ch bezpo�tu mal�ch tropick�ch �ek. Tyto lokality jsou jako stvo�en� pro pozorov�n� nev�edn� tropick� fl�ry a fauny. Nejn�padn�j��mi p�edstaviteli mangrov� jsou stromy naz�van� ko�enovn�ky, dosahuj�c� a� dvacetimetrov� v��ky. Kmeny strom� podp�r� rozs�hl� syst�m ko�en� propleten�ch i n�kolik metr� nad hladinou mo�e. Sple� ko�en� tak zabezpe�uje strom�m na p�se�n�m podlo�� relativn� stabilitu v m�stech neust�le se st��daj�c�ho cyklu p��livu a odlivu.

V korun�ch strom� je mo�no pozorovat celou �adu mo�sk�ch pt�k�, plaz�, oboj�iveln�k� i savc�. Klasick�mi z�stupci pta�� ��e jsou skupiny elegantn�ch letc� � pelik�ni hn�d�. D�le kormor�n neotropick�, kter�ho lze obvykle spat�it v pozici s rozta�en�mi k��dly, je� su�� na prudk�m slunci. Mezi nejkr�sn�j�� letce pat�� fregatky, pozornosti neuniknou ani n�dhern� vybarven� ibisi nachov� nebo b�l�. Z ko�en� a v�tv� t�sn� nad hladinou vyhl�� svoji ko�ist led���ci i jejich nejv�t�� p��buzn�, led��k obrovsk�. V m�lk�m bahn� se brod� kolp�ci, buka�i a n�kolik druh� volavek. Sv�m charakteristick�m k�ikem se �asto prozrad� i hejna papou�k� Ara Ararauna � ti pat�� k nejv�t��m na sv�t� a jejich kolonie �ij�c� na �zem� n�rodn�ho parku Corcovado pat�� k nejpo�etn�j��m v cel� St�edn� Americe.

Hlubok�m �evem prozrad� svoji p��tomnost i jeden ze �ty� p�edstavitel� opi�� ��e � v�e��an. Daleko �ast�ji je v�ak mo�no spat�it m�n� plach� opi�ky Malpy kapuc�nsk�. Dal��mi p�edstaviteli ��e savc�, kter� je mo�n� pozorovat na pl��ch nebo v korun�ch strom� p�ilehl�ch prales�, jsou nos�l, lenochod, mravene�n�k Tamandua a p�i tro�e �t�st� v delt�ch �ek vid�t i nejv�t�� zdej�� suchozemsk� savec tap�r �abrakov�.

Ani b�hem odlivu nen� obna�en� mo�sk� dno zcela bez �ivota. V bahn� a p�sku se proh�n� spousty krab�, z nich� nejn�padn�j�� jsou krabi poustevn��ci ob�vaj�c� opu�t�n� ulity nebo takzvan� houslov� krabi s jedn�m zakrsl�m a druh�m mohutn� p�erostl�m klepetem. V do�asn� vznikl�ch lagun�ch �asto uv�zne i jedovat� mo�sk� had � vodn�� pruhovan�, kter� na�t�st� nen� p��li� agresivn� a nebezpe�n�. Mezi nejv�t�� plazy �ij�c� v mangrovech pat�� krokod�l americk�, dor�staj�c� zde d�lky ke t�em metr�m.

Jednozna�nou v�hodou putov�n� na mo�sk�m kajaku v tropick�ch oblastech je mo�nost kombinovat p�dlov�n� a pozorov�n� divok� p��rody s p��le�itostn�m �norchlov�n�m. Vody z�livu Golfo Dulce jsou bohat� na �iviny, a proto jsou velk�m l�kadlem pro mno�stv� vodn�ch �ivo�ich�. P�i tro�e �t�st� m��eme na pl��ch pozorovat i mo�sk� �elvy Karety, opravdov�m z�itkem je p�dlov�n� s hejnem delf�n� nebo v p��tomnosti nejv�t��ho �ij�c�ho �raloka � �raloka obrovsk�ho. Nemus�me se ale ob�vat, proto�e tento n�kolikametrov� kolos se �iv� pouze planktonem.

Mo�sk� kajak je mo�n� si zap�j�it ve dvou v�t��ch st�edisc�ch � Puertu Jimen�z nebo Golfitu � a lze na nich absolvovat odpoledn� i n�kolikadenn� putov�n� skute�n�m r�jem. Vzhledem k tomu, �e hladina z�livu Golfo Dulce je v�t�inou poklidn�, m��eme zdej�� putov�n� tropickou p��rodou doporu�it i �pln�m za��te�n�k�m. Zcela jin� podm�nky jsou ale u pob�e�� prot�j�� strany poloostrova Osa. Pob�e�� je zde vystaveno p��mo Tich�mu oce�nu a je neust�le bi�ov�no mocn�mi vlnami. Pro zku�en� kajak��e v�ak mohutn� vlny p�edstavuj� ide�ln� podm�nky pro surfov�n�, j�m� je pob�e�� Kostariky p��mo vyhl�en�.