Když opomeneme neopomenutelnou a neviditelnou, přibližně 10 měsíců trvající přípravu, začalo se s tou viditelnou v podstatě opravdu pár dní před samotným závodem. Dorazila potisknutá trička, přivezly se TOITOIky, obdrželi jsme bannery od sponzorů akce. Voda nakonec navzdory očekávání tekla ve své plné síle už od pondělí a hned od počátku týdne se začali sjíždět závodníci ze širokého okolí. Tradičně prvním neplzeňákem, který otestoval spot těsně před závody, byl Bartoš.

Čím více se akce blížila, tím rychleji se zaplňovala místa na parkovišti a přibývalo stanů na ostrově Kalikovského mlýna. Novinkou, kterou jsme si jakožto pořadatelé dovolili, byla registrace již ve večerních pátečních hodinách. Každému přihlášenému náleželo parádní tričko, modré nebo červené barvy, a dvě poukázky na sobotní drink a oběd. Ukončením registrace se uvolnilo místo pro aparaturu legendární plzeňské punkové kapely Visací zámek REVIVAL, která po několika letech oprášila nástroje a na zahrádce u playspotu předvedla super představení trvající dost dlouho na to, aby se všichni vyskákali, vykřičeli a luxusně pobavili. Při požadování přídavku sice oznámili, že už nic jiného neumí, ale velmi rychle to napravili obrovskou opakovačkou toho, co opravdu umí. Po koncertě večírek radostně pokračoval, takže ještěže se skoro všichni zaregistrovali v pátek.

V sobotu ráno dorazilo posledních pár rodeistů. Závodníci byli samozřejmě především Češi, přijela ale i skupinka známých Slováků a také několik Němců a Rakušáků. O Bartošovi, který je z Polska, už zmínka byla. Nakonec se přihlásilo téměř 70 závodníků, což (jestli mě paměť nešálí) české rodeové závody dlouho nezažily. Program je téměř na minutu dodržen a nic nebrání vypuknutí kvalifikačních jízd. Jako první se o finále popere kategorie youngstrů, což jsou začátečníci, kteří mají již druhým rokem svou vlastní kategorii, ve které soupeří se sobě rovnými. Počítají se jim například samotné nájezdy do playspotu, eskymák ve válci a takový obyčejný spin zde má obrovský úspěch. Při kvalifikačních jízdách youngstrů bylo na první pohled vidět obrovské zlepšení, takže nutno dodat, že tato kategorie v následujícím roce pravděpodobně přijde o ty, u kterých je ono zlepšení největší. Po začátečnické kategorii se představili mladí kluci do 18-ti let – junioři. Po kratší odmlce je zde opět veliká rivalita a tuším, že junioři budou za chvíli šlapat na paty i závodníkům z kategorie mužů. Přibývá diváků na tribunách, voní klobásy, teče pivo, hraje muzika a super počasí tomu všemu jen přidává na dokonalosti. Na řadě jsou kvalifikační jízdy holek. I nás se letos snad poprvé sešlo tolik, že kvalifikace opravdu měla svou cenu a nešlo jen o roztřídění pořadí pro finálové jízdy. Následuje kvalifikace bastardů a C1. Poté je krátká pauza, poněvadž soudcováním všech kategorií byly pověřeni samí účastníci kategorie mužů, a ti potřebovali pauzu, aby se i oni mohli připravit na své kvalifikační jízdy. Ve stánku pro rozhodčí je vystřídali právě klucí singlíři společně s Ninou. Už v kvalifikačních jízdách jsme viděli spoustu krásných triků, publikum se bavilo a dokřiklo si načaté hlasivky z pátečního koncertu. Po skončení kvalifikací se čekalo na prvních pět postupujících z každé kategorie, u chlápků si prvních deset vyjelo účast ve večerním semifinále.

Mezitím, než semifinále začalo a kvalifikace skončily se mohlo volně jezdit a přihlašovat se na nedělní kajakkrossíček. Sluníčko pořád pálilo, z okolí playspotu byly slyšet vtipné hlášky spíkrů a ve vzduchu se vznášela neuvěřitelná pohoda. Začíná semifinále, které z desátého místa v kvalifikaci odstartoval Kuba Němec (občas z Plzně, občas z Ameriky), který býval do Freestylu dřív hodně zapálený. V poslední době spíš creekuje, ale pořád je vidět, že to ve válci nezapomněl. V první desítce chlápků byla fakt hodně známá jména a většina nositelů těchto známých jmen osedlala kevlarové lodě. Na plastové lodi si semifinále vyjel právě Kuba Němec, pak Jirka Langer, Honza Bubník a úplně čistokrevnej Plzeňák Pulec, který dokonce obsadil v kvalifikaci páté místo, což je poslední postupová příčka pro finále. V semifinále bohužel páté místo těsně neudržel. Do nedělního finále postoupil Honza Špindler, Peter Csonka, Štěpán Vohradský, Bartoš Czauderna a Tomo Andrassy.

Stejně jako v pátek, i v sobotu se za umělého osvětlení jezdilo do pozdních nočních hodin. Místo na párty na ostrově se mixážní pult objevil v zahrádce před stánkem s občerstvením. I přesto, že nedorazili původně objednaní dýdžejové, náhradní dýdžej Nykles´s family (Mates a Míša) se toho perfektně chopil a zařídil zábavu skoro do svítání.

V neděli, hned z rána, proběhlo dopřihlášení zapomnětlivců do kajakcrossu. Přes polovinu všech závodníků se do kajakcrossu přihlásilo, takže bylo několik rozjížděk po třech a z každé dva postupující. Kategorie byly jen dvě – holky a kluci zvlášť nehledě na typ lodi, věk, barvu vlasů, atd… Pár metrů nad lávkou byly postaveny tři rampičky z umělý sjezdovky. Po sjetí kartáčů se musela obkroužit tyč v levém vracáku u válce, následně objet výběžek, kterým končí Kalikovácký ostrov a za projetí cílem byl považován dotyk mola. K molu se už dojíždělo hodně po mělčině. V ženách měla nejtvrdší lokty Eliška Brůnová, která zvítězila před Mílou Martínkovou a Ivkou Malánovou. V kategorii mužů vyhrál ve strhujícím finále bez pádel Tomáš Burian před Kubou Němcem a Pavlem Benešem, kteří Tomášovi osobním soubojem mezi sebou a zastavením se navzájem hodně nahráli.

Je pravé poledne a startuje finále youngstrů. Z prvního místa postoupil Ondra Hořánek z Plzně a roli favorita, kterou vybojoval skvělými kvalifikačními jízdami, si nenechal vzít. Na plné čáře vyhrává svou kategorii, především díky parádním entrymůvům a pokusům o těžké triky. Na druhém místě skončil nejmladší závodník z Hradce a zároveň celých závodů, Marek Souček a bronz si z Plzně odvezla německá závodnice Jana Gross. Juniorské finále bylo ohromně vyrovnané a jen těžko šlo konečné pořadí s přesností předpovědět. Na třetím místě skončil místňák Honza Havelka, druhé místo obsadil Tomáš Burian a vítězem kategorie juniorů se stal Nils Sommer z Německa. Z kategorie bastardů vynechala finále rakouská závodnice Elvíra, čímž bylo jasné, že na medailové pozice nedosáhne jen jeden z finalistů. První místo si nakonec vyskákal Helmut Wolf ze Stutgarttu, následován Fíďou z Plzně. Třetí místo si v seniorech zasloužil Davídek Kupka, který, na rozdíl od prvních dvou, startoval na singlovce. Po bastardech přišly na řadu holčičky. Z pátého místa v kvalifikaci se na třetí bronzovou pozici vyšvihla parádním loopem plzeňská Miluška, druhé místo obsadila čerstvá magistra Lucka Horká a celou kategorii vyhrála slovenská závodnice Nina Halašová.

Kategorie singlů byla komentována trochu úsměvným způsobem, který měl veškeré jednoruké závodníky jakoby omlouvat za jejich nešikovnost. I tak si myslím, že kluci předvedli super jízdy. Sice se body nepohybovaly tak vysoko, jak jsme většinou zvyklí, ale i tak se na to moc pěkně koukalo. Parádní triky předvedl Jakub Grázl Micka a zajistil si jimi druhé místo. Za ním skončil Rakušan Phillipp Hitzigrath a zlato sebral úřadující mistr Evropy – Lukáš Červinka.

Perlou celé akce bylo finále chlápků. Kluci bojovali naplno, diváci šíleli a obdivovali neuvěřitelné triky v senzačních vejškách. Nejvíce bodů si od rozhodčích zasloužil slovenský závodník Peter Csonka, vicemistr světa, který měl před druhým Tomem Andrassym celkem slušný bodový náskok. Třetí místo obsadil Bartoš Czauderna.

Po vyhlášení všech výsledků přišla na řadu tombola, ve které se vyhrávalo jak vodácké vybavení, tak například kšiltovky, které v tom urputném vedru, co provázelo celou neděli, jistě přišly vhod. Po tombole už bylo na řadě jen děkování sponzorům a účastníkům následované loučením. Ještě jednou za všechny Plzeňáky díky všem co přijeli, protože závody můžou bejt zorganizovaný sebelíp, ale co by to bylo platný, kdyby nepřijeli žádní závodníci.

Kompletní výsledky plzeňského závodu a také výsledky celé CNAWR rodeo tour najdete na webu CNAWRu.

Tak zase za rok ahoj!

text: Irena "Ií" Blechová