O prvním říjnovém víkendu se na Rakouské řece Oetztaler Ache a jejím nejobtížnějším úseku Wellerbrücke již po šesté konalo mistrovství světa v extrémním kayakingu - Adidas Sickline . Trať o délce 280 metrů a spádu 10% je podle expertů jednou z nejobtížnějších svého druhu a klasifikuje se za ideálních podmínek jako WW V-VI, zatímco za vyššího vodního stavu (nad 200 cm) je pokus o splutí velice riskantní. Závod se v takovém případě ruší.

Na trati na vás čeká hned několik záludných míst, které je třeba zvládnou a zůstat tak ve správné lajně. Jakákoliv chyba se tvrdě trestá a znamená veliký boj o to, zda vůbec dojedete dolů v lodi nebo si na vlastní kůži ozkoušíte, jak funguje rakouský záchranný team. Ten je naštěstí na velmi vysoké úrovni, takže šance, že vás někdo vytáhne, jsou docela vysoké.

Startuje se z 6 metrů vysoké skály slajdem, kterým získáte rychlost do úvodního kataraktu. Ten je tvořen esíčkem, kde je třeba správně poskládat záběry a následným asi dvoumetrovým dropem do bazénu. Poté, co přepádlujete bazén, na vás čeká „Mandatory line“, povinná stopa u levého břehu se dvěma stupni a spádem 3 metry (skok mezi dvěma kameny a slide do nepříjemné rolády, který je třeba mít „v ruce“). Když se všechno zadaří jak má, vrátí vás slide na střed řeky, kde máte zhruba 15 rychlých metrů na to, abyste se připravili na „TNT Rapid“. Název napovídá, že kameny jsou tam naházené jak po výbuchu a věřte, že v tomto úseku to pokazit rozhodně nechcete.

5 metrů spádu na necelých 40 metrech, dva na sebe navazující skoky (druhý z nich za každou cenu špicí dolu a mírně doprava, pokud nechcete skončit v tzv. šuplíku), esíčko ideálně zprava do leva a hurá do exitu z této sekce - nepříjemného válce známého jako „Champions Killer -1“. Tenhle válec potrápil kde koho i ve finále, v tréninkových jízdách se z něj dost často plavalo, ale pokud nezlomíte pádlo, tak se z něj vyjet dá. Ideálně je třeba ho prostřelit po levé straně a pádlovat dál směrem k poslednímu dropu na trati, 3 metry vysokému „Champions Killeru“. Tady se dost často závod rozhodoval, nepříjemné bubláky vás zbrzdí nebo hodí mimo optimální lajnu a naplácnou na skálu, u které se moc dobře pádlovat nedá. Po průjezdu škvírou mezi velkým balvanem a po levé straně nepříjemnou skálou, zbývá asi 10 metrů do cíle. Po necelé minutě od stratu toho máte plnou helmu a jste opravdu rádi dole, ať jste jeli 0:58 sec nebo 1:10 sec.

Na startu se sešlo 130 kajakářů a 12 kajakářek dohromady z 24 zemí světa a to znamenalo doposud rekordní účast. Ze 14 českých závodníků, (bohužel za nás bez ženské účasti), se kvalifikačním sítem mezi 48 nejlepších probilo 8 našich. Postupový pavouk byl daný a systém postupu lepšího z dvojic znamenal konec ve čtvrtfinále pro velkého favorita na vítězství Mika Dawsona (NZL), Honzu Láska, Viktora Legáta, Honzu Koláře, Lukáše Kubričana a čerstvého slalomářského mistra světa Vávru Hradilka. Semifinálová jízda se nevyvedla Zdeňku Ornstovi a tak „lucky looser“ ze čtvrtfinále Ondra Tunka a já jsme se jako jediní dva čeští zástupci ocitli v superfinále mezi 15ti nejlepšími borci.

Počasí od pátku odpoledne moc nepřálo a kvůli nočnímu a rannímu dešti stále pozvolna stoupala voda. Před startem finále byla voda na 195cm, což znamenalo solidní masakr. Soustředění na ideální lajnu narušovala myšlenka co se asi tak stane, když za takové vody neprostřelím válec Killer 1. Plavat v přímém přenosu se určitě nikomu nechtělo, a tak myšlenka musela jít stranou. Bylo k vidění několik bezchybných jízd, které určovaly pořadí do pátého místa. Brit Joe Morley (56,10), Ital Daniel Klotzner (56,56) a Rus Egor Voskoboynikov (57,51) předvedli precizní jízdy a právem si rozdělili medaile. Nespokojenost dali v cíli najevo bratři Jamie a Sam Sutton. Ačkoliv jejich jízdy 57,57 a 59,31 patřily k těm lepším, museli se spokojit se 4. a 5. místem a Sam Sutton se tedy po třech letech nadvlády obešel bez medaile. Jak se dalo čekat, největší problémy působil Championskiller 1 a samotný drop nad cílem Championskiller, zejména probublaný bazén pod ním. Tuňákovi ani mě se tam moc nedařilo a s časy 1:02,99 a 1:04,71 jsme obsadili 10. a 12. místo, avšak hřejivý pocit, že už nemusíme jet znovu, potlačil lehké zklamání.

Gratulace vítězům a jako po každé velké akci by měla následovat afterparty, ani tentokrát se nestala výjimka a všichni se v sobotu v noci sešli v Jay’s clubu přímo v Oetzu a pařili až do rána.

Spousty ježdění, skvělá atmosféra vodácké komunity, vyzývavá obtížná voda, příležitost sjet si nějaký klasický úsek Oetztaler Ache za ideální vody a skvělá párty, to vše je Adidas Sickline - The Extrem Kayak World Championship.

Reportáže, fotky a videa hledejte na www.adidas-sickline.com

text: Michal „Buchťák“ Buchtel
foto:Vítek Ludvík, Pořadatel