Jelikož jsem nezbedník, tak jsem předchozí ročníky musel z nejrůznějších a samozřejmě vážných důvodů vynechat, letos jsem se ale rozhodl, že Devils musím navštívit za každou cenu a taky se mi to povedlo. Takže v pátek 28.8. dorážím s partou do Loučovic do basecampu a začínají moje první Devils.

Pálí sluníčko a ve dvě mají pouštět páteční vodu, takže neváháme a brzy se na hrázi Lipenské přehrady strojíme do hydra a vyrážíme. Voda v řece je nezvykle teplá, což nám maximálně vyhovuje. Rád bych se víckrát do roka svezl na vodě, která je tak teplá. Stíháme dvě odpolední jízdy a pak už hurá se naplno ponořit do závodu. Ten začíná nutnou registrací a úvodní večerní párty, na které se postupně sešli závodníci ze všech koutů republiky a dokonce i několik výprav ze zahraničí.

Ráno nás vítá parádním deštěm a neslavnou teplotou. Ale nedá se nic dělat, časový harmonogram je neúprosný a nejde holt vždycky závodit na slunci. Na startu pořadatelé oznamují, že díky velkému počtu závodníků se nestihne sprint, takže jsme si v sobotním deštíku pocvičili jen slalom. Trať byla poměrně pestrá a cestou číhalo několik dotykových bannerů a jeden objezd stromu. Za nesplnění banneru penalizace 20 vteřin a to už se na výsledném čase projeví. Já budu pro příště vědět, že si mám trať zkusit nanečisto a třeba pak nevynechám tolik bannerů.

V odpoledních hodinách se počasí uklidnilo a přestalo pršet, ikdyž teplota byla pořád neslavná. Většina lidí se šla vozit na Čertových proudech a večer to vypadalo na malý vložený závod, když se každý chlubil kalikrát si to sešoupnul. Dost jedinců také předvedlo nějaké vystoupení na škvíře a tak se několik lidí předhánělo, kdo z ní má víc šrámů a kdo zničil jaké vybavení. Vydrželo nám to prakticky celý večírek, kde zahrály dvě super kapelky, po kterých jsem šel slušně spát.

Na neděli bylo hlášeno ještě horší počasí než na sobotu, ale nějak to naštěstí nevyšlo a ráno mě ze spacáku vytáhly sluneční paprsky a modrá obloha. To se hned bude závodit líp. Na programu je kayakcross tak hurá na start. Do kayakcrossu postoupilo 64 závodníků, takže to byla dlouhá a vyčerpávající bitva. Pořadím míchal hned startovní rampa, kde nebylo nouze o kuriozní vystoupení. Nejeden závodník eskymoval, odstartoval pozadu a podobně. Pak rychle objet banner, dopádlovat k dalšímu banneru a do cíle, k tomu být ještě rychlejší než ostatní.

Po kayacrossu následovala menší pauza a pak už netrpělivě očekávaná disciplína - team race. Pěkně ve třech nasednout a pádlovat a pádlovat až do cíle. Kdo obnáší se automaticky vyřadil, takže všichni jedou všechno. Peřeje si opět vybírají krvavou daň a dokonce jsou i zlomená pádla. Ale nakonec všichni dorazili do cíle.

No a je konec. Naposledy se scházíme v basecampu, kde probíhá vyhlášení vítězů, losuje se bohatá tombola a pak už jen srdceryvné loučení se všemi známými a hurá domů, těšit se na další ročník Lipna a závodu Bern Devils Extreme Race.

Jo a ještě vám prozradím ty výsledky. V kategorii C1 se na třetím místě umístil Artur Beier, před ním byl Jirka Turek a velkým vítězem se stal Kuba Micka. V K1Ž se na třetí příčku probojovala Kateřina Sottnerová, druhá byla Hanka Svobodová a první místo suveréně Lenka Novotná. A v K1M třetí Honza Lásko, před ním Viktor Legát a všem to nandal Jakub Němec. A teď už je to skutečně vše. Tak zase za rok.

Za fotky patří veliké díky Hance Bubníkové

Upozornění na závěr: V sobotu večer se nám vytratil v Loučovicích na louce hydro pytel Hiko - oranžový - 60l s celým hydrem. Helma modrá Sweet, červená bunda Aveto semi, vesta Palm Axis Extrem, serfařské neoprenové kraťasy a dlouhý neopren. Šprajda Noname. Pořád věřím, že se to neztratilo, že to jen někdo omylem naložil, protože Čerťáky navštěvují pádlisti, kteří vědí co tento krásný sport je a rozhodně by si věci nekradli. Pokud bude platit ta druhá varianta, třeba by pomohlo, kdyby někdo prodával takovéto vybavení. Pokud si někdo tyto věci oblékne a bude v tom pádlovat, doufám, že se v tom utopí. Pokud byste kdokoliv něco věděl ihned kontaktujte HYDROredakci. Díky. Vory