Rio Futaleufu je jedna z nejznámějších velkých řek na světě a skoro 50km azurově modrých peřejí jí dělají také jednu z nejlepších. K tomu v okolí patagonská divočina, mate a chilské víno.

Letošní Futafest se uskutečnil první víkend v srpnu a navzdory deštivému patagonskému počasí se sešel rekordní počet účastníků. Závody se konaly od čtvrtka a je třeba dát kredit organizátorům, kteří se snažili seč mohli zorganizovat skoro nezorganizovatelný dav kajakářů z latinské ameriky a světa.

První část závodu se jela na na peřejích Toro a Mundaca přímo pod kempem Cara Del Indio. Vše rovnou ve čtyřech kategoriich. Short Boat (playboat), Creek Boat, Long Boat (zde jsem poprvé viděl legendární Noah/ Dagger AQII) a rafty. Já měl na Futa jen svého Raptora a tak jsem spadal do kategorie Creek Boat. Ve sprint boatercrossu se mi zadařilo na třetí místo a ve slalom boatercrossu jsem nakonec po chybě ve finále dojel čtvrtý.

Večer se koná decentní večírek a na druhý den je hlavní závod. Masový start Puente al Puente ( od mostu k mostu), osm kilometrů nepřetržité vodnatky obtížnosti 3+ a 4. Puente al puente je snad jeden z nejznámějších raftovacích úseků na světě. Něco jako Sjoa playrun na steroidech. Velké vlny, válce a spousta vody. Startuje se zase ve čtyřech kategoriích a to masovým startem na pláži. Doběh k lodím, nasednutí a pak kolem 25 minut nepřetžitého pádlování do cíle nad Puente Futaleufu. Trochu se mi nedaří start a tak nakonec vyrážím až ke konci startovního pole. Nicméně cestou se mi daří většinu dojet a tak nakonec končím na čtvrtém místě za lokálníma hvězdama bratříma Astorgama a Momo Castillem.

Na večer připadá velká párty v kempu, opékání ovcí a vepříků a samozřejmě chilské víno a pisco. V sobotu je už jen freestyle na peřeji Magic Carpet a večerní velké asado (opékaní ovcí), vyhlášení výsledku v místním “kulturáku” a party až do ranních hodin. Letošní Futafest byl opravdu parádní a já doufám, že se mi podaří se zůčastnit i nějakého z příštích.