A) Co to jsou stupně povodňové aktivity (SPA)?
1. SPA – nastává, je to stupeň nazývaný bdělost, smí se při něm jezdit na vodu
2. SPA – vyhlašuje se, je to stupeň nazývaný pohotovost, a nesmí se při něm splouvat úsek vodního toku, pro který je SPA vyhlášen
3. SPA – vyhlašuje se , je to stupeň ohrožení či extrémního ohrožení a nesmí se při něm splouvat úsek vodního toku, pro který je 3.SPA vyhlášen

B) Kde jsou povodňové stupně definovány?
Definuje je zákon 254/2001 sb., § 70.

C) Kdo vyhlašuje povodňové stupně?
- povodňové stupně vyhlašují postupně povodňové orgány počínaje obecní povodňovou komisí (předsedou je starosta dané obce), ta je podřízena povodňové komisi obce s rozšířenou působností, jim je nadřízena krajská povodňová komise, jejímž předsedou je hejtman, a nakonec ústřední povodňová komise (ÚPK), kterou zřizuje vláda, a jejímž předsedou je ministr životního prostředí.
- jak to je mezi nimi? Obecně platí, že rozhodovací pravomoce má povodňová komise ve svém katastru, to znamená obec v obci, kraj v kraji a stát na celém území. Povodňové komise jsou sobě podřízené podle hierarchie území. Zároveň rozhodnutí vyšší komise respektuje to, že když, třeba jako letos, ÚPK vyhlásila plošný stupeň 2. SPA skoro všude, tak respektovala místní vyhlášení vyšších stupňů SPA.
- povodňové komise a jejich povinnosti řeší opět zákon 254/2001 sb, § 77 – 81.

D – Kde je definován zákaz plavby při povodních?
- zákaz plavby vzniká vyhlášením 2. či 3. SPA povodňovými orgány, definuje to vyhláška 241/2002 sb, §4. Tato vyhláška je sice psána jako vyhláška o zákazech plavby plavidel se spalovacími motory, ale podle vyjádření státní plavební správy platí tento paragraf obecně pro všechna plavidla.
- Jak se o vyhlášení dozvíme? Jako základní informace mohou posloužit mapy vodočtů jednotlivých povodí, kde zelená barva značí OK, světle zelená značí 1. SPA, žlutá 2. SPA a červená 3. SPA. Moje doporučení je řídit se těmito barvami, a nečekat zda vyšší povodňový stupeň obec vyhlásí či nikoliv. Je možné se informovat u vedení příslušné obce nebo na jejich webové stránce na úřední desce. Usnesení krajských či celostátní komise se většinou objeví i v tisku. Jinak hledejte opět na jejich webu či úřední desce.

E) Které zákony řídí provoz na vodních tocích?
- vodní zákon číslo 254/2001 sb.

- zákon o vnitrozemské plavbě číslo 114/1995 sb., zejména část IX, přestupky. Tady je jasně definován přestupek řízení lodi pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Podle současného výkladu platí toto v plné míře i pro turistické lodě bez motoru. Vůdcem malého plavidla zde je osoba starší 18 let. Na pokuty je v tomto zákoně sazebník - a v tomto případě to může být až 100000 Kč.

V části II, §3 jsou vodní cesty rozděleny na kategorie vodní cesty významné, využitelné a ostatní. Podle státní plavební správy je rozdíl v možnosti splouvání vodních děl. Na významných cestách není povoleno splouvat vodní díla bez svolení vlastníka, na ostatních pouze na vlastní nebezpečí. Zatím jsem nedohledal předpis, který to určuje. Nicméně správce vodního toku má právo vyhradit kolem vodního díla ochranné pásmo se zákazem vstupu.

- Vyhláška 241/2002 sb. Ministerstva dopravy o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě.
§ 3 – 6 výše citované vyhlášky upravuje rozsah užívání povrchových vod k plavbě (ve smyslu § 7 odst. 5 poslední věta zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon)). Tento rozsah užívání povrchových vod k plavbě se netýká pouze plavidel se spalovacím motorem, ale všech plavidel ve smyslu § 9 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě tedy i kanoí a kajaků!
§ 4 odst. 2 výše citované vyhlášky č. 241/2002 Sb., zcela jednoznačně říká, že "povrchové vody nelze užívat k plavbě po dobu vyhlášeného druhého a třetího stupně povodňové aktivity, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Plavidla se během této povodňové aktivity musí nacházet v chráněných místech a musí být zabezpečena tak, aby nedošlo k jejich uvolnění".
Zvláštním právním předpisem je míněna vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České republiky. Tento předpis upravuje situaci na určitých úsecích vodních cest, kde existuje zákaz plavby všech plavidel již před dosažením určitých vodních stavů na vodočtech, bez ohledu na stupeň povodňové aktivity.

- Řád plavební bezpečnosti 344/1991 sb. řeší podrobněji otázky plavby a bezpečnosti při plavbě.

F) Co to všechno znamená?
Znamená to, že i na vodě se náš život řídí zákony, a to počínaje ústavou, občanským zákoníkem, přes výše uvedené zákony a vyhlášky až po naše svědomí a vědomí. Většina z nás, vodáků, zvýšené průtoky uvítá, protože je konečně na čem jezdit. Ale 2. a 3. SPA je stupeň, kdy je v místě vyhlášení jízda zakázána. Důvodem je ohrožení zdraví nejen nás, ale i případných záchranářů. Prostě je to zbytečný hazard. Navíc tyto úrovně vody již mohou vypláchnout např. septiky, nebo se voda dostane do firem, pracujících s nebezpečnými látkami, spláchne hnojiva z polí, chcípnou v ní zvířata, prostě je to humus, ve kterém se mohou vyskytovat původci závažných onemocnění, nebo dokonce jedy. V korytě řeky se také mohou nečekaně vyskytovat různé předměty, naplaveniny, stromy atd., a to ve velmi rychlém proudu, na který nemusíme být připraveni.

Málo kdo z lidí, kteří se přes zákaz na takovouto vodu vydají, si vyzkoušel plavání v řece za velkého průtoku. Najednou nestačí udělat pár temp, najednou je ke břehu strašně daleko a neznalý, nevybavený člověk má velké problémy. Přitom se to dá vyzkoušet třeba na slalomových kanálech. To už vůbec nemluvím o ovládání lodi - najednou je na všechno strašně málo času. Tady je pak tvrdě potrestána každá chyba, a navíc tím zaměstnáme hasiče, kteří mají při povodních spousty práce na mnoha dalších místech.

Alkohol – kromě toho že je zakázán u vůdce malého plavidla má ještě několik zákeřných vlastností. Zhoršuje rychlost a správnost rozhodování a brání tělu v případě prochladnutí v přirozené reakci. Tělo pod vlivem alkoholu prochladá rychleji, než když je člověk střízlivý. Tělo v případě ztráty tělesné teploty omezí anebo uzavře přívod krve do periferních oblastí a chrání tím životně důležité orgány. Alkohol působí přesně obráceně, žene krev do periferií, a v případě pobytu v chladné vodě se člověk daleko rychleji podchladí.

G) Jízda za prvního SPA. Je povolena, ale rozhodně jí nelze doporučit dovolenkovým vodákům bez zkušeností. Proč?
- řeka vlivem zvednutého průtoku také zvedne svojí vodáckou obtížnost, a to klidně o dva stupně ve škále WW.
- je nutné na ní být perfektně vybaven a oblečen, mít na sobě kvalitní bundu, neopren, hydroboty. Proč? protože už jen převrácení se v horku s rozpáleným holým tělem do vody kolem 15-18°C je pro tělo pořádný šok.
- je nutné mít zkušenosti s ovládáním lodi na divoké vodě, určitě se hodí umět eskymáka, v žádném případě nejezdit sám, ale v partě zkušených vodáků, znalých základů záchrany z vody.
- je nutné mít spolehlivé informace či znalosti o daném úseku řeky, třeba jak rychle se na dané řece v případě bouřky zvedne voda z 1. na 2. SPA. Někde je to otázka ani ne hodiny. Je třeba zvážit i průtok na přítocích a také průtok skrz elektrárny.
- záchranu, plavání a potřebné znalosti je možné získat na různých kurzech vodní záchrany, nebo si je třeba prakticky vyzkoušet na umělých vodních kanálech.

Já jsem byl minulou sobotu po zrušení plošných 2. SPA na Sázavě. Teklo překrásných 50 kyblíků, bylo teplo, všechno se dalo jet a perfektně se dalo trénovat. Zároveň se ale daly vidět věci, nad kterými zůstal rozum stát.
Jako první věc jsem viděl partičku 4 lidí na kajacích. Dva měli helmu a vestu a dva ne. Nedalo mi to a zajel jsem k nim a klidně jsem jim doporučil, že tu helmu a vestu by měli mít na sobě. Proti prásknutí se a proti ráně do hlavy nejsou pojištěni. Něco mi odblekotali, a my jsme odjeli k Brejlovu. Jeli jsme šlajsnou a dole pocvičili, když najednou vidím ty dva borce ve šlajsně opět bez plovačky a helmy. Poslal jsem za nimi parťáka Jirku, protože bych je seřval. Jirkovi odpověděli, že si ty věci vezmou, až bude potřeba. Co dodat.

Druhou věc jsem viděl pod Pěnkavou, kde se práskla deblovka se dvěma dospělými a dvěma prcky. Uprostřed proudu se šprajcli mezi dva kameny. Děcka jsme na kajacích s Jaškem převezli na břeh, poradili jak debl vyprostit a pomohli ho dotlačit ke břehu. Kolem projelo aspoň deset raftů. Nikdo se ani nesnažil nabídnout pomoc.

Třetí zoufalství jsem viděl na Lesní šlajsně. Ačkoliv jsme lidem ukazovali, co mají dělat, tak řada z nich si to namířila na česla náhonu.

Prostě je potřeba si uvědomit před jízdou na takovéhle vodě, zda na to mám a také zda na to mají moji společníci.
Pokud bude povodeň třeba na Labi, tak klidně pojedu na Otavu, ale v případě plošných povodní bych měl zvážit, zda moje chvilka na vodě má větší váhu, nežli třeba to, že se lidi, kterým jde doslova o krk nebo o majetek, a lidi kteří je zachraňují, zbytečně na vodáky nenaštvou a zda to vodákům nezpůsobí následně problém při jakémkoliv jednání se státními úřady. Prostě zda není lepší nabídnout svůj volný čas a ruce na pomoc postiženým. Ale to je každého věc. Možná tady platí, že méně je více.

Připravil: Pavel "Ešus" Šálek z ČSK VT.
Zdroje informací Státní plavební správa a MZE.