„Původně jsme chtěli uspořádat pro děti akci Vodníci z Posázaví, na jezech měli sedět vodníci a děti by u nich plnily různé úkoly. Pak se v dubnu objevil spontánní nápad připomenout sázavské voraře. Teprve s blížícím se letním termínem nám ale došlo, jaký závazek jsme si na sebe vzali. Nikdo s tím neměl žádnou zkušenost,“ řekla jedna z organizátorek Markéta Pazderová.

Miniaturní vor ze smrkových klád nakonec vyrobili podle návodu na internetu a inspiraci našli i ve starých knihách. K údivu všech bylo plavidlo plně funkční. Vyzkoušeli si to děti i dospělí, kteří se nebáli na replice prámu přejet Sázavu. „Ač byla akce určena hlavně dětem, první, kdo si to šel vyzkoušet, byl dospělý. Největší úspěch mělo samotné spouštění plavidla na vodu. Lidé nás sledovali z nedalekého mostu i ze břehu,“ popsala Markéta Pazderová.

Akce Voraři v Posázaví byla nejen příležitostí ke vzpomínce na jedno téměř zapomenuté řemeslo. Organizátoři její účastníky seznámili také s pravidly bezpečného a slušného chování na řece.

Skutečnost, že vor funguje, povzbudila nadšence ze společnosti Bisport natolik, že chtějí v akci pokračovat příští rok. Chtěli by navíc plavidlo rozšířit. A pokud bude počasí přát a vody v Sázavě bude víc než letos, plánují s pltí vyrazit po proudu řeky až k Brejlovu.

Po řece Sázavě se v minulosti vory plavily v úseku dlouhém přes 140 kilometrů, a to od Světlé nad Sázavou až po soutok s Vltavou u Davle. Život sázavských vorařů a jejich rodin na přelomu 19. a 20. století, jejich radosti, strasti, lásky i nenávisti barvitě vylíčil Jan Morávek v románu Plavci na Sázavě. Atmosféru zašlé slávy tohoto chlapského řemesla popisuje i film pro pamětníky Plavecký mariáš s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli.

Tisková zpráva Posazavi.com
text: Jaroslava Tůmová