Chrudimka
Trhová Kamenice (Horní Bradlo) – vzdutí VD Seč...........................19 km ZW – WW I
Vodočet: Přemilov, min. 93 (4 m3/s), SPA 140 cm.
Chrudim Park Na Střelnici – ústí do Labe......................................19 km ZW
Vodočet: Svídnice, min. 25 (1,0 m3/s), SPA 104 cm.

Řeka zpočátku mírně plyne otevřeným údolím převážně na západ či severozápad a míjí několik vesnic a samot. Občas meandruje a v zatáčkách musíme dát pozor na větve nízko nad vodou. Dalším nebezpečím může být padlý strom, ale pokud nejedeme za vysokého vodního stavu, je na vše dost času. Jezy jsou většinou šikmé, dají se lehce obnést, eventuálně podle stavu vody po prohlédnutí splout. Levý břeh je většinou zalesněný.

Ve vesnici Horní Bradlo si můžeme naplánovat pauzu na oběd v místní osvěžovně. Asi po kilometru je poslední vysoký jez. Dál se údolí, zde už zalesněné, poněkud prohlubuje a svírá. Chrudimka pospíchá drobnými peřejkami, snadno překonatelnými i pro otevřené lodě. Nejprve nás čeká nízký stupeň s hlášeným vodočtem (Přemilov) a pak se už blížíme k bývalému mlýnu Na Pilce, kde je poslední stupeň, pod kterým se tvoří váleček, takže jej prohlédneme nebo přeneseme po levém břehu.

Zbývají poslední necelé 2 km tekoucí vody a poté musíme zdolat asi 1 km klidné hladiny Sečské přehrady. Plavbu můžeme ukončit na levém břehu v Dolní Vsi u Hoješína. Přehradní jezero je dlouhé celkem asi 5 km a plavba po něm je možná. V létě nás mohou zlákat ke koupání jeho písčité pláže. Celý popisovaný úsek se nachází v CHKO Železné Hory, a tak je na místě ohleduplnost vůči přírodě. Na ostrov, který se na přehradě nachází, je zákaz vystupování, je na něm zřízena přírodní rezervace.

Dolní úsek Chrudimky sjízdný pro „otevřenky“ začíná v Chrudimi v parku Na Střelnici, kde tradičně na začátku dubna pardubičtí vodáci pořádají Odemykání Chrudimky. Čeká nás klidná voda, řeka tu protéká nížinnou zemědělskou krajinou, místy oživenou remízky, a míří převážně k severu. Jezy tu jsou kromě několika nízkých stupínků nesjízdné a musíme je přenést (celkem 5x). I v parném létě je průtok nadlepšován kaskádou přehrad na středním toku, a proto je tu řeka sjízdná téměř vždy. Za vesnicí Tuněchody řeka meandruje a břehy jsou zarostlé vrbičkami, které zejména za vyšší vody ztěžují plavbu. Asi 6 km po startu Chrudimka přibírá pravostranný přítok, Novohradku.

Asi 2 km pod soutokem se řeka rozšiřuje a poněkud rovná. U loděnice KVT Pardubice je provalený jez, jehož zbytky jsou snadno sjízdné. To je v tomto krajském městě překvapivě jediná umělá překážka a po dvou kilometrech jsme na soutoku s Labem, kde hned končíme na levém břehu, neboť následuje vysoký, absolutně nesjízdný jez.

Doprava je nejvýhodnější po silnici, na spodním úseku můžeme uvažovat o dopravě řidiče zpět na start autobusem i vlakem, při Odemykání Chrudimky doporučuju využít nabídku pořadatele na přepravu z loděnice až na místo zahájení.

Turistické a historické zajímavosti nalezneme nedaleko Trhové Kamenice (Veselý Kopec – skanzen lidové architektury a řemesel Vysočina), u Seče (zříceniny hradů Oheb a Vildštejn, původní a dodnes funkční dřevěný přivaděč vody na elektrárnu), v Chrudimi (historické centrum, muzeum loutkářských kultur) a v Pardubicích (historické centrum s městskou památkovou rezervací, zámek, Východočeské muzeum).

Splutí horní Chrudimky můžeme spojit s výletem do pralesa Polom (fragment jedlobučiny) u Horního Bradla či vystoupit na nejvyšší vrcholy Železných hor Spálava (663 m. n. m.) a Vestec (668 m. n. m.) s dalekou vyhlídkou.

Nejen geology bude zajímat, že popisovaná řeka u dnešní Seče tekla původně dál na severozápad a ústila do Doubravy. Před miliony let (v třetihorách), pravděpodobně změnou srážkových poměrů a zvýšením průtoku i erozní činnosti potoka v dnešním údolí Chrudimky, došlo zpětnou erozí ke vzniku tzv. náčepního lokte a k odklonění toku řeky do nám už známého směru, na severovýchod. Podobné „říční pirátství“ odklonilo v minulosti například i Vltavu u Rožmberka či Střelu u Lubence.

Trasu splutí si můžete prohédnout na mapě:

Tento průvodce je aktualizovaný. Původní verze byla uvedená v magazínu Hydro v 6. čísle 2006.