Jízda ve vlnách

Jízda ve vlnách se vám bude líbit a taky se jí určitě budete často věnovat. Je pár věcí, které vám usnadní život. Při jízdě ve vlnách bychom vždy měli být rychlejší než voda, protože jinak je kajak velmi těžko ovladatelný. Nejúčinnější způsob jízdy je, když záběry zasazujeme až za vrcholem vln (zabíráme„z vlny“). Snažte se nepoužívat kontrazáběry, protože by vás to zbytečně brzdilo. Vždy je lepší určovat směr pomocí přitažení nebo odhozu, přesně jak jsme si popisovali na začátku našeho seriálu (v 1. a 2. dílu). Špičku lodi je nutné mít vždy po proudu. Točení lodi je nejsnazší na vrcholu vlny. Používáme k tomu opět přitažení špičky, závěs anebo široký záběr od špičky. Ve velkých vlnách s čepicí na vodnatých řekách je dobré nenajíždět na vlnu středem, protože čepice by nás mohla zabrzdit a čekal by nás nechtěný surfing pozadu, ale zešikma, tzv. po rameni vlny.

Boof neboli naskakovací záběr

Boofování je technika, která nám pomáhá udržet špičku kajaku nad hladinou a zabrání lodi v zapichování se do válců či vývařišť pod stupni. Boof spočívá v přizvednutí špičky kajaku silným záběrem tak, abychom loď posadili nad válec a ta jej krásně přejela. Záběr, kterým boofujeme, je ten nejdůležitější. Zasazujeme jej co nejvíce u špičky kajaku a na hraně překážky. Současně se záběrem zatlačíme koleny do opěrek lodi, jako bychom chtěli kolena přitáhnout k bradě. Načasování je klíčovým prvkem a chvíli to potrvá, než budete schopni to správně odhadnout. Na začátek vám určitě pomůže počkat až na ten úplně poslední okamžik, než se zřítíte z hrany dolů. Boofovací záběr nikdy neprotahujeme za tělo, protože bychom pak zůstali v záklonu. Společně se záklonem bychom dále neměli zvedat pádlo nad hlavu. Obě možnosti by nám v lepším případě způsobily jen komplikace při dopadu, v horším třeba i úraz zad nebo ramene. Těžiště by mělo být při dopadu na středu kajaku. To znamená, že se nikam nevykláníme. Úhel, pod kterým přistaneme, můžeme regulovat, ale chce to cvik, protože se jedná o pokročilejší techniku.

Jakmile správně boofneme, jdeme do předklonu, abychom zabránili natažení lodi zpět do vývařiště či válce. Samozřejmě musíme hned pokračovat v pádlování kupředu, abychom opustili rizikové místo na pěně válce. Není asi nutné zdůrazňovat, že z čím větší výšky skočíme naplacato, tím větší rána to je. Proto neboofujeme vysoké stupně a vodopády s nepropěněným dopadem, snadno bychom si mohli ublížit.

Klíčová místa: poslední záběr, předklon při dopadu, rychlost.
Chyby: špatné načasovaní záběru, záklon při dopadu, špatná poloha těžiště při doskoku, která vede ke zvrhnutí.
Tipy: K boofu použijte hranu kamene, který tvoří stupeň, jako odrazovou rampu. Zkuste si boofovat každou vlnku či válec, který potkáte.

Průjezd válcem

Co se stane, když neboofnu a válec nepřeskočím? Nebo co dělat v případě, že to nejde? Přímou jízdou se rozjedeme kolmo na rozhraní mezi bílou a zelenou vodu. Těsně předtím, než tam dojedeme, dáme zesílený záběr od špičky a jdeme do předklonu. Pokud se jedná o opravdu velký/vysoký válec, složíme pádlo podél lodi, abychom co nejvíce zmenšili naši plochu. Předklon nám posune těžiště do přední části lodě a zároveň velmi sníží odpor plochy těla vůči vodě. Tím bychom měli zabránit zpětnému natažení do válce nebo přepadnutí přes záď kajaku. Jestliže jsme projeli, je ještě potřeba vypádlovat z oblasti, odkud se voda vrací. Opět zvolíme obyčejnou přímou jízdu. Rozhodně si budeme muset máknout.

Klíčová místa: poslední záběr, předklon při průjezdu, poloha pádla, rychlost.
Chyby: nevhodný úhel nájezdu, záklon a špatná poloha těžiště při průjezdu, která vede ke zpětnému natažení do válce, poloha pádla, která může vést ke ztrátě rychlosti.

Taktika jízdy ve skupině a záchrana

Ideální skupina na divokou řeku je čtyř až pětičlenná. Je to dostatečné množství lidí pro zajištění bezpečnosti a postavení efektivní záchrany, pokud narazíme na obtížná místa. V takto početné skupině bychom se měli bez problémů poskládat do vracáků, aniž bychom si navzájem překáželi. Zároveň máme přehled o celé skupině i v členitém terénu.

Důležitým pravidlem je, že první a poslední jezdec by měli být nejzkušenější z celé skupiny. První vybírá cestu a volí bezpečná místa pro zastavení. Poslední jezdec hlídá skupinu, aby nikdo nezůstal pozadu. Nejslabší článek týmu by měl jet uprostřed skupiny. Další informace o jízdě ve skupině a o záchraně se dozvíte v Kajmanově článku na str. 54 - 55 a samozřejmě se je můžete dozvědět i ve výukovém filmu Na kajaku bezpečně a lehce.

Vybavení

Nebudeme připomínat, že každý jezdec musí mít helmu, vestu a oblečení odpovídající vybranému úseku a roční době. Co však vzít s sebou do kajaku? Každá loď by měla být zajištěná proti potopení pomocí nafukovacích vaků ve špici i zádi. Dále je třeba mít vždy po ruce házecí pytlík s karabinou a nůž. Plochá smyce s karabinou může pomoci při přenášení, ale i v situacích, kdy je házečka příliš dlouhá. Dále je dobré mít s sebou dva prusíky, kladku a dvě další karabiny. Rozhodně bychom neměli zapomenout na mobilní telefon, který někdy může zachránit krizovou situaci na odlehlém místě. Náhradní skládací pádlo se opravdu hodí (jedno až dvě na skupinu bohatě vystačí). Každý by měl mít s sebou lékárničku, která je základně vybavena. Neměli bychom zapomenout na specifické zdravotní problémy, kterými někdo z nás může trpět; podle toho bychom lékárničku měli adekvátně doplnit.

Ke každé oblasti zmíněné v posledním dílu našeho seriálu by se daly popsat celé stohy papíru. My jsme zvolili velmi minimalistickou metodu, protože řada informací, pohybů a dovedností přijde až se získanými zkušenostmi. Doufáme, že seriál Na kajaku lehce a bezpečně vám byl přínosem a věříme, že i pro vás se pádlování stane něčím víc než jen sportem.

Placená inzerce:
Nafukovací kanoe přímo od firmy Gumotex.