Před sto čtyřiceti lety, 25. května 1872, se po vydatných deštích rozvodnily vodní toky. Ovšem poblíž Střely, na Mladotickém potoce, se protrhla hráz místního rybníka. Byl poměrně velký, stohektarový, zbytky hráze nejdete ještě dnes nedaleko železniční trati v údolí potoka mezi zastávkami Horní Hradiště a Mladotice – zastávka. Voda rybníka sahala až k samotné obci Mladotice.

Jako první větší stavení byl Podhrázský mlýn. Z původních mlýnů, jak to bývá i na jiných potocích a řekách, se i zde na Střele mnoho nedochovalo. Tento přežil do dnešních dnů, neboť byl přebudován na pilu. Vlna mlýn tehdy smetla a pokračovala údolím.

U plaského kláštera je sice Velká louka, kde se údolí hodně rozšíří. Ale i to bylo pro vodní splachovadlo málo. Původní nivní les byl dávno vykácen za účelem získání pastvin a luk. Klášter i okolní budovy byly již ve vlastnictví Metternichů, kteří samozřejmě nenechali majetky ležet ladem. Velká voda jim tedy sebrala klády a prkna na pile. A tím se z rozvodněné řeky stal zabiják, který užil klád jako beranidla proti mostu a stavením v Nebřežinech.

Dnes jsou Nebřežiny „nevýznamnou“ obcí, ale ještě na začátku 19. století tudy vedla hlavní cesta z Plzně do Žatce. Dokonce zdejší lidé byly důležitými dodavateli služeb plasskému klášteru, který neměl těsně kolem sebe další osídlení. S průmyslovou revolucí 18. – 19. století se role vyměnily. Až někdy přes Plasy půjdete, podívejte se okolo. Kromě kláštera – konventu a jeho hospodářských budov tu nic historického není. Městečko vyrostlo až mnohem později.

Ve strání nad obcí se tehdy budovala železniční trať z Plzně do Žatce. A v Nebřežinech tehdy nocovali i dělníci ze stavby. Takže počet obětí stoupl o dalších 48 osob.

Květnová průtrž mračen v roce 1872 „odměnila“ tedy chyby v hospodaření a zásazích do krajiny. Zmíněná železniční trať mezi Mladoticemi a Žihlí měla původně jinou trasu. Terénní úpravy a zářezy do svahů se tehdy vymstily. O sedm kilometrů výše je dnes na Mladotickém potoce naopak jiné jezero (Odlezelské), které vzniklo přehrazením údolí náhlým sesuvem půdy den po povodňové vlně.

text a foto: Jaromír „Partigo" Loskot