Mimochodem, poprvé a zřejmě naposledy splutý 2. ledna 1986 (viz Sborník prvosjezů). Pokud byste si ho chtěli šoupnout, klidně vám svezu auto, jednou mi to stačilo. Vodu občas má.

Největší ostrov na řece

Po 100 metrech je před námi rozdvojení toku. Když pojedeme vlevo přes nízký stupeň, na soutoku pod největším ostrovem na řece jsme po 300 m rychlé vody ve větším spádu. Pojeďme však vpravo. Chrudimka tu rychle teče v několika meandrech s pěknými vracáky. Po asi 300 m do ní ústí zprava Lukavický potok. Těsně nad ním míjíme technickou památku, která stojí za krátkou zastávku.

Pyritové doly

Je jím vyústění odvodňovací štoly bývalých pyritových dolů. V okolí místy až na povrch vystupují metamorfované vulkanity tzv. porfyrity Lukavické jednotky obsahující pyrit. V nedaleké vesnici Lukavice se od 18. století těžila tato surovina, ze které se v blízkých Slatiňanech vyráběla kyselina sírová. Nacházela se tu svého času největší produkce v celém Rakousko-Uhersku. Ta skončila na začátku minulého století.

Spor s mlýnem

Pro odvodnění dolů bylo vybudováno rozsáhlé technické zařízení. Odvodňovací štola začínala v Lukavici v hloubce 23 m a byla vedena v délce 1593 m až sem k řece.

Původně ústila přímo do ní.

Štola je údajně velmi úzká, a proto pro její případné čištění bylo na trase zřízeno 7 revizních komínů. Důlní vody zvané Lukavina byly samozřejmě kyselé a obsahovaly velký podíl železa a poškozovaly zařízení mlýna Skály,

který stojí asi kilometr odsud po proudu na pravém břehu. Dokonce docházelo i k úhynu ryb a vodní drůbeže. Proto se se štolou pokračovalo dál.

Voda z dolů podcházela shybkou pravé rameno řeky do kanálu na ostrově a jím se dostávala pod blízký jez, který odvádí vodu k mlýnu. Prý v tomto sporu tehdy majitel mlýna porazil u soudu majitele dolů, knížete ze zámku ve Slatiňanech a ten musel toto opatření zainvestovat.

Dnešní stav

Dnes z tohoto díla můžeme vidět pískovcové klenutí vyústění, pozůstatky kanálu na ostrově a jeho ústí pod jezem.

I přes stoletou pauzu od poslední těžby pyritu obsahuje vytékající voda z dolů neustále sloučeniny síry a železa a odnáší je sebou do Chrudimky. Proto po rekonstrukci mlýna v 90. letech a zřízení malé vodní elektrárny byla tato shybka obnovena. Opět převádí Lukavinu pode dnem řeky na ostrov a ta dál teče kanálem po ostrově až pod jez.

I dnes můžeme vidět žlutohnědé nánosy sloučenin síry a železa v kanále a za malé vody i v řece pod jezem.

Samotný Lukavický potok je sveden do kanálu nad shybkou, čímž Lukavinu ředí a jeho ústí je dnes suché.

Při plavbě přes shybku si můžeme všimnout malé rovné vlnky přes celou řeku.

Další zajímavosti

Asi 300 m jihovýchodně odsud si ještě můžeme prohlédnout pískovcové stěny s pseudokrasovými jevy (voštiny, malé jeskyně apod.). Nedaleký Škrovád, ležící asi 1,5 km po proudu, je známý cvičnými lezeckými terény v bývalých pískovcových lomech. S divokou vodou tu také končí původní přírodní koryto Chrudimky. Dál je poznamenané civilizací a většinou regulované. U mostu ve Škrovádě je jedna osvěžovna na levém a druhá na pravém břehu.

Příště se podíváme na nejstarší přehradu na Chrudimce.