Loučka
Strážek – Tišnov.................................31 km WW II (ZW C)
Sjízdné za tání a po deštích.

Najdou se i tací, kteří začátek Loučky kladou do Bobrové, na soutok s Olešínkou, nebo do Strážku. Starší prameny uvádějí pravopis Bobrovka. Zmatek panuje i v informacích o řece samotné. Že nemá smysl popisovat lávky, které voda neustále bere, je pochopitelné. Že se jez s datem výroby 1987 ještě nestihl dostat do kilometráží, je snad jakýsi vodácký folklor. S časem se mění i limity pro sjízdnost či hodnocení obtížnosti. Na jednom se však všichni shodnou: je to nádherná říčka a nejkrásnější úsek je pod Strážkem.

Pro sjízdnost od ústí Olešínky se uvádí minimum 130 cm v Dolních Loučkách. Za tohoto stavu sice lze prodrncat, ale pro rozbitné lodě to chce o 10 cm více. Příznivý stav bývá za tání a po deštích. Po zimě mohou sjízdnost omezit ledy – situaci je možné zjistit na Povodí Moravy.

Po nástupu ve Strážku přijdou pochybnosti, jestli je klasifikace WW II správná. I první stupínek je jen lehounké zhoupnutí. Následující ostré meandry ale rychle přezkouší jistotu v ovládání lodi a po dvou kilometrech je zřícenina Mitrov znamením blížících se peřejí. Řeka dokazuje, že výškový rozdíl 170 m k ústí sklesat musí. Voda se valí přes kamenné prahy kolem kopce až k rekreačnímu středisku Podmitrov, kde se zklidní.

Stejné je to s celým tokem. Kratší či delší úseky WW I-, někdy i volej nad jezem, se střídají s obtížnými meandry ženoucími pod břeh a peřejemi na hranici sjízdnosti pro otevřenku. U Habří se krajina trochu otevírá, jen aby pak řeka mohla vstoupit do hlubokého zalesněného údolí. Na ř. km 18,3 vlevo ústí Trenkova rokle, oblíbené brňácké poutní místo, vhodné k odpočinku či přenocování. V první polovině 18. století se tu údajně skrýval František baron Trenk, velitel sboru pandurů.

Zanedlouho je na kopci napravo vidět zřícenina Víckov. Přichází volej nad pobořeným jezem, kde nájezd do průrvy komplikují zábrany před náhonem (za VV se tvoří výživný válec, nutno přenést raději velkým obloukem vpravo). Následují čtyři kilometry pohoupání se dvěma stupni, za nižšího stavu přenášecími. Řeka míjí neviditelné zříceniny Košíkov vlevo a Rysov vpravo. Rysov zcela zanikl, ale na Košíkov je možné vyrazit po značce ze Skryjí. Na konci vísky vlevo je příležitostná občerstvovna.

Pod obcí Boudy čeká kromě prahu s balvany i past na vodáky: lávka ze dvou ocelových lan k osadě Okawango City. Spodní lano je nebezpečně nízko a není moc vidět. Před následujícím sjízdným jezem se krajina už úplně otevírá.

Za mostem v Újezdu u Tišnova prakticky bez vzdutí čeká jez prozměnu nesjízdný, s kamenným záhozem. Další tok je brzděn druhým takovým a dvěma nízkými stupni s nehezkými vývařišti.

V Loučkách je konečně první hospoda, a ne jedna. Zprava přitéká Libochůvka a řeka se rozlévá do šíře. Před koncem vsi je východisko na zříceninu Loučky a po 50 m udávaný vodočet, vše vlevo. Následuje rozpadlý jez; při zastavování vlevo nad jezem je třeba přistát včas u břehu, ne až na jezu, ve spádové desce je totiž díra tvořící sifon. Jez stojí za prohlídku kvůli drátům z konstrukce a nájezdu do peřeje, která se táhne pod železniční most. Ten je zajímavou technickou památkou.

Řeka svižně proudí posledním údolím až k šikmému jezu u kamenolomu, který za MV-SV přímo vybízí jet z voleje; stačí zkontrolovat, že dole není překážka (strom), a pak se nechat zprava vyhodit do poslední peřeje WW II(+). Za VV raději včas přistát a přenést vlevo, válec sice táhne k pravé straně a tam vyhazuje, ale průjezd pračkou neradno riskovat. Pod kamenolomem přichází zklidnění, voda se rozlévá do široké navigace a jen mírně načechraná spěje k ústí do Svratky v Předklášteří.

Pro motorizované je výhodnější skončit u silničního mostu před soutokem. Po Svratce můžeme pokračovat k mostu v Tišnově na ř. km 76,7 a vrátit se k nádraží vlevo, ale jez na ř. km 78,4 se obtížně přenáší a ne vždy se dá sjet. Doprava hromadnými prostředky je problematická. Vlakem by na popisovaný úsek mohli masochisté vyrazit pěšky ze stanice Rožná. Na spodním toku jsou v dosahu Újezd u Tišnova, Dolní Loučky a Tišnov. Autobus do Strážku jezdí, ale spojů je málo. Skončit lze na autobusu ze Skryjí přes Loučky do Tišnova. Silnice řeku nesleduje, ale není problém k ní dojet téměř kdekoliv, jen je třeba nenechat se zmást mapou, cesty často končí vysoko nad řekou.

Loučka není pro nezkušené vodáky; znalost zastavení v proudu je základní podmínkou kvůli nízkým lávkám a stromům. Koryto je vhodné pro všechny typy lodí. Otevřenky mohou mít na čtyřech či pěti místech problémy, ale dá se to ošidit. Splutí trvá asi šest hodin.

foto: Jan Kubíček

Průvodce byl otištěn HYDROmagazínu 4/2007.