Když jsem šel ve čtvrtek do práce dostalo se mi na mysl i to, jak se vlastně těším na sobotní ježdění na Trnávce a nejrůznějšími myšlenkovými pochody mě napadlo, proč zkusmo neuspořádat takový sobotní odpolední kayakcross jen tak. Bez povolení, bez vyklizené trati, prostě illegal. Zavolal jsem Vorymu a ten byl jak jinak než pro. Během pár minut jsem vytvořil kvalitní plakát, který měl přitáhnout co nejvíce zájemců a čekal jsem co se bude dít.

Do pátečního večera se přihlásilo bezmála dvacet lidí, dva dokonce telefonicky. Takový úspěch jsme nečekali. Navíc se dalo očekávat, že další zájemci přibudou ještě na místě. V pátek večer okolo půlnoci jsme s Vorym začali vymýšlet jak to vlastně zorganizujeme. Voda nám poteče. Závodníci budou mít startovní čísla, která dostanou ráno při zaplacení za ježdění, tak akorát stačí vylosovat je do rozjížděk a postavit někoho na start a do cíle. To bude pohoda. Vory ještě přes noc vyrobil epesní samolepky, aby si ze závodu každý odnesl nějakou památku za svoje startovné 20 Kč. Kategorie byla vyhlášena jen jedna a sice kdokoliv, kdo sjede kanál na Trnávce na čemkoliv. Jediné umístění, které má hodnotu je první místo. Vítěz bere všechny peníze, které se vybraly na startovném. Ostatní jsou jen banda ztracených existencí.

V sobotu po dopoledních jízdách se nám startovní listina začala plnit a konečný počet účastníků byl 32. To je skoro jako před týdnem na Kamenici. Neuvěřitelné. Dokonce nám jeden z účastníků věnoval perfektní pohár pro vítěze (díky Francesco, dalo to předávání cen závodního ducha). Takže více než slibný rozjezd. Trať jsme zvolili přes celý kanál, kdy v půlce bude jedna protivoda, ať se závodníci udrží trochu v kontaktu a není to jen sprint korytem. Cíl pěkně až dole pod tím obr skokem se strašným vývařištěm, kde každoročně zaplave horda lidí.

Po výkladu trati a vylosování rozjížděk už nám pustili vodu tak hurá na trať. Systém byl zvolen klasický - rozjížďky po čtyřech, první dva jdou dál, ostatní jdou domů. Krom jednoho zaseknutí vše běželo jako na drátkách až se ve velkém finále ocitli Vojta Hejtmánek, Kopeček, Viki Legat a Robot. Krom Robota (který se nakonec taky nechal umluvit) všichni souhlasili, že finále se pojede bez pádel a tak nastala pořádná mela. Kdo mohl dělal podél trati záchranu a kdo viděl čtyři statečné jak se řítí korytem utíkal podél nich, protože všichni byli zvědaví na ty jatka v posledním skoku. To jsem ještě ve finále kayakcrossu neviděl. 4 závodníci si to rozdávaj o titul a podél nich běží dav fandících lidí.

Masakr v cíli se nakonec nekonal a pro titul šampiona v prvním ročníku závodu Trnávka Illegal Race si dokačenkoval Vojta Hejtmánek. Na druhém místě dojel do cíle Kopeček a třetí Viki Legat. Ale jak bylo řečeno výše - v tomhle závodě se bere jenom ta zlatá pozice. Takže sláva vítězi, čest poraženým. A vy kdo ste letos na Trnávce nebyli, koukejte se dostavit na příští ročník. Trnávka Illegal Race rozhodně neřekl poslední slovo.

Za fotky děkuji Káče Barešové, Čeňkovi Pekárkovi a Martině Kutové.