Text je odpovědí redakci webu cestovani.indnes.cz na článek ze dne 24.8.2010.

Aniž bych se chtěl pouštět do polemiky s vašimi redaktory (serveru cestovani.idnes.cz, pozn. HYDROred.) ohledně článku o krumlovském jezu z 24.8., jako jeden z objektů na vašich fotografiích považuji za své právo pokusit se uvést na pravou míru některé informace, dezinformace a vyložené nesmysly ve článku o slavném krumlovském jezu Jelení lávka. Po loňském bagrování koryta se situace v okolí jezu skutečně změnila, ale nelze říci, že by jez byl nyní nebezpečnější, než kdykoli předtím. Protože, upřímně řečeno, pro méně zdatné vodáky byl jez Jelení lávka vždycky velký problém a v nedávné době laminátových lodí nejeden výlet skončil kánoí omotanou kolem obrovského balvanu přímo v hlavní proudnici. Ta sice vedla téměř rovně, ale přitažlivost balvanu byla nekompromisní.

Když konečně „drtič lodí“ zmizel, nastoupily bagry a koryto pod jezem zcela změnily. Kdo umí na vodě jezdit, snadno pozná, že propust jako taková je nyní na průjezd dokonce jednodušší, a výrazně bezpečnější, než dříve. Dno propusti je vyspravené a do tzv. kozy, kamenného bloku vymezujícího propust, jsou pro případ záchrany zabudované dva železné jistící kruhy. Hlavní proud skutečně žene vodáky přímo na opěrnou zeď, ale stáčí se o ni a bez překážky pokračuje podél zdi dál. Tedy: voda odtéká,což je pro vodáky výrazně lepší situace než vodní útvary, které předměty včetně lidí zadržují.

Problém v Českém Krumlově může nastat například při méně obvyklém průtoku 30 kubíků, to pak vodáci s převrácenou lodí plavou až daleko do centra města, protože ve vybagrovaném korytě je příliš hluboko a na břeh se nevyškrábou, protože koryto je sevřeno novou kamennou zdí navigace. To ostatně považuji za větší nebezpečí, než úpravu koryta pod jezem. Při průtoku, o kterém hovoří reportáž (20 m3/s), nebyl problém se pod jezem postavit a vytáhnout loď na břeh. Mimochodem, i zkušený vodák, když se pustí do sjíždění propusti, musí počítat s určitým rizikem převrácení.

Past pod jezem

Problém však není ve sjíždění jezu, ale v jeho přenášení. Tento obávaný jez lze odnepaměti pohodlně přenést po levém břehu po širokém kamenném nábřeží a lodě spustit do tišiny pod jezem.

A zde je právě teprve ukryta zákeřnost upraveného koryta: největší nebezpečí nečíhá na hazardéry sjíždějící propust, ale na zodpovědné a opatrné vodáky, kteří zhodnotí své možnosti a jez ve vší úctě přenesou. Teprve v tzv. vracáku, vratném proudu pod jezem, začínají vodákům trable: z této tišiny se totiž bez rozsáhlých zkušeností s náklony, znalostí proudů a různými typy záběrů (např. tzv.závěs přes ruku, což může laikům připadat jako když posádka pádluje na stejné straně) vůbec nedá vyjet. Opatrný vodák tedy přenese jez a právě tím se paradoxně vystavuje největšímu nebezpečí.

Neuvěřitelně silný protiproud vrací lodě zpět do tišiny a nervózní posádku stahuje přímo do největší vlny pod jezem. Zde se většinou převrátí, proudnice je nažene na opěrnou zeď, kde se zastaví, nebo k obveselení turistů na Jelení lávce plavou dále až mezi zahradní restaurace. Jediným rizikem zde však jsou ztracené brýle, šátky a boty, eventuálně poraněné nohy o kamení, když někdo pádluje bez bot.

Zachraň se kdo můžeš

Rozhodně nechci snižovat zásluhy a prestiž hasičů, kteří nás vodáky loví, ale během dvou dnů, které jsem u propusti strávil, nemuseli hasiči vyjet ani jednou a všichni převrácení vodáci se bezpečně dostali na břeh i s veškerým majetkem svépomocí, nebo s pomocí jiných vodáků. Mezi námi, kdyby měli čekat na hasiče, tak i při pětinásobku běžného průtoku by měli u opěrné zdi značně dlouhou chvíli.

Veškeré informace, pojednávající o nebezpečnosti tělesa jezu, jsou z vodáckého hlediska naprosto bezpředmětné, protože do těchto míst se vodák vůbec nemá dostat a protože tato část jezu nedoznala technicky žádnou změnu, není o nic nebezpečnější, než dvacet, třicet let před bagrováním koryta. Za úplnou ostudu pak považuji fotografii s názvem „tak dopadl barel, který sjel z nebezpečného jezu“, protože barel nepochybně sjel z nebezpečného jezu, ale určitě ne z toho u Jelení lávky v Českém Krumlově – konstrukce tohoto jezu je naprosto odlišná proti jezu na fotografii. Název tedy nelže, ale u fotografie mělo být upozornění, že se jedná o ilustrační fotografii.

S každou úpravou je vodákům hůř

Pokud, jak jsem se v článku dozvěděl, se chystá kompletní rekonstrukce jezu Jelení lávka, nezbývá vodákům než doufat, že se místo nádherné sportovní propusti nedočkají plytké a zbytečné retardéry. Ano, jez pod Jelení lávkou se změnil a vlivem špatné úpravy koryta se kdysi právě bezpečné přenášení stalo nejrizikovějším způsobem překonání tohoto jezu. Ale nestrašte zbytečně vodáky a neříkejte nám, že plánovaná rekonstrukce jezu je pro naše dobro. Není.

Prosím, aby se příště psaní článků s vodáckou tématikou věnovali alespoň částeční vodáci, protože velký teleobjektiv bez elementární znalosti hydrologie a konstrukce jezů na to prostě nestačí.

27.8.2010 Jan Šťovíček

Autor je profesionálním instruktorem vodní turistiky a raftingu.

Text je odpovědí redakci webu cestovani.indnes.cz na článek ze dne 24.8.2010.