Jestli se snad na Okrouhlík vypravíte, zvažte, koho sebou vezmete, riskujete umlácení pádly naplocho od méně otrlých kamarádů. Pokud je mi známo, poprvé a naposledy byl splut 2. ledna 1987 a já byl mezi těmi třemi šťastlivci…

Vody má dostatek výjimečně a krátce a to po opravdu vydatných deštích nebo po prudkém tání sněhu v polohách mezi 400 – 600 m n. m. Nasedáme u mostu mezi Licibořicemi a Smrkovým Týncem. Když už jste tady, nenechte se odradit šířkou pouhých 2 až 3 metry, asi po 300 metrech zprava přiteče Licibořický potok, koryto je hned o metr, dva širší a vody je skoro dvojnásobek.

Těsně pod soutokem je nízká lávka na příjezdu k chatě. Doprovod se s vámi může vydat po lesní cestě sledující horní polovinu toku pěšky nebo na horském kole úzkým údolím. Úzké kamenité koryto tvořící lehké peřeje se kroutí v lese, narovná se u dalších dvou chat patřících slatiňanským skautům, kde dejme pozor na mostek. Bývají tu i stupínky narovnané z kamení, ovšem válec tu nečekejme.

Po dalších 250 m podjíždíme další mostek. Po celém toku hrozí zátarasy z padlých nebo naplavených stromů čí větví. Spád celého toku se podle mapy pohybuje mezi 10 – 15 ‰ a obtížnost mezi WW I–II. Po splutí dalšího 1,5 km zbystříme u dvou mostků následujících 200 m za sebou, podle stavu koryta, které se může měnit náplavy, pod nimi nemusí být dost místa.

Po kilometru podplouváme další, tentokrát už vyšší mostek, vpravo je samota Kochánovice. Těsně za ní Okrouhlík zleva přibírá další přítok a charakter se mění, údolí se rozšiřuje a potok vtéká mezi louky. Přejíždíme stupeň napájející rybník na levém břehu pod mostem.

Jestli se snad někomu plavba nelíbila, je pro slabší kusy pravý čas skončit u mostu mezi Slatiňany (Škrovád) a Trpišovem. Tady končí i lesní cesta. Máme za sebou rovné 4 kilometry.

My se ale nenecháme odradit. Koryto se zužuje na 2 – 4 metry a keře či větve ze stromů sahající až na hladinu místy vytváří různě průjezdné překážky. My jsme tenkrát dokonce i několikrát použili pilku. Následující 2 kilometry k ústí poplujeme pomaleji. Zdržet nás může i ohrada pastviny. Spád se sníží a peřeje jsou tu jen výjimečně. Zprava za chvíli přitéká Slavický potok a o kus dál podplouváme mostek ve Svídnici, chalupy vesnice je na pravém břehu.

Čeká nás poslední kilák. Dál je i několik nízkých lávek a před rybníkem další stupínek. Za poslední ocelovou lávkou jsme už na soutoku s Chrudimkou na jejím 28,6 ř. km, tři sta metrů proti proudu je most mezi Svídnicí a Lukavicí. Pokud má Chrudimka málo vody, přeplujeme k pravému břehu, kde končí úzká asfaltka vedoucí od mostu, v opačném případě máme před sebou asi 3 km do Slatiňan k jezu u stadionu. Je to pěkná WW I–II.

Když mě na Okrouhlík vezmete sebou, převezu vám auto, podruhé už ho snad jet ani nemusím…

Upozornění autora:

►Na spodním úseku se mi nepodařilo vše projít!

►Splouvání neznámých potoků je návykové!

Celý úsek Okrouhlického potoka si můžete prohlédnout na mapě.