VÉSUBIE
Most D 69 (nad Roquebillière) – most D 2565 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5,5 km, WW IV
most D 2565 před Lantosque – Le Soquet (1. a 2. soutěska) . . . . . . . . . 6 km, WW V, III - IV
Le Suquet – St. Jean la-Riviére (3. soutěska). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 km, WW IIII - IV+
St. Jean la Riviére – soutok s Varem (4. soutěska – Défilé du Chaudan) . . . 10 km, WW III - IV, II - III
Vodočet: Neni, pouze orientační pro 2. úsek: kameny pod mostem D 2565 před Lantosque, které by měly v řečišti pod mostem koukat.

Řeka pramení pod 2 867 m vysokou horou Cime de la Bonette a teče jižním směrem, kde se po 42 km dlouhé cestě zakončené soutěskou Défilé du Chaudan vlévá, nedaleko jihofrancouzského města Nice, zleva do řeky Var. Řeku lze rozdělit do 4 úseků, které na sebe přímo navazují. Teoreticky je možné, vstanete-li s kuropěním, všechny úseky zdolat za jediný den, ovšem prakticky tomu brání úsek č.3, kterému po většinu roku elektrárna odebírá vodu a je-li voda tady, tak má zase 2. úsek vody příliš.

Jako orientační vodočet pro 2. úsek je možné brát kameny pod mostem D 2565 před Lantosque, které by měly v řečišti pod mostem koukat. Na první etapu je nejlepší nasedat už u silničního mostu D69 nad vesnicí Roquebillière. Odtud až k mostu D 2565 nad Lantosque řeka teče otevřeným údolím, ovšem zachovává si charakter horské říčky a rychle míří mezi kameny dolů, obtížnost se pohybuje okolo WW IV. Tento úsek je možno považovat za zahřívací část na úsek následující od mostu D2565 nad Lantosque. Po pár stech metrech za mostem totiž přichází vstup do 1. soutěsky a zároveň nejtěžší místo na řece. Řeka tu poměrně prudce klesá kataraktem a řítí se do sevřených tmavých stěn.

Toto místo spolu s celou 1. soutěskou můžeme omezeně prohlédnout ze silnice, která vede v padesátimetrové výšce nad řekou, ovšem jistit ze břehu tu nejde a to platí o celém prvním kaňonu. Dále řeka pokračuje impozantní soutěskou plnou úžasné divoké vody. Po asi 1 km se stěny kaňonu rozestupují a řeka nechá jezdce vydechnout, aby po necelém 1 km zamířila do 2., neméně zajímavé soutěsky, kde se obtížnost nepřehoupne přes WW IV. Pouze jedno místo nedaleko konce vyžaduje větší obezřetnost, ovšem tam je už možné jištění ze břehu. V Le Suquet je vysoký nesjízdný jez, od kterého je vhodné lodě převést na začátek 4. etapy. Za jezem sice voda ještě je, ale po 100 m je další, a ten odvádí vodu definitivně, a činí tak 3. soutěsku nesjízdnou.

Voda se zpět vrací až nad jezem v St. Jean la Riviére, odkud je také možno pokračovat v plavbě 4. soutěskou, jež je pojmenována Défilé du Chaudan. Nasednutí na řeku je možné z pravého břehu cca 50 m nad jezem. Nejobtížnější místo tohoto úseku je opět na začátku hned pod jezem, který jde sjet. Jedná se o 1,5 m vysoký stupeň, za kterým se může vytvořit nepříjemný válec. Dále jsou přehledné peřeje v nádherné hluboké soutěsce, kde jen tušíte někde ve výšce nad sebou silnici, obtížnost se místy blíží k WW IV. Zhruba v polovině za pěším mostkem přichází druhé a poslední místo hodné zvýšené pozornosti. Pravá polovina řeky tu teče pod skálu. Celé to jde, při včasném rozpoznání, pohodlně objet vlevo.

Splutí je možné po skončení strmých skal ukončit podle chuti, neboť poslední 3 km řeky je už jen široké kamenité koryto, nicméně můžete dojet až na soutok s Varem, kde lze v městečku doplnit francouzské laskominy.
S kempováním ve volné přírodě není ve Francii problém, ovšem v úzkém údolí Vésubie je to s místem bídné. Nabízí se tu ale slušný travnatý plácek s lavičkami a stoly, ač zastrčený u silnice, který lze nalézt při jízdě z Lantosque po D 2565 za silničním tunelem vpravo.

Na cestu z Prahy do Lantosque po trase Praha – München – Lindau – Milano – Genova – Nice – Lantosque devítimístným autem s vlekem počítejte asi 17 hod, během kterých ujedete něco kolem 1 250 km a utratíte tak 45 eur za italské a 2 x 23 eur za švýcarské dálnice.