Vždycky, když v Praze napadne něco sněhu, mám neodolatelné nutkání vyrazit do ulic pražského centra. Za prvé mě baví pozorovat bezmocné řidiče a za druhé bývá ideální počasí, abych očistil své blátem zahnojené lodě o neposkvrněný sníh. Jo a vždycky přitom potkám pár vodáků v neoprénech a plovacích vestách, jak míří na Petřín, to za třetí. Protože Petřín, to je prostě klasa.
Tentokrát jsem šel na náhodnou sobotní vycházku s obzvláštní chutí, protože po loňském vítězství v kategorii deblu jsem v batohu nesl hlavní cenu dlažební kostku a do neoficiálního neorganizovaného závodu náhodných kolemjdoucích tak letos nastupoval v podstatě jako favorit.
Náhodných kolemjdoucích se shromáždila celá řada. Kromě veteránů z dob prvosjezdů byly vidět i tváře mladší, objevující se zejména v posledních zimách a překvapivě i některé tváře starší. Hrabě Harrach na svých lyžích „harrachovkách“ ustanovil trasu závodu na tradičním svahu. Protože sníh byl tentokrát velmi kvalitní a uježděný, vedla závodní trasa rovně dolů, přičemž bylo potřeba se akorát vyhnout několika jabloním a závodním brankám, což se pohříchu povedlo málokdy a počet branek se tak v průběhu závodu zdvojnásobil.
Pro typ sněhu, jakým tentokrát byla trať pokryta, je charakteristcká velká počáteční rychlost, ale zároveň i možnost poměrně účinně plavidlo brzdit. Brzdný účinek se však obvykle projeví až v závěru trasy, kde již terén není tak strmý a nezřídka to vedlo i k zastavení soutěžících, doprovozené jejich trapným „přišukáváním“, „koloběžkou“ a „tlačením“ v komické snaze dostat se zpět mezi branky. Nejčastěji se s pomalou závěrečnou pasáží potýkala kategorie MHD (někteří z až osmi závodníků do kanoe vstupovali s platnou, řádně označenou jízdenkou), kdy jízda často skončila doslova na dně. Pokud snad se zdá, že o úzkostných nešťastnících, kterým plavidlo zastavilo uprotřed závodu, hovořím příliš přezíravě až hanlivě, vězte, že pocity mohu popsat zodpovědně. I já totiž brzdil, co to šlo, maje na paměti slova přítomného polárníka Míry Štěpána „...jsem zdraví nenašel na hnoji“. Mezi náhodnými kolemjdoucími se to ostatně polárníky a slavnými jmény jen hemžilo, hrabětem von Harrachem počínaje a Bobem s Veverkou konče.
V příliš rychlé trati v prostoru startu byla zřejmě i příčina jednoho z letošních primátů (závodníky v to laskavě nepočítaje), kdy poprvé v celé historii závodu došlo ke zranění, a to již během tréninku. Ihned po vjezdu na trať se deblovka odchýlila od spádnice a navzdory pokusům posádky – nebo právě proto – zamířila výrazně vlevo do zátoky blbců, přímo mezi lavičky, kde rozehnala poklidně klimbající hejno důchodců.
Návštěva policie pak na sebe nedala dlouho čekat, avšak zranění již byli odstraněni a aktivitu policistů zcela minimalizoval náhodný kolemjdoucí dotazem na ztracený svazek bezpečnostních klíčů. Náhodnému kolemjdoucímu tímto děkujeme za záchranu závodu.
Výše uvedené skutečnosti tedy vedly nejen k opatrnějším jízdám i favorizovaných závodníků, kteří ve snaze brzdit mnohdy předvedli – a letos poprvé úplný – eskymácký obrat, ale též k početní převaze na straně diváků – krev je přivábila. Lodě dokonce mnohdy zahálely v prostoru cíle, ačkoli komentátor v upřímné snaze závod zpopularizovat opakovaně vyhlašoval kontroverzní heslo „bez ohledu na vlastnictví ojet, co se dá“. Ačkoli tím měl na mysli více závodních jízd v různých kategoriích, docílil pouze zmizení zhruba vyrovnaného počtu mužů a žen.
Snaha komentátora však přinesla i určité plody. Poprvé se tak k závodu přihlásily skutečně náhodné kolemjdoucí, mladé a krásná děvčata Barunka a Verunka, které později na naplnění sloganu nekompromisně trvaly (o dalších plodech komentátora se dozvíme až později a budeme čtenáře informovat).
Dalším mezníkem v historii Kostky byla mezinárodní účast; mezi diváky se pohyboval španělský El fotógrafo Alvarez a vlajka americké výpravy zavlála na vrcholu nedaleké budovy. Celý humbuk, zvaný Petřínská kostka, dovršilo vyhlášení vítězů, kdy v kategorii singl (kajak a kanoe dohromady) zvítězil Wikk, který původně exceloval pouze v exhibičních jízdách a jen náhodou se přimotal na závodní trať a v kategorii deblu zvítězili startér a časomíra, Petr a Jana Lhotských (oba zástupci nepořádajícího outdoor-clubu), což plně vystihuje objektivitu měření.
Vítězové obdrželi překvapivě hodnotné ceny od HG Sportu (kvalitní lodní pytle, vodácké kalendáře), Hydromagazínu (výtisky vodáckého časopisu a DVD Nový Zéland očima kajakářů) a Svět outdooru (nepraktický ohříváček) Neméně důležitým partnerem závodu byl Krtek, jehož samovar, byť v nepřítomnosti majitele, zahřál na těle i na duši svařeným vínem a zejména v druhém kole přispěl ke zrychlení závodních časů.
Ačkoli historie závodu Petřínská kostka, jehož pravděpodobně šestý ročník se uskutečnil v sobotu 16. ledna 2010 sahá až do minulého století, je třeba se pomalu smiřovat se skutečností, že vodáci o tento bezesporu unikátní terén v centru hlavního města přijdou.
Dovolte něco z historie:
Počáteční nevraživost z řad obyvatelstva a rodičovstva skotačících dětí se omezila pouze na verbální útoky, které se snadno daly eliminovat úsměvem, výsměchem a ignorováním, přišly na řadu první návštěvy policie, zjevně na udání nespokojených jedinců z řad obyvatelstva a rodičovstva skotačících dětí. Tyto návštěvy měly charakter spíše zdvořilostní a sami policisté obvykle uznali, že jízda v kanoi není nic jiného, než neobvyklá forma sáňkování.
V letošním roce byl nasazen výrazně tvrdší kalibr v podobě dvou v podstatě bezdomovců v mundůrech a službách Security Petřínského vrchu. Ti již byli vybaveni vysílačkou a zněním vyhlášky, která zakazuje na svazích Petřína lyžování, sáňkování, jízdu na kolečkových bruslích a snowboardech, a to s výjimkou dětí do deseti let. Naštěstí se již i mezi samotnými závodníky našlo několik jedinců vlastnících potomka ve věku stanoveném vyhláškou. O tyto ratolesti byl mezi bezdětnými závodníky mimořádný zájem, což v průběhu odpoledne v souvislosti s klesající hladinou svařeného vína v samovaru vedlo k bezuzdnému kupčení.
Letošní ročník tak zachránilo několik aspektů: jednak zmíněné děti, přítomné v lodích, chybějícící razítko na vyhlášce (argument chatrný, nicméně pro oba pány dostačující), mimořádná výška sněhové pokrývky, která vylákala na svah i mnoho lyžařů a snowboardistů prokazatelně ve věku nad 10 let, odmítavý postoj závodníků opustit svah dříve, než lyžaři a snowboardisté nad 10 let a konečně neúplný výčet zakázaných dopravních prostředků na pláních vrchu Petřína. Jak již bylo řečeno, je však pouze otázkou času, kdy přijdou důraznější bezdomovci, v lepších mundůrech, s úplnějšími lejstry a razítky, s doplněným výčtem zakázaných „vozidel“. Určitá naděje spočívá v klauzuli, která zaručuje možnost pohybu po Petříně invalidním vozíkům, ale jak jsem pozoroval terén, já vám nevím, jestli to nkonec v té lodi není bezpečnější...
A co říci závěrem? Na startu se letos objevila pouze jediná laminátová loď, a to v kategorii MHD. Nikdo z veteránů se již na stupních vítězů neobjevil, což znamená, že stáří je hnusný. Nově se na dráze Petřínské kostky, byť zatím nesoutěžně, začal prosazovat kajak cross a já se těším snad ještě na mnoho dalších ročníků, kde se dočkáme méně restrikcí, méně úrazů, více diváků i závodníků a hlavně více kategorií. Již třeba plnohodnotně kajak crossu a snad jako první na světě i debl crossu či dokonce MHD crossu.
Ale pak už to možná opravdu bude na ty vozíky...
Splouvání Vltavy v Národním parku Šumava má oproti loňskému roku trochu jiná pravidla. Zpřísnila se omezení, která platí pro Teplou Vltavu. Dočasný návštěvní řád, který ...
Chtěl bych Vás všechny pozvat na premiéru snímku Dream Result z dílny dvou veleznámých týpků – Rush Sturges a Tyler Bradt. Premiéry se zúčastní Adrenalin Rush osobně, ...
Co děláš ozvalo se mi s telefonu. Jedu na běžky zněla moje odpověď. Na běžky se vykašli a pojeď na Petřín, je tam závod ve snowkajakingu pravil kamarád Skýn. Odložil ...
Nějakou nešťastnou shodou náhod se naší bandě přihodilo, že o víkendu prodlouženém díky Vencovo svátku měl každý nějaké ty povinnosti a tak jsme nemohli volno využít na ...
Na Botiči se scházívají jen ti otrlejší, ti co se nebojí, že je potřísní nějaká ta kapka špíny, která v Botiči teče, a nebojí se ani vykoupání v té hnědé břečce. I my ...
Termín splutí Botiče se letos mnohokrát měnil, protože se opravuje jeho koryto. Nakonec se na rozdíl od Rokytky koná a máte se na co těšit. Přijměte tedy pozvání na ...
Pořadatelé Junák – svaz skautů a skautek ČR Středisko Dvojka Praha Vás zvou na závod Napříč Prahou – přes tři jezy 2009. Akce se uskuteční na Vltavě v Praze v pondělí ...
Šťovík, známý cestovatel, spisovatel, vodák a v neposlední řadě i jeden ze spoluautorů HYDROmagazínu, se na konci srpna stal ještě o něco slavnějším. Ne, že by zrovna ...
V neděli večer došlo na Sázavě, na nebezpečném jezu ve městě Sázava k nehodě, která se odehrála přesně podle typického hloupého scénáře všech zbytečných neštěstí na ...
Poslední prázdninový víkend 28. a 29. srpna se na řece Vltavě mezi hrází Lipenské přehrady a Vyšším Brodem koná tradiční vodácký happening. Sjedou se tam slalomáři i ...
Začtěte se do následujícího příběhu z předloňských (2008) Čerťáků, který nám poslal Stanďoch s Prďochem. Je překvapující, jak může být hranice mezi štěstím a neštěstím ...
Tak se mi zdá, že je léto jak má být. Všichni nebo skoro všichni jsou u vody či lépe na vodě a na noviny nebo internet nemají ani čas ani náladu. Psát už taky není o čem ...
Je to skoro už dva roky co se stala Michalovi při sjíždění Čerťáků nehoda a udělal si vážný úraz hlavy. Všichni kromě lékařů byli optimisté. Jak je Michalovi dneska si ...
Letní vydání HYDROmagazínu právě vyšlo a jako hlavní téma si zvolilo Hamerák. Podíváme se v něm společně ale také třeba na švédská jezera, na Jadran, do Rakouska a do ...
Je tomu něco málo přes čtrnáct dnů co se údolím oblíbené podzimní rakouské řeky Oetztaler Ache prohnala třicetiletá povodeň. Skupinka rakouských vodáků byla při tom a ...
Dnes mám tip pro ty, kteří už se namlsali řek jako je Salza nebo Steyr a chtějí objevit nějaké jiné neméně hezké terény u našich sousedů. Vydáme se o kus dál, než se ...
O uplynulém víkendu, tedy 28. a 29. srpna, se konal další ročník svátku pro vodáky z česka i sousedních zemí známý jako Čertovy proudy, Čerťáky, Lipno a kdovíjak vodáci ...
Je tomu něco málo přes čtrnáct dnů co se údolím oblíbené podzimní rakouské řeky Oetztaler Ache prohnala třicetiletá povodeň. Skupinka rakouských vodáků byla při tom a ...
Poslední prázdninový víkend 28. a 29. srpna se na řece Vltavě mezi hrází Lipenské přehrady a Vyšším Brodem koná tradiční vodácký happening. Sjedou se tam slalomáři i ...
Tak se mi zdá, že je léto jak má být. Všichni nebo skoro všichni jsou u vody či lépe na vodě a na noviny nebo internet nemají ani čas ani náladu. Psát už taky není o čem ...
Je to skoro už dva roky co se stala Michalovi při sjíždění Čerťáků nehoda a udělal si vážný úraz hlavy. Všichni kromě lékařů byli optimisté. Jak je Michalovi dneska si ...
Nepříliš známý, a přitom pěkný úsek nabízí Jizera kousek za Prahou. Z Černého mostu do Benátek nad Jizerou je to pouhých 30 km, a to ještě po dálnici. Dvacetikilometrový ...
Trať závodu z Malého Ratmírova do Jindřiše je dlouhá 9 km trati a je klasifikována jako WW I–III. Je na ní postaveno šest brankovišť, které dělají trať ještě obtížnější. ...
Šťovík, známý cestovatel, spisovatel, vodák a v neposlední řadě i jeden ze spoluautorů HYDROmagazínu, se na konci srpna stal ještě o něco slavnějším. Ne, že by zrovna ...